Tak trochu jiná love story

Rozhodně je to , tak trochu jiný film...Hlavně začátek je mimořádně zajímavý jak kamerou, tak střihem i scénářem...Mimochodem příběh sám o sobě překvapivý není, ale tím jak je film poskládán a natočen jej činí pro mě velmi uhrančivým...Děj je zcela jasným příkladem, že "cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly" a "člověče, važ si dobrého bydla", protože i když to všechno myslíš dobře, nakonec se to obrátí proti všem a zůstane pouze nicota resp. jedno velké NIC...Za mě 90% (27.08.2020)

Parádní dramatický základ v úvodu na sebe začal zbytečně vršit absurdní prvky krimi a thrilleru, což mně spolu s podivně naroubovaným Sebastianem a ujetým chováním osob z okolí Juliiny rodiny i nemocničního personálu dost narušilo hranici uvěřitelnosti. Vše, mimo sebe, tak musel zachraňovat Jonas se svou krizí středního věku a skvělá kamera, která mně v kombinaci s hudbou připravila několik slušných zážitků. P.S. Taky jste čekali, že Jonas každou chvíli spustí: "Když se u nás chlapi poperou... "? :-) (03.05.2013)

„Krásna, tajuplná žena. Nezačínajú tak snáď všetky filmy noir?“ pýta sa jedna z vedľajších postáv. Áno, v tejto modernej dánskej variácii na film noir je tých čiernych komponentov dosť: nelineárny dej, komentár hlavnej postavy (cynické intro nemôže nepripomenúť Sunset Blvd.), typický noirový antihrdina (utekajúci od tepla domova... k nejakému vzrušeniu) a zápletka s amnéziou a ukradnutou/zamenenou identitou. Festivalový noirík. (17.11.2017)

Tímhle filmem jsem si po čase jen potvrdil, jak mi ta současná dánská dramata (asi tak již od Rodinné oslavy) obvykle vůbec nesednou a často mi přijdou nelogické a přehnané do neuvěřitelna, byť jsem tady vzhledem k žánrům, plakátu a snad i komentářům čekal úplně jiného zážitku (daleko víc žánrového), než jsem se dočkal. Ona je Tak trochu jiná love story skutečně tak trochu jiná a svá, tedy především mozaikovým podáním děje, což by mi vůbec nevadilo, kdyby pro mě celý film neplynul v tak neskutečně divném „konceptu“ dojmů na velké sinusoidě. Už během prvních scén se zřejmě divokými podobami lásky před úvodními titulky jsem tušil, že to půjde dost mimo mě, jenže pak mě zaujala další scéna, s níž se mi chvíli zdálo, že by tady vzešel zajímavý film, který se jen potřeboval rozjet... tedy než ho zase vystřídaly nějaké ty nonkomformní podivnosti ve věci citových vztahů a někdy i otravné sexuální řeči... a tak to šlo, s někdy kratším, jindy delším trváním obou fáz ("jde to úplně mimo mě" vs. "je to zase zajímavé, už se tady konečně něco naplno rozjede") opravdu až do konce. Jako úplně nejzdařilejší mi přišla sekvence s nečekanou návštěvou Nikolaje Lie Kaase na chatě, občas mě chytl skrytý hořký a černý humor, ke konci mě „probudila“ i jedna horrorová lekačka, ale jinak jsem se do filmu většinou nedostal naplno, rádoby cinefilní rámec s pár moudry o filmu-noir to nezachrání a přes ty nadějné záblesky, za něž dávám plné 2*, zůstalo u toho míjení až do (nepřekvapivě) divného závěru. [50%] (15.11.2023)

Celkem originální zpracování kde název rozhodně vystihuje co že si to zde vzali tvůrci na paškál. Tak trochu nedotažený momenty, kde jsem mhouřil oči nad reálností střídají nápadité scény a celé to nadbíhá a připravuje půdu k závěrečné půlhodince která nepostrádala šťávu s houstnoucí atmosférou, vychytanými dialogy a solidními hereckými výkony. Závěrečný zvrat s koncem samotným jsou fajn tečkou. Úsměvný odkaz na hollywoodské happy endy kde pošlou hlavního hrdinu do kopru za použití divákova nadhledu mě utvrdil v jakési nadsázce s kterou jsem většinu filmu sledoval. 69% (26.08.2013)