Hotel Transylvánie

S ohledem na jméno režiséra, zúčastněné tvůrce (storboardy dělala geniální Rebeca Sugar) a produkční společnosti velké zklamání. "Hotel Transylvánie" je totiž jen tuctový animák pro děti dělaný podle nejprimitivnějšího mustru, kde se rezignuje na osobitost a naopak se v zájmu hry na jistotu vzývá průměrnost. Udělat mišmaš popkulturních aluzí a ukázat jakože civilní tvář ikonických fiktivních postav ještě mohlo uchvátit před jedenácti lety ve Shreckovi (byť i v rámci mainstreamových rodinných filmů je to postup známý už z 80. let), ale už ne tolik dnes, kdy kulturní recyklace platí za jeden z nejokoukanějších, a díky široké dostupnosti informací vlastně už i nejjednodušších a nejlajdáčtějších principů popkultury. Přitom kdysi - pravda, že už je to taky pár let - platilo studio Sony Pictures Animation za novou naději na poli animáků pro celou rodinu, když dávalo prostor nápaditým tvůrčím i technickým vizím. Nyní spíš svádí ke generalizaci, že už jen naprázdno dojí franšízy, které se chytily, a zkouší přijít s novými, které ale mají podobu splácanců, jež bez výraznějších tvůrčích ambicí jen na diváky hází bez ladu a skladu všemožné atrakce a doufají, že se něco z toho chytí. V současné produkci tak představuje "Hotel Transilvánie" solidní, ale ničím nevybočující standard, jehož síla tkví v precizně koncipovaných gazích, ale v rámci filmografie Tartakovského zůstává nejméně osobitou položkou. (09.08.2014)

Genndy Tartakovsky, spolutvorca a dlhoročný udržiavateľ vysoko originálnych stálic a klenotov televízie Cartoon Network ako Dexter's Laboratory, Samurai Jack, The Powerpuff Girls alebo aktuálnejšieho Star Wars: Clone Wars servíruje nečakane obohraný podradný popkultúrny pastiš, ktorý sa priživuje na sláve "demytizujúcich" komédií 80. rokov a trendoch animovanej produkcie. Hotel Transylvania ponúka miesto skutočného zábavného potenciálu len prázdny nenápaditý obal hýriaci farebnými obrázkami monštier klasických hororových príbehov a hollywoodskych filmov 30. rokov. Miesto oživenia ich slávy a inteligentného humoru cieli na tínedžerské publikum zlepencom bláznivých scén, okorenených modernými "in" fenoménmi (postrehnuteľnými najmä vo hudobnej kulise), ktoré nemajú inú rolu než prosto a priemerne baviť nenáročné rodiny divákov, ktorým nevadí platiť si za to, čo už videli sto krát a lepšie. Výsledok je nemastná, neslaná koláž, postrádajúca aspoň štipku vlastnej identity. Ani post mortem by to nepôsobilo čo i len o kúsok zaujímavejšie a zábavnejšie. 35% (01.01.2015)

Celkem srandovní animák. I když zápletka není nijak originální, stejně to pobaví. Hrabě Dracula má v Transylvánii svůj hotel pro strašidla. Jenže se mu tam dostane člověk. Po čase se sblíží. Jake se ale zamiluje do jeho dcery Mavis a ona do něj. Dracula jim pochopitelně nepřeje. Nakonec se ale usmíří a všechno dopadne dobře. Některé potvory jsou vážně zajímavé. Večírky tam měli hodně našlapané. ;) Dobrá byla parodie na Stmívání. "Já nedělám: bleh, bleh bleh!" :D (21.02.2013)

Jednoduchá, nezáväzná blbina. Jej veľké plus je spojenie najznámejších príšer to jedného filmu. Dôraz je predovšetkým na detského diváka. Film je v mnohom strašne infantilný a jednoduchý. Čo ale nepovažujem za chybu. Je príjemné totiž vidieť najznámejšie monštrá takto po kope. Síce to nemá také čaro a nie je to taká pocta hororovému žánru ako Burtonov Frankenweenie, ale aj tak sa jedná o rozprávku, ktorá neurazí a má nábeh na to aby pobavila. Scéna, keď sa vlkodlak zbavil oviec, som nemohol udržať smiech. (18.02.2013)

Môže to vyzerať nefér odsúdiť animovanú rozprávku len preto, že je viditeľne určená najmenším, no Hotel Transylvania je proste zlý film. Od klišé štylizácie (prečo všetky postavy v animovaných filmoch vyzerajú posledných 10 rokov rovnako?), neskutočne šablonovitého scenára až po rezignáciu na akýkoľvek nadhľad. Teda nie úplne, vo filme je asi päť minút, ktoré vyvedú film z údesnej predvídateľnosti a to je moment, keď monštrá vyjdu z hotelu a zistia, že ľudia sa ich neboja, práve naopak, sú ich fanúšikmi (zaujímavá reflexia žánru horor). Bohužiaľ vydrží to asi päť minút a potom prichádza opäť raz klišé a klišé a klišé a... (18.08.2013)