Piráti na vlnách

Film, kde jde mnohem spíš než o vyprávění příběhu o vykreslení uvolněné atmosféry 60. let s příchodem rokenrolu, sexuální revoluce a liberální společnosti. Doplácí ale na to, že přes přítomnost řady špičkových a populárních komediálních herců z Británie i ze zámoří nedokáže scénář vykřesat z aktérů plnohodnotné postavy a prodat divákovi všechny členy posádky. Řada z nich je prostě trestuhodně nevyužitá. Piráti na vlnách jsou spíš slepencem zábavných scén, mezi nimiž se nachází bohužel i nemálo vaty ve stylu sexuchtivých fanynek, bujarých večírků apod. Zároveň si myslím, že i hlavní hrdina mohl být obsazen nějakým charismatičtějším hercem a scénář mu mohl dát víc prostoru. Snad nejlepší z celého filmu jsou momentky s ministrem, který je vylíčený je karikatura tradičního britského konzervativismu a puritánství. Celkový dojem: 65 %. (17.08.2013)

Spíš než-li jako celistvý film bych to viděl na slepenec scének, s hodně kolísavou mírou vtipu. Ve škatulce scénáristy Curtis definuje sám sebe, ale jako režisér s nůžkami v ruce krutě přestřelil. Tuhle přehlídku výstavních exotů totiž nestíhá ani představit, natož tak rozvíjet, takže nebýt té herecké partičky, která to táhne hlavně výstředností a vlastním charismatem prohrál by na plné čáře. Udělejte z toho tříhodinový S.E. Cut a nebo rovnou šestidílnou sérii pro televize a je to za plnou, takhle zoufale znuděné dvě hodiny. (23.08.2009)

Vtipný a milý bubblegum o zlatých šedesátkách, který ale mimoděk líčí revoluční éru tak korektně a vyžehleně, že shazuje sám sebe. Curtis upadá postupem času do stereotypu a přebarvený vizuál servíruje symboly šedesátých let zcela zbavené jakékoli provokativnosti a sex appealu. Výborní herci a skvělý soundtrack nicméně udrží tuhle loď nad vodou, ačkoli nabubřelé finále nápadně zavání blamáží. [70%] (16.06.2009)

Už chápu, proč se naprosto nepřitažlivý chlapy stávají dýdžejema rádií. Všichni je milují, i když jsou ošklivý, viď Mareš? :-) Jediný chlap na té lodi, který by stál za hřích, byl překvapivě jediný, který dýdžejem nebyl, pokud se tedy nepočítá jeho příspěvek v podání několikrát zopakovaného a zakázaného slova na „P“ v anglické verzi slova na „F“ … Je jasné, že Rádio Rock bych poslouchala nonstop a to i kdyby bylo zakázané, protože mají velice vytříbený vkus lahodící mému uchu, ale s provozovateli tohoto rádia bych měla menší problém… Ač pan Curtis podal slušnou zábavu s několika dobrými vtipy, bohužel pokulhával s dějem a charaktery hvězdného obsazení, což mě donutilo vidět na filmu chyby. Přes to všechno mě ani trochu nemrzí ty dvě hodiny strávené na této lodi s nepotopitelnou posádkou, které můžu doporučit a už se těším až DVD zapluje do mé sbírky… Díky jednomu Ježíškovi :-* (29.12.2009)

Proč to mělo dvě hodiny, boha? A kéž by to tak mělo nějakou silnější dějovou kostru, na kterou by se pak nabalovaly všechny ty mikropříběhy a mikropříhody, pak by to bylo téměř dokonalé. Tenhle styl mám hodně ráda, ten humor je mému srdci blízký a taková záplava frajerů taktéž. Vychytanej scénář zaručuje velkou spoustu vtipnejch situací, dialogů a gagů, který stojej právě na skupině výbornejch herců. Rhys - Willy Wonka - Ifans jako ultimátní sexy mešuge, medvědí sváděč Nick Frost, svěží a na pohodu P. S. Hoffman, typický Chris O'Down nebo tradiční vyšinutej pošuk Bill Nighy, jehož cit pro módu mu může leckdo závidět, to všechno jsou postavy, kterýma ten film žije. Do toho perfektně padnoucí výběr hudby a z The Boat That Rocked se stává film, kterej sice nemá téměř žádnej smysl, ale tak nějak hodí člověka do klidu a hlavně v něm probudí touhu vcucnout se do televize a vegetit s nima na vlnách, za zvuků Let's Dance od Davídka. No, a tohle někdy ke spokojenosti bohatě stačí. (19.01.2014)