Pouze další love story
Kærlighed på film
Just Another Love Story
Režie:
Ole BornedalScénář:
Ole BornedalKamera:
Dan LaustsenHudba:
Joachim HolbekHrají:
Anders W. Berthelsen, Nikolaj Lie Kaas, Charlotte Fich, Ewa Fröling, Dejan Čukić, Fanny Leander Bornedal, Flemming Enevold, Thomas Chaanhing (více)Obsahy(2)
Krásky a tajemství – tak přece začínají všechny filmy noir. Dánský sebereflexivní thriller. Základem postmoderního a sebereflexivního thrilleru dánského režiséra Oleho Bornedala je otázka, jaké jsou osudy postav mimo to, co nám z nich film ukáže, a jak si k figurám automaticky dosazujeme příběhy na základě diváckých či čtenářských zkušeností.
Během dopravní nehody potká forenzní fotograf Jonas tajuplnou Julii. Když ji posléze navštíví v nemocnici a je jejími příbuznými považovaný za jejího přítele Sebastiana, začne se propadat do víru lží a fikcí, který sám přiživuje. Jelikož o Sebastianovi nic neví a dívka trpí ztrátou paměti a následkem šoku i dočasnou ztrátou zraku, vezme na sebe Jonas identitu, kterou si sám vymodeluje na základě svých nenaplněných snů. Paralelní fiktivní život se pro něho stává únikem před každodenní prací, usedlým rodinným životem i porouchaným autem. Jenže Sebastianova realita je zásadně odlišná od toho, co si Jonas vybájil, a začne ho záhy dohánět.
Důmyslný scénář reflektuje principy noirových krimi příběhů. Ty také ve svém základu často stojí na vypravěči, jenž svému okolí a druhým postavám přiřazuje domnělé příběhy, které jsou postupně konfrontovány s realitou.
Scenárista a režisér Ole Bornedal snímkem Pouze další love story potvrdil své kvality jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současnosti, kteří ve svých filmech reflektují a dekonstruují narativní principy klasických žánrů. Mezinárodně na sebe upozornil již v roce 1994 filmem Noční hlídač, který o tři roky později přepracoval pro americký trh do filmu Hlídač mrtvých. Z jeho dalších snímků získal nadšené ohlasy především moderní morytát Zbav nás od zlého z roku 2009.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (114)
Některé filmy by vážně neměly mít konec. Natočené je to bravurně, se smyslem pro atmosféru a napětí. Dokud scénárista a režisér v jedné osobě tahá diváka za fusekle a ten neví, která bije, funguje film na jedničku. Když začne odkrývat karty, a to se stane nejpozději při nečekané návštěvě Sebastiena v hnízdečku lásky, začne love story rychle ubývat dech. Zápletka, resp. její rozuzlení je tak nějak hollywoodské a film pro mě ztratitl své kouzlo. Celkový dojem: 60 %. ()
Máte milující ženu, dvě pěkné děti, nový byt, zajímavou práci u policie - fotíte totiž oběti vražd - a bohužel jedno starší auto, protože najednou nelze mít všechno. Jenže ono se tak hloupě na silnici zastaví a nepřímo způsobí dopravní nehodu, při které je zraněna mladá žena, která ke všemu ztratí 90% zraku a nikdo neví, na jak dlouho. A protože vás trošku hryže svědomí, jdete se do nemocnice na ní pozeptat, jenže vás překvapí její velmi zámožná rodina, která si vás splete s jejím nezvěstným přítelem, se kterým byla naposledy v Indonésii. Ano, vy jste Sebastian,a vaše přítomnost pomůže z kómatu..... a tahle zkraje úsměvná situace odstartuje slušné drama plné překvapení a pochybných povah a spěje spolu s pěknou kamerou ke svému překvapivému konci.Stačilo tak málo a říci -nejsem Sebastian, to je omyl....pěkné čtyři hvězdy. ()
„Krásna, tajuplná žena. Nezačínajú tak snáď všetky filmy noir?“ pýta sa jedna z vedľajších postáv. Áno, v tejto modernej dánskej variácii na film noir je tých čiernych komponentov dosť: nelineárny dej, komentár hlavnej postavy (cynické intro nemôže nepripomenúť Sunset Blvd.), typický noirový antihrdina (utekajúci od tepla domova... k nejakému vzrušeniu) a zápletka s amnéziou a ukradnutou/zamenenou identitou. Festivalový noirík. ()
Pan režisér si hraje na artového umělce, takže je místy nesrozumitelné, co se na plátně odehrává - hlavně že je spousta míst podložená klasickou hudbou. Vychytávka s prolínáním dvou dějů (jeden většinou představuje vzpomínky, druhý současnost) není špatný, ale když se ve filmu opakuje asi po sedmé, působí už únavně. Film obsahuje i naprosté nesmysly (slepá žena pošle svého přítele pryč, a zústane doma dobrovolně sama s naprosto neznámým a podivným člověkem; zraněná leží na jednotce intenzivní péče do půl těla nahá a kolem ní pobíhá celá její rozvětvená rodina, sestry, pacienti chodí okolo chodbou...). Na malý moment zhruba uprostřed filmu se zdálo, že se z toho vyklube zajímavý thriller, ale následuje zklamání. Že si nějaký film hraje na umělecký a artový, to ještě nic nevypovídá o jeho kvalitě. Mám ale pocit, že spoustu zdejších uživatelů na to režisér nachytal. ()
Stahuju si tak tento kousek a říkám si, že si dám pro změnu trochu severského chladu. No, bylo to všechno, jenom ne chladné... Hodně depresivní drama o muži vtaženém do událostí, jejichž horizont je až hrozivě vysoký, a na jehož konci jsem měl pocit ne nepodobný tomu v Bittersweet life. Je to opravdu hodně precizní film (parádní kamera, hudba a hlavně střih), jenž je směskou Tykwerových mozajek, klasických noirů a Hitchcocka. Poslední půlhodinu jsem téměř nedýchal, o konci nemluvě. Skvělé. ()
Galerie (21)
Photo © Filmpark
Reklama