Šaráda

Žánr, který je dnes už klasický sám o sobě, se představuje filmem, který se nezávisle na tom sám o sobě stal rovněž nadčasovým. Zhlédneme-li ho, pochopíme proč. Brilantní výkony obou protagonistů jsou páteří, která činí děj tohoto díla, tažený brilantními dialogy staré školy, zvlášť přitažlivým. V tomto pojetí zaniknou některá méně silná místa (zejména návrat muže s železnou rukou po rvačce na střeše budovy), ale i některé další zvraty včetně poněkud klopotné a tak trochu úmorným opakováním vymleté samoúčelné záměny jmen Grantovy role. Naopak scény mezi oběma protagonisty se vyznačují poměrně slušnou a relativně dobře zvládnutou psychologií obou postav; v některých momentech se přitom více do popředí oproti Grantovi dostává Hepburnová (připomíná to první "ženské" filmy továrny na sny z konce třicátých a počátku čtyřicátých let). Dalším pozitivem je dobře zvládnuté prolínání žánrů starého filmu a výborné humorné komediální scény (výstup s pomeranči). Ve výčtu kladů tohoto pozdního klasického amerického filmu by bylo možné dále pokračovat. Jisté je jedno: divák, který si jeho zhlédnutí dopřeje, rozhodně neprohloupí; v hladivé patině starých časů to na něj nejednou dýchne modernitou "předrockových" raných šedesátých let. A svěžím půvabem mladé a krásné a současně i talentované i již vyzrálé skvělé americké herečky i nestárnoucím Grantovým šarmem. Rozhodně se je na co těšit. (12.09.2008)

Chlapi jsou strašná sebranka! Co slovo, to lež! Sotva naše hrdinka jednoho lháře pohřbí, bůhvíodkud se objeví lhář ještě větší! Odkud se ksakru vyrojili? To já bych třeba Audrey lhát nemohl! Nikdy! Pokud by v tom tedy nelítal balík dolarů, řekněme takových čtvrt milionů! No co? Na stromech to nenajdete! ;-) 75% (25.09.2016)

Už jenom ti herci, od zavedených stálic jako Audrey Hepburn a Cary Grant (nepamatuji se, kdy jsem naposledy viděl takhle hvězdný pár) až po ty, na které jejich hvězdné chvíle slávy teprve čekaly - později oscaroví pánové Matthau, Coburn a Kennedy. Dalším plusem pak je nepřímá úměra mezi vtipem a napětím, totiž že když ten první začne ustupovat, ihned ho stejnou měrou nahradí ten druhý. A zdejší scéně na pohřbu se svým vtipem může vyrovnat snad jenom pohřeb Grahama Chapmana. P.S. Úvodní titulky za zvuků Manciniho hudby se směle mohou měřit s tou nejlepší prací od Saula Basse. (02.03.2010)

Tohle je ta nejlepší kriminálka a nejúžasnější romantika, jakou jsem kdy viděla! Od začátku až do úplného konce jsem nevěděla, jak to doopravdy je, Cary Grant mě dokázal dokonale zmást. Je sice mnohem starší než Audrey, ale díky jeho nekonečnému charisma a častým narážkám na věkový rozdíl mezi oběma partnery mi to vůbec nevadilo, ba naopak. Těšila jsem se na každou další jejich společnou scénu. Audrey Hepburn byla jako obvykle úžasná, tohle je pro mě její nejlepší film! Všechny aspekty tohoto snímku jsou dokonale vyvážené, takže jsem jen seděla se zatajeným dechem a čekala, co přijde, kousajíc se do rtu.. A ta věta na konci: "Doufám, že budeme mít hodně synů, můžeme je pojmenovat po Tobě!" ♥ (11.08.2012)

Sarada s Audrey Hepburn a Cary Grantem je naprosto dokonaly film. Skvele vystavena krimikomedie s neuveritelne vtipnymi dialogy (nutno videt v puvodnim zneni!!!) a naprosto perfektnimi hereckymi vykony Audrey a Caryho. Doporucuju vsem. Zarucene pobavi a dve hodiny utecou jako voda, protoze ti dva predvadeji na platne herecky koncert s nepochopitelnou lehkosti a samozrejmosti, jakoby byli zamilovanym parem po cely zivot. Bravo, bravissimo! PS: A ano, videl jsem to poprve a ano, bylo to natoceno v roce 1963 a takto me to dokazalo okouzlit. (07.12.2010)