Líbáš jako Bůh

Mno. Bylo to totálně .. z neživota. Fakt špatný. Ani sofistikovaně a silácky kopat se mi do týhle mrtvoly nechce. Dokoukal jsem to do konce. Jsem převelice odolný muž. ___ S humorem, laskavou ironií a pochopením vypráví Marie Poledňáková příběh, který mohl prožít kdokoliv z nás. Nebo ještě prožít může. Vždyť lidská touha po lásce je nekonečná... - A tohle probíhalo jako kde? (08.05.2011)

Film, čo vám nič nedá, ale počas pozerania baví. Keďže ide o (sympatických) seniorov, je to trochu aj originálne. Trochu aj vtipné. Niečo podobne nezáväzné ako HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY, len tu je to všetko viac uhladené a menej (predovšetkým režisérsky) výrazné. Asi na úrovni ROMÁNU PRE ŽENY. Zaujímavá práca so sebazhadzovaním vlastného scenáru - potom človek ani nemôže nadávať na deravý príbeh... (23.12.2010)

Líbáš jako Bůh je jeden ze dvou komerčně nejúspěšnějších českých filmů posledního roku, vidělo ho kolem milionu diváků, což nám dává celkem přesnou představu o průměrném vkusu českého národa. V přímém srovnání s Vejdělkovými Ženami v pokušení se ale jasně ukazuje, že Marie Poledňáková už naprosto ztratila svůj někdejší glanc a hlavně soudnost. Pomineme-li tedy typickou maloměšťáckou poetiku, která se dala vysledovat i v Poledňákové klasických komediích a která je spojujícím prvkem s Vejdělkovým kasovním trhákem, tak Poledňáková úplně propadá v oblasti situačního humoru, vázne výstavba gagů a její komedii zcela chybí funkční komediální složka. Nezasmál jsem se snad ani jednou (snad vyjma scény s plechovkou na hlavě) a vážně si myslím (a to nejenom dle hodnocení zde), že chyba není na mé straně. No zlidoví snad nějaká hláška podobně jako třeba ,,Matýsek se posral!"? Dost o tom pochybuji. Přesně to je ten rozdíl, který dělá Vejdělkovu podobně maloměšťáckou komedii únosnou a funkční, kdežto Líbáš jako Bůh bude pomalu odsunut do koloběhu repríz a postupně zapomenut. Tytam jsou časy ,,nejlepší veselohry století" (i když tenhle titul píšu do skutečně obřích uvozovek) a tatínkovské odysei... PS: Někde jsem si přečetl, že v nové Poledňákové hraje pan Arnošt Lustig, Člověk, kterého obdivuji, což byla hlavní motivace podívat se na tenhle film. Ale ani on nebyl motorem, který by můj divácký zážitek nastartoval... Podobné filmy: Ženy v pokušení (24.07.2010)

To byl polibek smrti, Marie. Klasická česká rychlokvaška se během mučivých minut vyvinula v teror, kdy jsem v kině snad poprvé fyzicky trpěl a styděl se v podstatě za každého (snad kromě Evy Holubové) na plátně i za kamerou. Nepřítomnost jakéhokoliv myšlenkového pochodu je neumětelsky maskována situační komikou toho nejdementnějšího řádu. A žádný návykový látky vám před návštěvou kina nepomohou! A pokud Poledňáková nevidí tu tragédii, tak je to vážně humus. Chápu, že takových komentářů tady bude povícero, ale já se opravdu vykřičet musel. Český übershit desetiletí. (22.06.2009)

Na komentáři mém a kolegy Tosima je krásně vidět, že co člověk, to názor. Musím poznamenat, že ve vztahu k "nové" české kinematografii jsem spíše kritikem, než příznivcem. Proč tu ale tolik lidí čpí síru a rozhazuje odpadky, je docela s podivem. Líbáš jako bůh je velmi solidní komedie, která více než na nápadu staví na dialogu a kvalitních hereckých výkonech (z obsazených bych jen škrtnul celou postavu Bohunky - Evy Holubové). Přemýšlím, kde už jsem to viděl Mildu Šteindlera takhle zběsile řídit. Pak ještě role Arnošta (Lustiga) je trochu záhadou, proč se velký spisovatel k tomuhle pofidérnímu a slabomyslnému "cameu" propůjčil? Chtěl si zahrát ve filmu režisérky veselohry století? Možná. Své příznivce jistě potěší i výstupy pánů Bartošky a Kaisera. (06.10.2009)