Bronson

Bronson představuje alternativní úlet z oblasti mainstreamu do vod produkce určené především menšinovému festivalovému publiku. Silně přestylizovaný, prakticky bezdějový, ale slušně zábavný a poctivě odehraný, navíc se zajímavým Tomem Hardym v hlavní roli, který se v postavě násilnického pošuka vyloženě vyžíval. Nechtěl bych s Petersonem alias Bronsonem žít v jednom městě, tím spíš mě děsí představa, že bychom měli sdílet byt v jednom činžáku, ale na filmovém plátně jeho zuřivé výlevy a maniakální nápady můžou u diváka vzbudit úsměv. Neodvažoval bych se ale Bronsona komukoliv doporučovat, na to je příliš - možná ani ne kontroverzní, jako spíš ujetý, výstřední, bláznivý, zkrátka obtížně zařaditelný originál. Je tam cítit inspirace montypythonovským smyslem pro mystifikaci a absurditu a, jak už napsal můj oblíbený uživatel Radek99, je i ovlivněný tradicí britské sociální komedie. Je to filmík, který určitě nijak nezasáhne do filmových dějin, ale pro zpestření mainstreamové filmové produkce má všechny předpoklady. Celkový dojem: 60 %. (26.07.2012)

"Namasti mi chrbát i stehná. Teraz niečo zažiješ..." Tom Hardy touto úlohou nadobro prerazil medzi hereckú elitu. Rola nenapraviteľného bitkára mu sadla dokonale, problém je, že režisér jeho obetavosť a drinu využil len z časti. Film je zaujímavý v malých celkoch, scénach, ale ako taký postráda celistvosť a detailnejší rozbor jeho postavy. Sme svedkami niekoľkých bitiek, ale jeho dospievaniu režisér venoval sotva 2-3 minúty. Ja som Ch. Bronson! , tu ma máte, ale ako sa sem dostal, ako sa formoval, kde nastal zlom, kde "udelali soudruzi z NDR chybu" to sa nedozvieme. Režisér sa rozhodol hrať na umelca a to bola veľká chyba. Tom Hardy a Tom Hardy. Viac nahý ako oblečený. Film len o ňom a bez cenzúry. 60%. (05.02.2016)

Skutečně pozoruhodný film, jehož podoba se zcela podřizuje titulní postavě. Oproti Refnově trilogii povídek z kodaňského podsvětí sice zůstává fascinace kriminálníky a buřiči z okraje společnosti, ale rádoby realistickou, spíše pozorovatelskou metodu střídá absolutní stylizace. Rozporuplný Bronsonův charakter, v němž se misí jakási šílená a perverzní forma umění s násilností a primitivismem, se nám představuje jednak skrze samotného Hardyho jakožto excentrického vypravěče (napůl šašek, napůl macho), ale také skrze výstřední kompozice scén podbarvené převážně vážnou hudbou, která svojí neadekvátností posiluje komediální a ironický rozměr filmu. Přímo delikátní je, že ačkoli Bronson vlastně řídí celý film a naplňuje se mu tak jeho touha "být slavný", téhle snaze se Refn zároveň tak trochu vysmívá, když svého vězně v roli baviče a vypravěče doslova staví na jeviště před publikum, které, jak se zdá, Bronsona obdivuje neupřímně, je spíš nastrčené a reagující jaksi "povinně". Vypadá to, že ti lidi tam přišli pod pohrůžkou, že jim jinak bude zmasakrován ksicht. Koneckonců, jako rukojmí se při sledování můžeme cítit i my sami, diváci. (10.09.2011)

Tenhle portrét dokonale vymydleného mozku se stěží dá brát skrz tradiční filmová měřítka. Na jedné straně geniální Tom Hardy, který plně definuje pojem ‚one-man show‘, na straně druhé otravný režisérův styl pseudo-intelektuálního vyprávění. Abych to hodnotil, musel bych to vidět znovu, ale to nechci. Sic se mi to líbilo a bavilo mě to, někde v koutku mě to strašně sralo. Musím si to nechat rozležet v hlavě. Každopádně nic rozporuplnějšího jsem neviděl od Kellyho Southland Tales (i když se ten příměr bude mnohým zdát notně mimo). Edit: Tak nakonec průměr. Vzhledem k výše vypsanému solidní kompromis. (05.08.2009)

Na závěr svojí letní challenge jsem si nechala Bronsona. Umím si představit, jak rejža povídá Hardymu- budeš tam hrát úplně vypatlaného magora, který je v jeden okamžik méďa k pomuchlání, a hned na to je zuřivý orangutan v kleci, který rozbije každou držku, která se k němu přiblíží... a Tomík na to radostně kývne, protože on tyhle týpky zvládne s přehledem sobě vlastním. Za mě 85%, protože kde vás neudolá hlavní postava, dotáhne to hudba a je vymalováno. (27.08.2015)