Režie:
Rob MarshallKamera:
Dion BeebeHudba:
Andrea GuerraHrají:
Daniel Day-Lewis, Marion Cotillard, Penélope Cruz, Sophia Loren, Nicole Kidman, Judi Dench, Kate Hudson, Fergie, Ricky Tognazzi, Elio Germano (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Sebestředný a poněkud arogantně vystupující režisér Guido Contini se pokouší v prostředí krásných Benátek dokončit svůj nový film. Čerstvému čtyřicátníkovi jeho natáčení kazí jak nastupující krize středního věku, tak nedostatek potřebné tvůrčí inspirace. Nemá hotový scénář a vlastně neví o čem přesně psát, i když celý štáb přesvědčuje o pravém opaku. Bohužel při tom všem podléhá vlivu mnoha žen, které ho dvacet čtyři hodin denně obklopují. A každá má svoji vlastní vizi, přání a touhy, ať je to matka, manželka, milenka, celoživotní múza, kostýmní výtvarnice či módní redaktorka... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (347)
Daniel Day-Lewis a ženy, které miluje a které milují jeho. Tenhle pán má charisma na rozdávání, moc dobře ale zpívat neumí - v tomhle směru si vedou lépe jeho herecké kolegyně. Bohužel je v Nine na muzikál podezřele málo chytlavých písniček (tři až čtyři) a jenom jedno opravdu výjimečné muzikálové číslo, které si pro sebe ukradla Fergie. Filmu by navíc prospělo trochu více upřímné romantiky a nadhledu, protože na světě jsou horší věci než tvůrčí blok a dilema mezi horkokrevnou milenkou (Penelope) a něžnou manželkou (Marion). ()
Psychologický muzikál? Možná. Zatímco v Marshallově Chicagu písně vyprávěly příběh a posouvaly děj kupředu, v Nine veškeré hudební vsuvky "pouze" ilustrují představy a mentální rozpoložení postav. Nejde tu o to, co se stane, ale o pocity člověka procházejícího tvůrčí krizí. A všechno je to vyprávěno přes vztahy, které hlavního hrdinu pojí k významným ženám jeho života: k manželce, matce, milence, kamarádce, novinářce, hvězdě jeho filmů, můze z dětství. I proto Nine nebude sedět každému: Kdo očekává jasnou vypravěčskou strukturu, bude mít pocit, že je tento muzikál zdlouhavý a prakticky o ničem. Kdo touží po chytlavých, známých melodiích a dokonalých tanečních číslech, bude nejspíš zklamán také. Kdo má rád Felliniho, bude možná tvrdit, že film kvalit svého předobrazu 8 1/2 nedosahuje. Já, která jsem viděla Nine v divadle a věděla jsem moc dobře, co od filmu čekat a proč se na něj dívám, jsem spokojená. Má totiž krásnou atmosféru Itálie 60. let. Má hlavního hrdinu, ke kterému bych kvůli jeho věčným lžím a podvodům asi měla cítit odpor, ale já s ním nedokázala nesympatizovat, protože mi protichůdnost jeho tužeb vystižená již v úvodní písni "Guido's Song", není cizí. Má právě díky své neucelenosti jistou esenci komplexnosti, když divákovi dává přes všechny osudové ženy jednotlivé části skládačky týkající se Continiho života. Má skvělé obsazení. Má krásnou kameru opírající se o hru se světlem. A má styl. Ostatně vše za mě shrnuje píseň "Cinema Italiano", kterou novinářka skloní poklonu Guidovým filmům. Tak tedy: "Whatever Guido does makes me smile, he is the essence of Italian style (...) I love the black and white, I love the play of light (...) I love the speedy little cars, the hip coffee bars (...) I love the dark handsome guys with their skinny little ties, dressing mod looking out of sight, I love to watch them as they cruise with their pointy leather shoes, wearing shades in the middle of the nights." ()
Zkoušeli jste někdy narvat hlavu do televize? Jestli ne, tak vám rovnou povídám, že to bohužel nejde. Když svoje sólíčko spustila Penelopka, snažil jsem se do telky nacpat celej i s otevřenou flaškou koňaku, ale nakonec jsem byl donucen pouze trpět při pohledu na taneční čísla, která bych si vzal hned po promítačce jako druhou věc na pustý ostrov. Zaslechl jsem, že ve filmu prý hraje i Daniel Day-Lewis; sorry, kámo, já tě prostě neviděl... ()
Scénář: Michael Tolkin, Anthony Minghella .. Tvůrčí krize v italském kabaretním stylu. Paralelní pohled na filmařskou beznaděj, kdy se vedle hlavní postavy střídá jedna životní žena za druhou a k tomu výstupy z filmu, oslavujícím Itálii. To vše natočené Americkým pohledem, který u srdce zrovna nebere. Ani vystoupeními, které jsou spíše v pozadí a překáží. Průměrný a spíše nepovedený cirkus. ()
Muzikál s přesahem nebo spontánností to sice není, ale úplná prohra také ne. Jen si to kolem nás prosviští a moc toho pro nás nemá. Zvolená forma ani příliš neumožňuje rozjet nějaké blyštivé choreografické orgie, Nine se tak drolí na sled scén, které mají proměnlivou kvalitu. Rob Marshall si za to může sám, sám si lehce mdlou formu zvolil. Hlavní hrdina bojuje s prázdnotou a celkovou krizí. Osobní i tvůrčí. Jak je nejistá jeho budoucnost, je nejistá i režie a celkové vedení bezdějového příběhu. Navoněné, nevýrazné, archaické se spoustou hereckých es – mezi kterými se musí líbit osa Penélope Cruz – podvazky – korzet. Moc se mi zamlouvala i Marion Cotillard a pochopitelně samotný Daniel Day-Lewis. Rozehrané je to každopádně zajímavě, ve výsledku ale prázdné. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (21)
- Titulní skladba "Nine" byla nakonec z filmu vystřižena. (viperblade)
- V roce 2009 vznikly hned čtyři filmy, které měly v názvu devítku. Číslo 9, $9.99, tento a District 9. (viperblade)
- Colen Artwood, ktorá mala na starosti kostýmy, použila na tvorbu 36 kostýmov až jeden milión krištáľov od Swarovského. (drake31)
Reklama