Kábé

Yoji Yamada ve své klasické poloze, tentokráte z válečného období, z prostředí rodiny žijící bez otce, který je vězněn pro své levicové přesvědčení. Přes smutné vyznění celku se i zde objevuje Yamadův typický humor (který je "laskavý" v pravém slova smyslu, nikoli jako český, který se tak zove, avšak jeho laskavost často spočívá ve zlehčování věcí neomluvitelných). Yamadovo profesionální filmařství a veké srdce poskytují záruku určitého výsledku, který je v tomto případě ozdoben ještě velmi silným, na poměry režiséra jakoby "neusmířeným" koncem, za který je ostatně pátá hvězda. (06.03.2009)

Skvelá dráma o vojnovom japonsku z pohľadu obyčajnej rodiny. Miestami trochu depresívne za čo mohol ten ženský vokál, ktorý podľa mňa moc naťahoval a tak trochu koniec, ktorý mi prišiel tak na prázdno a rozprava pri záverečných titulkoch to nenahradila. Za takých 8-8,5 kedže som z nejakého dôvodu nedokázal film pozerať v celku a pauzoval som (a nie nebolo to silou filmu). (08.08.2012)

Nádherný filmový příběh jedné rodiny od mého nejoblíbenějšího japonského režiséra /hraných filmů/ ukazuje běžný život režimem a válkou decimovaných občanů ze Země vycházejícího slunce v předválečném a hlavně válečném období .... tohle byli vlastně řadové obětí atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki, zde je tato hrůzná událost však jen citlivě, ale možná o to silněji, zmíněna slovně v popisovaném osudu sympatické Hisako. (11.03.2016)

Yamada za posledních 10 let snad nedokázal natočit špatný film, nebo i průměrný. Po samurajské trilogii se vrhl opět do historie, tentokráte na začátek 40. let minulého století v Japonsku v období, kdy Japonci v roli agresora si chtěli podmanit Čínu. Yamada velmi dobře vsadil na útrapy jedné rodiny, kdy otec za spisy, které byly proti vládní politice, uvrhnut do vězení a starost o dvě děvčata a celé fungování domácnosti leží jen na matce. Naprosto skvěle se na tento snímek dívalo, Yamada opět odhalil krásné srdce v tomto jeho díle, které má hodně silných scén a jelikož podobnou situací jsem jako dítě musel také projít, to ještě více umocňovalo mé zážitky. Tento film krásně odhaluje, což je krásně znázorněno v závěrečných titulcích, jak neocenitelné matky jsou. Celkově jasných pět. (31.07.2011)

Emotivně vyvážený vhled do japonské domácnosti během 40. let, který nevypovídá jen o krutosti systému, který my jako Evropané vnímáme z opačné perspektivy nepřítele během válečných let, ale především o ženě, která se musí za jakékoli situace postarat o svou rodinu. Bohužel nevím, zda jde o režisérovu poctu své matce či všem japonským ženám a matkám, které byly (a jsou i dodnes) v japonské společnosti druhořadé. (28.06.2014)