Třináct dní

Prezident Kennedy: „Kto, do pekla, schválil tento raketový test?“ Bob Kennedy: „Kto myslíš? Boh vie, ako to budú komunikovať Sovieti...“ Kenny O'Donnell: „Komunikovať so Sovietmi? Nedokážeme komunikovať ani s Pentagonom - a to je len cez tú prekliatu rieku!“ Ide o napínavé skúmanie vypätého okamihu v dejinách. Ja som v tom čase ešte nebola na svete, dejepis sme sa za socializmu učili jedine zo „správneho“ uhla pohľadu a tak si matne pamätám zmienku o kubánskej kríze. Lepšie je opýtať sa pamätníkov v rodine. Mamka mi teda porozprávala, že sedeli celá rodina pri rádiu (televízor ešte nebol) a plakali zo strachu, že bude vojna. Mama mala 15 rokov. A jej rodičia ešte mali čerstvý obraz o hrôzach druhej svetovej vojny, ktorú zažili. Ešte zaujímavejší príbeh mám od uja, bol v tom čase vojakom základnej vojenskej služby - vojaci boli v plnej pohotovosti a čakali len na moment, kedy to naozaj príde. Z filmu pre mňa vyplýva povinnosť ľudstva pripomínať si takéto dôležité a osudové okamihy, aby sa už nikdy nezopakovali. Snáď. K filmu samotnému – potešilo ma herecké obsadenie a nemala som pocit, že film rozpráva o udalosti len zo strany dokonalých a neomylných Američanov. Naopak, cítiť tu závažnosť každého vysloveného slova a pocit, že šachové figúrky sa pohybovali po zamínovanom poli. Možno v skutočnosti nemal O'Donnell taký vplyv na prezidenta, ale Kevin Costner tieto charakterové úlohy zvláda vždy na úrovni. Trochu mi chýbala ešte tiesnivejšia atmosféra bezvýchodiskovosti. Robert McNamara: „Toto nie je blokáda. Toto je jazyk. Nový slovník, aký svet ešte nevidel! Toto je komunikácia prezidenta Kennedyho so sekretárom Chruščovom!“ (02.08.2024)

Jedna z těch slabších dramatizací klíčových dějin světa (a hlavně Ameriky, že:). Kevin Costner byl takový jalový, Greenwoodovi jsem JFK nakonec začal věřit, Culpovi Bobbyho nikoli. Dokumentární kamera mě tady moc nevzala, ty přechody na černobílý filtr mě rušily, že hudbu složil Trevor Jones jsem si všiml až tady - ve filmu mě nijak nezaujala, bohužel. Tenhle snímek měl mnohem na víc, a protože jsem čekal víc, jsem asi nakonec i víc zklamaný. Když si vzpomenu na Costnerův výkon v JFK, bylo to 100 a 1... Dejte si radši věci jako Bobby nebo The Kennedys. 55%. (27.01.2013)

Snaha zachytit takřka všechny detaily Karibské krize vyšla takřka na jedničku. Jen si říkám, jestli to nebylo pro film trochu kontraproduktivní. Nebo jinak. Ačkoliv na začátku 60tých let hrozila celosvětová katastrofa v podobě jaderné války, těch necelých čtrnáct dní roku 1962 obecně vnímáme spíše jako úsek amerických resp. sovětských či kubánských dějin, takže zběžná fakta sice známe, ale rozhodně tento konflikt nevnímáme tak, jako Američané. A to platí i pro jména jednotlivých aktérů, kdy jsou většině neameričanů známí snad jen bratři Kennedyové a Robert McNamara. Podobně by se Američané dívali třeba na naší sérii České století, kde by z těch mluvících hlav byli nejspíš úplně mimo. Rekonstrukce je to určitě dobrá, ale divákovi, který se o dané téma nezajímá, bude připadat místy nudná a nezáživná. 55% (21.02.2015)

Umě zvládnutý politický thriller, jenž vypadá jako by vzešel z dílny mistra tohoto žánru jímž byl Alan J. Pakula (Všichni starostovi muži či Případ pelikán). Rozebíraní otázky jak mohla vyvrcholit třináctidenní krize, že stačilo málo a svět odnesl mocnářské tahy jadernou válkou. Roger Donaldson (který konečně překonal svůj vlastní filmový stín) vsadil na dvě karty z nichž ta první bylo slušné herecké obsazení, kterému vévodí Kevin Costner (pro kterého tohle bylo rozhodně zase vzkříšení jeho uhnívající kariéry) a tou druhou je slušná atmosféra na níž příběh stojí jako dům na svých základech. Za dost slušnou kamerou stojí známé jméno Andrzeje Bartkowiaka, který dodal pro leckoho nijak zvláště spádnému ději značnou působivost. I když tohle nikdy nebyl můj top žánr, ke kterému by tíhlo mé já jak srdce fotbalistova k míči, o těhle událostech jsem kdysi viděl dokument, takže bylo velmi zajímavé sledovat jak daleko se film přiblíží či vzdálí. Tudíž mé hodnocení se pohybuje někde na hranici tří a půl hvězdiček. (03.10.2004)

FAKTA /// ...Politické důsledky byly významné. Obě mocnosti si uvědomily riziko možné války a vzaly si ponaučení. Již nikdy nebyla situace tak nepjatá jako v roce 1962. Přímým důsledkem pak bylo zhotovení „horké linky“, přímého spojení mezi oběma hlavami států. Tato linka měla být použita právě v takto vyhraněných chvílích...... 13 dní je politický film. Všechna ta jednání, úvahy coby kdyby opravdu proběhla. Atmosféru dotváří i autentické záběry. Samotný příběh je výtečně odvyprávěn a dialogy jsou minimálně stejně působivé jako v JFK . Ostatně – jistě ne náhodou je tu také K.Costner. Vysoká politická hra převedená do filmového dramatu, musí nadchnout každého, kdo má o tuto tematiku zájem. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět jednu s posledních zajímavých rolí K.Costnera. 2.) Nevím, co znamenalo v politické hantýrce slovo ,,ORTSAC“. 3.) Zajímá mě souboj SS-4 vs. U-2 (nebojte se, Bono zůstane v teple..). PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (20.01.2011)