Nine

Režisér ( Daniel Day-Lewis ) nemá pripravený scenár k očakávanému filmu. Chýba mu inšpirácia. Aj jeho život je bez inšpirácie, klame, podvádza, schováva sa do svojej ulity a je večne zaneprázdnený vymýšľaním vlastného života. Tento netradičný muzikál je koncipovaný do dvoch rovín : jedna rozpráva príbeh spomínaného režiséra tesne pred natáčaním a druhá sú muzikálové čísla jednotlivých žien z jeho života. V tomto nevidím zásadný problém. Čo mi tu chýbalo je poetika talianskeho prostredia, felliniovský spôsob práce z menšími postavami, ktoré dotvárajú želaný kolorit. Predpokladám, že taliansky režisér v talianskej produkcii by to dokázal. (21.02.2010)

Rob Marshall ví, jak ženám snížit sebevědomí a pánům zvednout… ehm… mandle? :o) Vystoupení dámského hereckého osazenstva ve spoře oděných kostýmech s dokonale sexy postavou jim může žena jako já jedině závidět, ale zároveň to může být motivací a pány uspokojit(?) Takže mě každé jejich číslo připadalo dokonalé, páč prkno jako já (když nejlépe rozpohybuji svůj zadek, když mě svědí :o) nemá velké nároky na taneční kreace :o) Se zpěvem to mám podobné, takže i když mě písničky neučarovaly, hlasy totálně :o) Bohužel ale příběh pana Maestra je propadák celého filmu. Já osobně nedokážu sympatizovat s někým, kdo není ani trochu příjemný či charismatický? Bože co na něm ty ženy viděli? Peníze, sláva? Fuj ale! :o) Takže jsem se v nemuzikální části filmu lehce nudila. A když se snažím vzpomenout na nějakou scénu, nenapadá mě nic jiného než http://www.youtube.com/watch?v=foqgaD6-ERI nebo http://www.youtube.com/watch?v=6jTBjlAWbmk&feature=related nebo http://www.youtube.com/watch?v=jT0zb47bR50&feature=related . O čem to tedy svědčí? (23.06.2010)

Jistě vás také navnadil výživný trailer, plný rázných rytmů a řady slavných hereček. Sestříhaný je přímo dokonale. Kostýmů se ujala osvědčená Colleen Atwood, který získala dva Oscary za Chicago a Gejšu. Kulisy a dekorace připomenou (mé milované) Chicago, ještě aby ne – pracoval na nich tentýž člověk. Tímto ale výčet kladů téměř končí. Aby Marshall podtrhl atmosféru Itálie a jejích obyvatel mluvících anglicky, najal si hodně italských herců, Francouzku Marion Cotillard a Španělku Penelope Cruz. Jejich akcenty jsou roztomilé, a to je tak vše. Největší problém Nine je scénář. Nekoná se žádné drama, děj nikam negraduje, jen tak vegetuje a po čase nudí. Taneční a hudební čísla film absolutně nikam neposouvají. Jejich vkládání působí násilně, nedotaženě. Většina písniček je velmi nevýrazných. Day-Lewis zpívá (respektive recituje), seč může, ale já jsem mu jeho rozpolcenost nevěřila ani na chvíli. Když mi v Chicagu při písni Mr. Cellophane o nevěrné manželce Roxie běhal mráz po zádech, tak při písni Luisy o záletném Guidovi jsem cítila naprosto nulové emoce a nudu, byť svůj pěvecký talent herečka předvedla už ve filmu Edith Piaf. A nominaci na Oscara za song Take it all nechápu už vůbec. Tanečnice jsou krásné, kostýmy úžasné, ale k dokonalosti čísla Cell block tango se to ani trochu neblíží. Postavy se rozezpívají naprosto v nevhodných chvílích a jejich intimní citové výpovědi jsou zcela o ničem./// Když zazní už v traileru avizovaná píseň Be Italian, kterou zpívá Fergie, (členka skupiny Black Eyed Peas), začne mít Nine konečně nějaké koule. Fergie má vskutku obdivuhodný hlasový fond (a není na rozdíl od zbytku ženského ansámblu naprosto plochá). Věříte jí, že je jednou z postav, která zásadně ovlivnila nábožensky přísně vychovávaného Guida. Jenže celkový výsledek je upachtěný, suchopárný a bez emocí. (02.03.2010)

3,5*/5...Nine nie je svojim vyznením tak pútavým pre masy, možno aj v tom je problém s jeho chladnejším prijatím verejnosťou. Pocta a pripomenutie Felliniho je tu viac ako zrejmé, čo mi prišlo ako veľmi oživujúci prvok. Úprimne vravím, že Nine ma potešil, na druhej strane objektívne mi je jasné, že s takým Moulin Rouge ani Chicagom sa merať nemôže, čo do kvality muzikálových čísel, prepracovanosti a príbehu. Hereckému tímu u mňa dominuje jednoznačne Marion Cotillard (jej boli po všetkých stránkach určite najlepšie), aj keď ostatné slečny, keď nič iné, tak aspoň "potešili mužské oko":) Nine je dobrým muzikálom/filmom, ktorý však s najväčšou pravdepodobnosťou nevojde do dejín kinamatografie a rýchlejšie zapadne prachom... (12.03.2010)

Svůdná Penélope, stále krásná a šmrncovní Sophie, Judi ve slušivém kloboučku, půvabná Marion, sexy Nicole a mohla bych pokračovat. A pak tady mezi všemi proplouvá ženskému oku lahodící Daniel Day Davis jako režisér, který ztrácí dech ohledně inspirace pro film, ale rozhodně ne vzhledem k těmto krásným ženám. Mně osobně mrzí, že jsem nepobírala scénář, poutavý příběh mezi tolika melodiemi a to je ten druhý zádrhel, že po skončení projekce jsem si nebroukala ani jednu melodii a to je u muzikálu na pováženou. U nich většinou předpokládám, že alespoň jedna melodie vstoupí do muzikálové historie a tady se to žel nestalo. Jé, já jsem dnes moc negativní, ale pro mužské oko je to zcela určitě lahůdka, to zase ano a nedejte za Penélopku o tu hvězdu navíc ? (14.07.2016)