Duch boje

Prachya Pinkeaw a jeho film opět bez nějaký smysluplnějšího příběhu, ale co, jinej už asi nebude a u něj stejně jen čekám na ultra-cool realisticky provedenou a natočenou choreografii soubojů a na to je Prachya mistr všech mistrů a tady to opět dokazuje, sice tentokrát vytáhnul místo lamače kostí Tonyho Jaa malou holku JeeJa Yanin, která váží tak 50kg i s postelí, jenže zmýlená neplatí, jak dojde na akci, což netrvá moc dlouho, ale to snad ani u Pinkaewa nemusim zmiňovat, tak tam JeeJa strhne hotový peklo a i když je celkem znát, že v rukou nemá rozhodně takovou sílu a údery nemaj takovou tvrdou razanci, tak její kopy všeho druhu, včetně všemožných kombo skoků jsou absolutně ultimátně dokonale provedený, kór když je tady video-učednicí samotnýho Toynho Jaa a závěrečná mega rubačka nechá vzpomenout i na takový masakry jako Ong-bak nebo Tom yum Goong. Myslim, že se tu rodí nejlepší filmová bojovnice všech dob, tak snad se někde nezahrabe a nebo jí někdo při nějaký bojový scéně moc nezrube (03.10.2008)

To ať se raději Tony Jaa ve vší prostotě vypravuje zachraňovat do Austrálie slony, než sledovat jako vatu mezi souboji takovýto telenovelovitý melodramatický slepenec (přitom účast předního japonského herce Hiroshi Abeho slibovala, že tentokrát by se to mohlo obejít bez časté chuti prokousat se k demonstracím thajského boxu rychloposuvem). V rámci muay thai snímků jsem měl před druhým Ong-bakem jiného favorita, takže mě běsnění dívčí mlátičky v Čokoládě bez problémů uspokojilo. Pinkaew umí točit přehledné a choreograficky nápadité martial arts scény, a ačkoliv tady ho limitovaly schopnosti subtilní hlavní představitelky (v podstatě jen kope a kosti neláme), je na co se dívat. Závěrečný akrobatický boj na stěnách domu, pavlačích a poutačích je skvělý (v titulkových sekvencích pak uvidíte, že ti kaskadéři jsou šílenci, jelikož padají z několika pater rovnou na holou ulici). (30.04.2008)

Strukturou podobné Tom Yum Goong. Mezi jednotlivými akčními scénami nám oči slepuje nudná a utahaná příběhová vata. Když nyní víme, co dokáže Tony Jaa (a někteří další ultrakaskadérští blázni), nemají již podobné bojové sekvence takovou údernost. Kdybych film viděl třeba 2 roky b.t. (before Tony), tak bych asi ze sebe sypal nadšenější věty. Na druhou stranu je pravda, že lokty a nárty tu kolem sebe střílí mladičká zástupkyně něžného pohlaví, či-li samozřejmě jí a celému stunt týmu určitě patří uznání. Mnohé scény se mohou pyšnit promakanou choreografií a některé jsou i hodně nevšední (boj na střeše pod nízkou konstrukcí, boj s využitím dvou saja, duel s brejkařským gumákem a závěr, při kterém asi popraskalo hodně páteřních segmentů). Yaniny akrobatické a bojové dovednosti působí dobře, otázkou je, jak moc se jednotlivé techniky v postprodukci zrychlují. (14.02.2009)

Úplný začátek byl krapet nudný,ovšem jakmile začla hlavní hrdinka využívat svého bojové umění,začli se dít sakra nevídané věci a závěrečná rubačka byla už naprostá lahůdka a bojová dokonalost.Sice jsem měl po prvních soubojích i dost strachu,neboť střihač až příliš pomáhal a zároveň ubíral z umění bojovnice Jeeja Yanin,postupně se ale kamera i střih sklidnili a vše se dostalo do kolejí,které v bojových filmech nastavil božský Tony Jaa,takže souboje byli perfektně zobrazené,jejich choreografie dosahovala maximálních hodnot,kosti praskali,krev stříkala a akrobatické dovednosti všech zúčastněných doslova vyráželi dech.Dějová linie zde byla opět pouze jen držícím pojítkem mezi všemi těmi úžasnými a efektními řežbami,ovšem na to se dá u těchto filmů snadno zvyknout,opravdu se nemá cenu v ději nějak víc babrat,ten je tu vážně druhotný.Jeeja Yanin je zkrátka stejně jako Tony Jaa čistý blesk z nebe,naprosto mě oslnila a ikdyž sice též stejně jako Tony nepobrala dvakrát charisma,její umění to nastokrát vynahradí.Geniální bojový film,Thajci jsou v tomto odvětví o několik tříd jinde než zbytek světa. (07.08.2010)

kam se na tuto thajskou mlátičku hrabe Ong-bak! Byl sice o trošku rozmanitější a akrobatičtější co se bojových scén týče, ale to Chocolate dohání herectvím a oproti Ong-baku i příběhem. Navíc hlavní hrdinka je o poznání sympatičtější než Tony Jaa a hlavně zde není žádný ekvivalent užvaněného blonďáka - režisér Pinkaew neusnul na vavřínech a lepší se film od filmu. (03.11.2008)