Gran Torino

Tohle je prostě film, který svojí dojemností a přitom absolutní "americkou" upřímností chytne za srdce. Chvílemi mi při jeho sledování tekly slzy a v závěru jsem šel skutečně emocionálně do kolen. Eastwood předvádí zřejmě nejlepší herecký výkon své kariéry, stejně tak jako režisér odvádí to nejlepší z amerického umění kinematografie. Jednoduché, přímočaré, ale neuvěřitelně intenzivní FILMOVÉ UMĚNÍ, které člověka prostě dostane. S ničím se nepáře, Eastwood je jeden z největších drsňáků, jací kdy na plátnech kin vystoupili. Když mluví na mladé asijské gangstery, stírá jejich urážky a hlášky stejně drsně, jako "strýček Rambo ve čtvrtém díle kosí kulometem nepřátele". Postava Eastwooda si nebere servítky absolutně s nikým. I když se nám chce někdy s ním nesouhlasit, jeho přímočarost a upřímnost nás naprosto odzbrojuje a jeho neuvěřitelnému "otcovskému vlivu" a přitom obrovskému drsňáctví, životním zkušenostem a hříchům z korejské války musí naprosto podlehnout každý. Je to VZOR, ale je to také JENOM ČLOVĚK. A tuhle kombinaci Eastwood vystihl a zahrál ve filmu naprosto dokonale. Slovo dokonalost má pak pro tento film jedinečné opodstatnění a po shlédnutí vám většina filmů dnešní doby bude připat jen jako "ušmudlaná Béčka" ... Tohle je prostě skvost nemající hned tak obdoby, opravdové filmové umění, jednou v budoucnu možná i americká filmová legenda ... (27.10.2009)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)

Není tam nešťastná láska, tak ode mě nemůžete čekat plné hodnocení. Ale kdybych měla mluvit úplně oproštěně od obvyklých pubertálních vtípků, tak stejně nedám pět hvězdiček. Film je to velice kvalitní, pomalý, rozjímavý, na nic si nehraje. Ale asi tak jako závěrečná, tolik vychvalovaná písnička, nemá v sobě to něco, co by mě oslovilo, co by mě po dokoukání zanechalo na krajíčku (se slzami či jinými emocemi), o čem bych ještě přemýšlela. Určité téma je nastoleno, ukázáno, zhodnoceno. Jo, je to tak. A co s tím můžu udělat? Nic. Blbý. (30.03.2009)

Clint Eastwood jako totální megadrsňák i na starý kolena. Naštěstí má rozum a nedělá tam žádný akční kousky, nebo tak něco. Ono stačí, že prostě je. Dostávalo mne jak tam vždycky zazněly ty armádní bubny, když šlo do tuhýho. Tyhlety filmy o sbližování bývají dost často takové přiteplené, ale to Clint nedovolí a chudák asiat od něj dostává megačočku. To je furt samý debile, rákosníku, skopová hlavo, sráči, ale přitom z toho cejtíte, že je Clint v jádru dobrák :D Finální zůčtování je opět provedeno s rozmyslem a je hodně působivé. Jen škoda, že ta jeho kára mu furt stojí v garáži a za celej film se v ní neprojede. (09.02.2009)

Clint je pořád drsňák nejhrubšího zrna, kterému se nevyrovná ani šmirglpapírový Chuck Norris a jeho zrzavý porost na tváři, a když cedí skrze zuby suché hlášky a urážky na adresu "těch žlutejch chcípáků", skoro bych i věřil, že je myslí vážně. Jako poněkud černější komedie funguje Gran Torino výborně, jako mix studií důchodu jednoho zapšklého veterána a mezilidských vztahů jakbysmet, ale byť je finále a všechno okolo strašně fajn, spousta scén je vtipná/smutně realistická, emocionálně to se mnou s výjimkou jediné scény (ne, závěrečná to nebyla ani omylem) ani nehlo. Tím ovšem neříkám, že si film nedám kdykoliv znovu. (04.04.2009)