True Blood: Pravá krev

Bon Temps. To je městečko, kde chlast a všeljaké tělní tekutiny tečou proudem. Je to místo, kde všichni mluví přízvukem, který ubírá aspoň 30 IQ bodů. Je to rodiště spousty ujetých charakterů. Je tu telepatka a hlavní hrdinka Sookie Stackhouse (výtečná Anna Paquin), její BFF, holka od rány Tara, nebo Lafayette, svalnatý zženštilý kuchař Merlotte´s, který hází jednu úžasnou hlášku za druhou. Vedle nich jsou tu taky upíři. Áno, Bon Temps je kdesi v paralelním vesmíru jen pár let po upířím coming outu. Upíři, černoši, gayové, je to jedno, vždycky jde o menšinu proti většině. Diskriminace, rasismus, náboženství, fanatismus, šílenství, tohle všechno v Bon Temps víří pod pokličkou dlouhých zápletek kopírujících systém seriálů jako je Nip/Tuck, Zoufalé manželky či Dexter. Všechno je tak nabité, že by se z toho mohl velice snadno stát odporně překořeněný brakový guláš. Naštěstí ale vařečku v ruce třímá Alan Ball, jeden z nejzkušenějších scénáristů a tvůrce seriálového svatého grálu Six Feet Under. Kdo Six Feet Under zná, toho v True Blood nepřekvapí vybroušené dialogy a černý humor. Ne na takové úrovni jako v SFU, protože True Blood není SFU. Ale ani se jím nesnaží být. Což je dobře. Moc dobře. První čtyři řady bez problémů na 4*, potom to jde dolů, ale který seriál ne, že. (21.10.2009)

Alan Ball hodně ví, o tom během sledování jeho ukázkově postmoderního galimatyáše netřeba spekulovat, ale jedno neví – jak dát svým myšlenkám konzistentní tvar. Prvních pár epizod slouží jako síto. Proleze jím minimum diváků žíznivých upířiny s jasně vymezenými žánrovými pravidly. Ale kdo by měl dle očekávání tvůrců zůstat? Vážený průměr množin „všichni“ a „nikdo“? Seriál plýtvá erotikou, možná směrodatným motivem jednání většiny postav, možná pouhopouhým provokativním elementem. Rozmanité naplňování perverzních fantazií žádá znalce psychoanalýzy. Sociologa by pro změnu mohly nalákat spletité vztahy mezi různorodými etniky (národnostní menšiny, upíři, černoši – s důrazem na přetrvávající šamanské rituály), vykreslení jejich kulturních specifik taktéž zabírá nemalý prostor. Někteří dozajista přijmou coby sobě určený objekt zevrubnější analýzy Billovu účast v Americké občanské válce. Tématická rozpínavost seriálu na druhé straně znemožňuje věnovat větší péči v širším rámci nejspíše irelevantnímu, pro dramatickou funkčnost ovšem zásadnímu chování postav. Zrovna Sookie, první větší role mimořádně půvabné Anny Paquin, ze všech nejvíce připomíná pouhé plátno, na nějž jsou nanášeny zrovna potřebné barvy. V (beznadějné) honbě za vyššími pravdami Pravé krvi bohužel unikají pravdy naprosto elementární, což její sledování činí poněkud otravným. Odvaha ani originalita absenci věrohodného a jinou nežli čistě intelektuální slast zajišťujícího jádra nevyváží. 70% Zajímavé komentáře: Jeanne, M.a.t.t., k212, Fr, DavidS. (16.04.2009)

Už dlouho mě žádný seriál tolik nechytl jako právě TrueBlood. Upíři tu nefigurují jako laciná atrakce, ale jsou rovnocennými postavami a ne jen ploužící se ,,vybledlé xichty v latexu". Kvalita seriálu tkví hlavně ve skvělém scénáři, jež se proplétá napříč různými žánry, a kde ,,žijí" natolik různorodé a zábavné postavy, že si je nelze nezamilovat. Anna Paquin v roli Sookie září a dokazuje, jak všestranná herečka to je. Zaujme i charismatický Stephen Moyer, jako upír Bill nebo debutující Rutina Wesley, coby hubatá servírka Tara. Jediné, co mi na seriálu trochu vadí (a nechci být zbytečně prudérní) jsou ty orgastické souložící scény, jejichž hlavní aktér je povětšinou věčně nadržený bratr hlavní hrdinky Jason v lehce křečovitém podání Ryana Kwantena. Pravá krev má do budoucna ohromný potenciál a už teď si jí řadím do svých oblíbených seriálů. Ochutnal jsem jednou a teď si tuhle syntetickou krev musím dopřát každý den. (25.02.2009)

Najoriginálnejší počin televíznej sezóny po scenáristickom štrajku a pravdepodobne najoriginálnejší seriál za pekne dlhý čas je vlastne len v seriálovom svete mierne podceňovanou upírskou tematikou trochu (rozumej poriadne) inak. Elementy, ktoré Alan Ball servíruje pritom nie sú na prvý a ani na druhý pohľad vôbec kompatibilné, žánre sa behom epizódy striedajú bez najmenšieho upozornenia, na zaužívané schémy sa neberie ohľad, nekorektné a explicitné scény su na dennom aj nočnom poriadku a to všetko krásne zaobalené atypickým južanským prízvukom, ktorý celkom pochopiteľne kadekoho privádza do mierneho zúfalstva. A hoci nejde o bezchybný zážitok, ktorý by svojím tempom rozpumpoval srdce diváka a hľadanie vlastnej tváre na začiatku je viac než očividné, postupom času do seba kúsky puzzle zapadnú a aj menej zujímavé zápletky, či nie príliš vrelé sympatie k istým charakterom ustupujú komplexnému poňatiu. Aj z toho hľadiska mierne prekvapenie a veľmi rád sa k Sookie, Billovi, Tare či Samovi v budúcnosti vrátim a verím, že sme ani zďaleka nevideli to najlepšie. (29.11.2008)

Hm. A´t se propadnu jestli vím, za co si ode mě True Blood zaslouží čtyři hvězdy. Ale tak nějak mi tam sedí víc než tři... Pojďme je zkusit najít: jednu za Laffayeta a Sama, mé dvě oblíbené postavy (a to, že úspěšnost seriálů stojí a padá s kvalitou postav je stará známá věc). Jednu za pěkné servírky z Merlotte's (Lynn Collins a Lizzy Caplan především). Jednu za celkovou kvalitu a poctivost producentů a tu čtvrtou, nejslabší za práci scénáristů, která sice většinou není bůhví jaká (dost možná proto, že jim svazuje ruky předloha), ale která naštěstí dokáže vyplodit slušné dialogy, šťavnaté cliffhangery a vůbec mě vtáhnout do příběhu natolik, že si každé pondělí s nemalou radostí vzpomenu, že vyšel nový díl a jdu se mu podívat na kloub... Problém mám docela s ústředním duem Sookie - Bill, jejichž osudy jsou mi většinou u šípku, dost pravděpodobně proto, že mi zkrátka nejsou dost sympatičtí jejich představitelé (a taky mě dost ser...eeee... štve ten jejich jižanský přízvuk). Mno, zkrátka na to, že by měli seriál táhnout je to dost velká slabota. Takže tak - víc gore scén, víc hororu, víc krve a sexu, prosím pěkně. 7.3. 2013 Od čtvrté série to jde rychle z kopce...60% (06.07.2009)