Thirteen Days
13 dní
Režie:
Roger DonaldsonScénář:
David SelfKamera:
Andrzej BartkowiakHudba:
Trevor JonesHrají:
Kevin Costner, Bruce Greenwood, Steven Culp, Dylan Baker, Jon Foster, Kevin Conway, Caitlin Wachs, Stephanie Romanov, Dakin Matthews, Olek Krupa (více)Obsahy(1)
Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)
(více)Recenze (134)
FAKTA /// ...Politické důsledky byly významné. Obě mocnosti si uvědomily riziko možné války a vzaly si ponaučení. Již nikdy nebyla situace tak nepjatá jako v roce 1962. Přímým důsledkem pak bylo zhotovení „horké linky“, přímého spojení mezi oběma hlavami států. Tato linka měla být použita právě v takto vyhraněných chvílích...... 13 dní je politický film. Všechna ta jednání, úvahy coby kdyby opravdu proběhla. Atmosféru dotváří i autentické záběry. Samotný příběh je výtečně odvyprávěn a dialogy jsou minimálně stejně působivé jako v JFK . Ostatně – jistě ne náhodou je tu také K.Costner. Vysoká politická hra převedená do filmového dramatu, musí nadchnout každého, kdo má o tuto tematiku zájem. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět jednu s posledních zajímavých rolí K.Costnera. 2.) Nevím, co znamenalo v politické hantýrce slovo ,,ORTSAC“. 3.) Zajímá mě souboj SS-4 vs. U-2 (nebojte se, Bono zůstane v teple..). PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()
Kubánska kríza mohla znamenať jadrovú vojnu. Rakety rozmiestnené v nebezpečnej blízkosti amerického pobrežia počas najtvrdšieho odbobia studenej vojny mohli byť kedykoľvek odpálené. A rokovanie hláv zúčastnených veľmocí o ich odstránení trvalo takmer 2 týždne. Vynikajúca konverzačka so skvele zapracovaným podprahovým napätím sa opiera hlavne o vynikajúce herecké výkony na čele s Kevinom Costnerom čoby poradcom prezidenta Kennedyho. Málo známa pecka, z ktorej mrazí, keď si uvedomíte, ako málo chýbalo, aby svet tak, ako ho teraz poznáme, neexistoval. ()
Skvelé politický thriller. Nebudem riešiť či je tento film zaujatí a natočený iba z jedného pohľadu. Ako sme boli blízko k 3.svetivej vojny. Od začiatku filmu som bol v napätí až konca. Dialógy sú fantastické a pohltia vás úplne do dejú. Andrzej Bartowiak skvelé sníma scény a vytvára karamerou napätie. Kevin Costnera zas u mňa boduje. 7/10 ()
Třináct dní je v podstatě dokumentární rekonstrukcí. Nebo alespoň podle toho, co o Karibské krizi vím, tak vývoj filmu odpovídá realitě. Samozřejmě neznám zákulisní vyjednávání, ale souboj jestřábů (Pentagon a někteří ministři) a hrdliček (zejména Bobby, který tehdy zastínil svého bratra) jsem si takhle nějak představoval. Podle historiků je dneska už jasné, že si ani jedna strana válku nepřála (umístěním raket na Kubu neměl Chruščov v úmyslu USA napadnout, ale postrašit), takže Karibská krize byla především válka nervů. Pravdou je, že zejména díky váznoucí komunikaci se tehdy svět ocitnul asi nejblíže k WW3, tj. ke své apokalypse. Karibská krize v podstatě nikomu neprospěla (snad s výjimkou Castra), což bylo docela dobře vidět i ve filmu. Ten si i přes svoji délku udržoval vysokou míru napětí, plně odpovídající atmosféře oněch třinácti říjnových dnů roku 1962. ()
Pamätám si na nefalšované napätie, ktoré sme ako študenti priemyslovky zažívali pri sledovaní času, v ktorom malo vypršať ultimátum. Preto som sa na tento film tešil. Bohužiaľ opätovne som ma pocit nevyužitej príležitosti. Za najväčšiu chybu považujem chýbajúcu atmosféru. To, že svet sa ocitol na pokraji jadrovej katastrofy, bolo z filmu cítiť iba sporadicky. Rovnako sa mi nepozdávalo centralizované postavenie prezidentovho poradcu stvárneného spoluproducentom filmu Kevinom Costnerom. Dobre bolo ukázané, aké nebezpečenstvo pri rozhodovaní o otázkach bytia a nebytia má generalita a admiralita trasúca sa na možnosť stlačiť si gombík a zahrať si ruskú ruletu s plným zásobníkom v nádeji, že to dobre dopadne. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (14)
- Christopher Lawford (velitel Ecker) je ve skutečnosti synovcem JFK. (D3VIL)
- Hned několik členů Kennedyho vlády, kteří se dožili uvedení snímku, zpochybnilo po premiéře význam, jaký scénář ve vyřešení kubánské krize přikládá poradci Kenny O´Donnellovi (Kevin Costner). Například tehdejší ministr obrany Robert McNamara v jednom interview prohlásil, že O´Donnell nehrál v celém případu prakticky žádnou roli, a vyzdvihl naopak přínos jiného prezidentova poradce Teda Sorensena, který mimo jiné psal Kennedymu projevy. Sorensenova postava se ve filmu také objeví v jedné z menších rolí - hraje ji Tim Kelleher. (curfew77)
- Na dvou záběrech se ve filmu objeví rotory helikoptéry typu CH-46, která přitom začala sloužit armádě až od roku 1964. Výčet nepřiměřeně moderní vojenské techniky použité ve filmu je ovšem mnohem delší. Čítá například stíhačky Northrop F-5s, ve skutečnosti nasažených poprvé až v říjnu 1963, palivový tanker International S-Series používaný až od roku 1978 či tankovací zařízení Oshkosh R-11 Fuel, který byl zařazen do výzbroje dokonce až po roce 1989. Ve filmu se navíc objeví na základně námořnictva, zatímco v realitě slouží výhradně letectvu. V jedné ze závěrečných scén pak pro změnu písařka přepisuje prezidentovu řeč na psacím stroji IBM, jehož typ však byl ve skutečnosti vyroben až v roce 1969. (curfew77)
Reklama