Duše Paula Giamattiho

Hodně povrchní a prvoplánové, zaseklé mezi velkými slovy a paradoxem, že se film snaží říci něco o něčem, o čem "nikdo nic neví", jak přiznává David Strathairn. Barthes je tak v zajetí stejného paradoxu jako Strathairnem ztvárněný doktor Flinstein. Umí abstrahovat matérii, ale vůbec neví, co si s ní počít. Zůstává tak u pseudointelektuálního sarkasmu a opravdu výtečného Paula Giamattiho. Škoda, možná, kdyby se film držel výborné komorní linie se zkoušením Strýčka Váni a nepokoušel se o absurdní karikaturu současného světa, dopadlo by to všechno soudržněji a smysluplněji. (01.09.2009)

MFF KV 2009 Čekala jsem něco víc. Opravdu! Sice je herec Paul Giamatti vybraný dobře (v podstatě si nikoho jiného asi nedovedu pro tuto roli představit), tak to nezachránil. Dobře, přistupuji na hru tvůrců a představím si, že se dá duše z člověka vyndat a zmrazit. A dokonce si i mohu pořídit jinou, taktéž zmraženou duši a nechat si jí dát do těla. Předpokládám ale, že se můj charakter, chování atd. změní mnohem více, než bylo ve filmu ukázáno! Námět, příběh, prostě ta myšlenka se mi zdá skvělá, jenže ve filmu naprosto nedotažená! Pokud někdo z vás byl také na premiéře ve Varech, jistě mi dáte za pravdu, že proslov režisérky byl zajímavý, hlavně když vykládala příběh (sen), který ji vedl k natočení filmu. Vy jste ale nečekali více? Já rozhodně ano, znovu opakuji, že mě nápad nadchl a čekala jsem něco originálního, příběh, na který jen tak nezapomenu... OK, začátek splňoval mé očekávání, jenže potom se z toho stal nudný film, u kterého divák usne a ani si to nemusí vyčítat. Je mi vážně líto, že je zde nevyužitý nápad, který má velký potenciál. A pár báječných scén ("Tohle že je má duše? Vždyť je tak malá! Není skoro vidět!") to jen tak nezachrání. (16.07.2009)

V koži Paula Giamattiho. Asi na klasickú surrealistickú bombu scenáristu Charlieho Kauffmana chcel náš distribútor odkázať. Bol to síce vtipný nápad, lenže pri porovnávaní týchto dvoch filmov odchádzajú Cold souls jasne porazené. Ak točím film, kde nahliadam do ľudských duší, chce to originálny vizuálny štýl a množstvo nápadov. Tie Sophie Barthes bohužiaľ nemala a iba melanchólia nestačí a hravosť nahradiť nedokáže. Námet je síce super, ale je ako stvorený pre tandem Kauffman Jonze/Gondry. Ako klubovku ale tento film beriem pozitívne.Tá ruská herečka, čo hrá herečku, je nenormálny kus. (10.07.2012)

Předpoklad, že v duši se skrývají všechny naše smutky, tíhy a negativní vzpomínky, mi byla sympatická. Stěhování duší mělo velmi vtipné momenty (hrášek, Pacino, Váňa), méně vtipné, ale také hodně suchých a nezvládnutých okamžiků. Celkové pochmurné ladění atmosféry, melancholicky až neuroticky vystavění hlavní hrdinové, relativně dlouhé pasáže v ruštině a hlavně absurdní situace vycházející z oné premisy o stěhování duší - dělají z tohoto filmu minoritní záležitost pro ujeté psychotiky, a inu - proč ne :) 60%. (02.10.2010)

Nerada to píšu, ale tentokrát to ani skvělý Giamatti nezachránil. Rozvleklý, nedotažený, a bohužel nudný fim. Přitom je to škoda, protože nápad nebyl nezajímavý. Navíc dabing J.Ježkové (jejíž hlas nemusím obecně) se k ruské Nině vůbec nehodil - ale to je spíš moje blbost, že jsem koukala na dabovanou verzi. (19.01.2012)