Odsouzeni k boji

Zaujímalo ma, aký prístup zvolí filmár k takejto látke. Či iba sprostredkuje otrasný zážitok a nechá emócie iba na divákovi, alebo sem pridá nejaký skrytý komentár a posolstvo bude autorským zámerom. Broomfield sa vydal cestou Full metal jacket, keď sme svedkami manipulácie s vojakmi, ktorí po týždňoch až rokoch v boji stratia cit. Režisér obviňuje z tohoto neľudského činu rovnakou mierou teroristov, ktorý dali podnet na reakciu, amerických dôstojníkov, ktorý kážu vojakom strielať po všetkom živom a aj samotných vojakov, ktorí ich rozkazy vykonali. Následky na celý život si však poniesli poslední menovaní. A samozrejme príbuzní obetí,na ktorých stranu sa tu Broomfield logicky stavia predovšetkým. A tak asi aj každý normálny divák. Veľmi silný film svojou témou, spracovaním je to adekvátne súčasným trendom realistického točenia vojnových filmov. (09.11.2013)

Film, který má své zcela zřejmé poselství: válka je nesmysl, svinstvo, co nejhůř odskáčou nevinní. Od počátku jsou nám skoro dokumentárním stylem ukazovány tři pohledy: 1) rozjívení američtí vojáci 2) poklidné, spokojené irácké rodiny 3) teroristé - náznakem ti nahoře, ale především dvojice zmanipulovaných, zblblých mužů, netušících, jaká jatka rozpoutají svým rádobyhrdinským činem. Američtí vojáci nejsou zobrazováni zrovna líbivě a nejspíš ten pohled bude velmi realistický; co může být kladného na bandě necitlivých, frustrovaných, sprostých fakanů, pro které je zabíjení pouhou hrou, sportem. V osmnácti letech zkrátka většina lidí nemá potřebnou empatii, snahu o pochopení druhých, soucit, rozum - zvláště chlapci bývají dokonalý materiál na tupé, vraždící, snadno ovladatelné stroje. Iráčtí civilisté jsou naproti tomu ukazováni málem svatí, což příliš objektivní nebude - vcelku totiž nepochybuji o jejich averzi až nenávisti vůči nevěřícím, podporované už odmalička, živené do naprostého fanatismu. Žádným skutečným nepřátelským činem se však neprovinili, do neozbrojených lidí se střílet nemá a v tomto smyslu šlo jednoznačně o nevinné oběti. Teroristům, oněm dvěma atentátníkům-začátečníkům, film připsal pocity viny... osobně z útoků na tržnicích, v autobusech a mešitách nemám dojem, že by si takoví lidé lámali hlavu s civilními oběťmi. Náboženství schvalující vraždy a slibující za ně věčný ráj nelze než zavrhnout, v této podobě nepatří do civilizované doby. Na filmu mi vadila chyba české verze - na kanálu Filmplus chyběl překlad iráckých dialogů: často šel význam zhruba odvodit, ovšem sledovat celé minuty nesrozumitelných hovorů je kapku nuda. To nemuseli překládat ani angličtinu - ono věčné dementní "fuck" a vulgární vtípky nepotřebují komentář. Závěr se mi nezdál věrohodný: prozření amerického desátníka, co v jednom okamžiku zuřivě a bez výčitek střílí do vyděšených iráčanů, aby o pár minut později soucítil se ženou, oplakávající mrtvého manžela (tady se irácká slova poprvé a naposled dočkala dabingu: "Rašíde, ach, Rašíde!", to bychom v originále asi nepochopili:-)). Brát "Odsouzeni k boji" jako dokument (kdyby šel víc do hloubky), dala bych 4*. Jako válečné drama mě to bohužel příliš neoslovilo: spousta nudných Iráčanů a otravných, nesympatických Američanů. Navíc kromě zúčastněných nikdo nezná skutečnou pravdu o této tragédii, jasný je jen výsledek: 1 mrtvý US voják, 24 Iráčanů - co se dělo mezitím jsou víceméně dohady. Poselství nicméně bylo předáno srozumitelně a nezpochybnitelně (a pokolikáté už?): válka je svinstvo. 65% (13.05.2009)

Opravdu skvělé. Film ukazuje, jak je násilí krásně zbytečné a hlavně slepé, lhostejné a naprosto mimo jakýkoliv řád...prostě in the fucking war. Násilí nemá žádný pravidla, nevinní mají smůlu je v tom, že nemají zbraně. Plačící milenka která chce zemřít u svého zastřeleného přítele a smějící se vojáci dokresluje tuhle šílenou hrůzu. Todle všechno je tu názorně ukázaný bez jakýchkoliv zbytečných dramatických fines, je to rekonstrukce skutečný události. Nakolik je ta rekonstrukce skutečně realistická posoudit nemůžu. Válka a násilí je zlo proti kterému nejde bojovat, které nejde vymýtit, které tu bylo je a bude pořád, ale jde ho alespoň ukázat, ukázat na jeho podstatu, jako to udělal tento filmový dokument. (15.05.2015)

Film ze série iráckých vojenských, který mi přišel zatím asi nejvíce "self-stripping", neboli sebeobnažující se i ve smyslu vhledu do života prostých Iráčanů, kteří a priori nesouhlasí s činy extrémistů, avšak po podobných tragédiích, jako je ta popisovaná ve městě Haditha, se z každého civilisty může stát potenciální extrémista odčiňující ztrátu svých nejbližších... Citát z filmu: Válka je nejzazší způsob lovu. Jak vidno ty lovecké instinkty v sobě člověk nezapře a vždy se v něm projeví, nejvíce pak v extrémních situacích, které občas vznikají uměle pro potěchu těch, co si nevidí na špičku nosu... (16.07.2011)

V strachu, nenávisti a smrti je to stejné jako v lásce, důvěře a přátelství – přednastavená očekávání a emoční vyladění určují to, co člověk vidí a jak reaguje. Největší překážky a konflikty mezi lidmi nakonec vytváří ne tak politika, náboženství a společenská zřízení, která jsou spíše důsledkem rozdílů, ale hlavně samotné rozdíly ve způsobu žití a myšlení a neschopnost či neochota tyto rozdíly mírně překonávat. ___ Film značně získal na působnosti a věrohodnosti tím, že ho natočil režisér-dokumentarista. Samotná pomsta za smrt vojáků na civilním obyvatelstvu přibližuje tento snímek k českým filmům Atentát a Lidice včetně jistých politických důsledků a dopadů této pomsty. (19.06.2012)