Cadillac Records

Občas neuškodí nahlédnout do nedávné historie a zjistit, co se dělo v době, o které nevím nic víc, než co jsem slyšel ve škole, v televizi, či jsem si o ní přečetl v knihách a na internetu. Tenhle hudební film mi takovou exkurzi nabídl, a já jsem se tak mohl dozvědět o amerických hudebních hvězdách blues, rock´n´rollu a r´n´b, o kterých jsem dosud (možná trochu ostudně) vůbec nic nevěděl ani neslyšel. Exkurze to byla určitě zajímavá, to nepopírám, po hudební stránce naprosto vynikající film, příběh je totiž doplňován úžasnou melodickou hudbou, která se rozhodně dá poslouchat delší dobu, aniž by jakkoliv unavovala nebo se jí člověk přesytil. Taktéž herecké výkony jsou naprosto vynikající, tam není téměř co vytknout, a stejně jako jsem o všech těch hudebních hvězdách minulé dekády slyšel poprvé, tak i téměř se všemi herci jsem měl tu čest se seznámit ve filmu vůbec poprvé (s výjimkou Adriena Brodyho), a bylo to seznámení velice kvalitní a příjemné. Takže pak už zbývá jen příběh. A tam je podle mě největší kámen úrazu. První hodinka je docela příjemná a utíká pěkně rychle a svižně, ale čím byl film delší, tím se stále více vlekl, až jsem si pokládal otázku, kdy to skončí. Bohužel skutečně ten příběh stále více nudil, až už mi to připadalo neúnosné. A právě díky tomu filmu uděluji jen tři hvězdy, jinak je zde všechno naprosto perfektní. Uvažoval jsem i o čtyřech hvězdách, ale právě ten táhnoucí se příběh způsobil, že jsem se přiklonil k nižšímu hodnocení. (07.08.2010)

Úvodní záběr na Cadillac, první tóny blues a nekončené pole. Muddy si při dřině na poledním slunci uvědomí, že tohle není pro něj, že chce něco víc. Leonard si otevírá svůj první bar pro černochy. A tihle dva se o pár let později potkají, aby spolu mohli vydělat balík peněz. A vy to zmateně sledujete. Příběh si skáče z místa na místo, bez obtěžování se jakkoliv divákovi sdělit, kde se tu ten či onen muzikant vzal (toto je Wolf, toto je Chess, toto je Berry, toto je Jackson. Moment kdo je tenhle?). A takové „představování“ je matoucí hlavně ve chvíli, kdy nemáte o (hudebním) pozadí nahrávacího studia ani potuchy a jména uvedená výše vám nic neříkají. Hudebníci se před nahrávacím studiem objevují jak houby po dešti a Leonard si je jen posbírá a se všemi nahraje super hit. Mnoho scén působí prvoplánově („Ne já nepiju,“ jó chlapče, tak z tebe bude alkoholik. A taky, že jo.). Film je jedna dlouhá, nikdy nekončící hudební session, s mikrofony, placatkami, revolvery a „ `´ „ obočím Brodyho, který si půjčil výraz střelené laně od Nicolase Cage. A tak jsem spíš facinovaně zírala na rasové problémy, než na rodící se hvězdy, protože Cadillac Records je jen jeden velký blues, R&B hudbení videoklip. A videoklipy by neměly trvat 104 minut. (02.10.2012)

Reziserka Darnell Martin mi teda vela nehovori a film navyse v kinach zhorel .- coz je velka skoda, namet o zacinajucich cernosskych hudobnikoch je zaujimavy.Nemam rad filmovu teoriu, vlastne ju neznasam, ale nemozem sa ubranit akejsi pofidernej reziserskej roztriestenosti /ale fakt nemam rad filmovu teoriu, nekacam/. Brody bol na urovni, ale sam to nemal sancu utiahnut, cierni herci boli mne neznami, snad len Gabrielle Union mi co si hovori- hrala vo filme s Dzetom Li volalo sa to Od Kolisky do hrobu 2003. Dzefry Wrajt /Casino Royale 2006/ bol nudny a len plaval od sceny k scene .- ani ho to nebavilo. Beyoncve Knowles hrat nevie a herecka z nej nikdy nebude, Emmanuelle Chriqui /Wrong Turn 2003/ celkom v pohode, krasna baba. Tempo je navyse nudne, velmi nudne a v strede vladnu len vatovo plane plky : 35 % (07.11.2017)

Skvělé a pro mě nesmírně zajímavé téma, poměrně fajn výběr herců a fantastická hudba. Škoda ovšem, že to nedostal do ruky někdo talentovanější, protože tohle byla splácanina bez určeného směru. Epizody ze života hudebních legend se střídaly jak na běžícím pásu, nějaké vysvětlení, proč se to či ono dělo v podstatě nikde. Takže celkem chápu, proč kritiky film strhaly. Nicméně pod 3 hvězdičky nejdu, protože chci ocenit fakt, že se někdo alespoň pokusil přiblížit počátky rock'n'rollu masovému publiku. (Blu-ray, orig.) (16.03.2017)

Jaký příběh se dá vystavit jako pocta prvnímu hudebnímu vydavatelství, jež dalo šanci černošským umělcům? Nic moc! A vzhledem k tomu, že Darnell Martin je televizní rutinér, tak to podle toho vypadá. Žádná kreativita, pokus o nápaditou formu vyprávění, či vizuální zajímavost. Všichni si odehrají své, hudba je vynikající a některé momenty vás opravu roztančí, ale ve chvíli kdy dozní hudba, začiná průměrná nuda a tu si podle mne Chuck Berry a spol. nezasloužili. Dílko, které je více poctou než filmem a toho nevypustí z vod průměru... 50% (10.06.2009)