Zažít Woodstock

Jedinečný zážitek mi přichystal tenhle film, u kterého jsem popravdě ani příliš nevěděl, co od něj mám očekávat. Ale on si mě tak nějak pozvolna vtáhnul do svého děje, do doby, kdy Amerikou hýbalo hnutí hippies a kdy eskaloval odpor proti válce ve Vietnamu, ale v jednom malém ospalém městečku si lidi žili svým obyčejným maloměstským životem. Dokud se jeden z místních obyvatel nezapojil do jedné z největších hudebních akcí v historii lidstva a nepřivedl do tohoto městečka davy mladých lidí, kteří si chtěli užít aspoň trochu té svobody a bezmyšlenkovitých radovánek. Film mě svou atmosférou naprosto pohltil, takhle nějak si představuji kvalitní dobový příběh a musím říct, že lituji, že jsem nezažil Woodstock, hodně by mě to lákalo, ale kdo ví, třeba jsem ho v minulém životě zažil, ani o tom nevím :-) Každopádně tenhle film mě hodně oslovil a zasáhnul, ať už tou bezstarostnou atmosférou, dobovými reáliemi či jednotlivými postavami, protože až na matku hlavního hrdiny (kterou perfektně ztvárnila Imelda Staunton) zde nebyla snad jediná postava, která by mi byla protivná. Filmu nemám co vytknout, až bude příležitost, chci ho vidět znovu, protože tohle za to rozhodně stálo. Je to za pět hvězd. (18.08.2014)

Na film jsem šla víceméně s odporem, připravena na nudu. Proto jsem byla příjemně překvapena. Nuda se dostavila jen občas a film byl úplně jiný než jsem čekala. O Woodstocku bez Woodstocku a bez kapel, s hudbou jen z dálky. O svobodě a závislostech (různých). Dala bych tři, ale za Emile Hirsche a Lieva Schreibera a taky krásně happy Mika jednu přidám a taky za to, že měl vůbec někdo odvahu takový film v dnešní době natočit. (31.08.2009)

Film bez konfliktu. Jenže jednou za čas takové filmy prostě fungují. Taking Woodstock vámi jednoduše propluje, nezažijete žádný emoční rozpad, žádnou katarzi konající vnitřní přerod z vašeho starého já k novému. Prostě se jen na dvě hodiny podíváte, za jakých situací vznikl nejslavnější hudební festival světa. A pokud vás tohle téma zajímá, bude vás Ang Lee bavit. 7/10 (26.11.2013)

Kedysi po hype Brokeback mountain Ang Lee povedal, že nechápe, prečo sú z filmu všetci mimo. Veď je to len taký normálny film. A tento sympatický prístup cítiť aj z Woodstocku. Akoby Lee narazil na fajn námet a so štábom si povedali, že zoberú kameru a zabavia sa pri jeho realizácii. Hlavný hrdina je skvelým prostredníkom dnešnému divákovi, pretože tiež nie je in vo vtedajšom hippies svete, ale nekritizuje ho, nakoniec si ho užije a berie všetko s nadhľadom. Dočkáme sa síce aj nejakých tých konfliktnejších momentov, všetko prebehne ale v rámci tej všeobecnej pohody, ktorou sa tento festival preslávil. (16.08.2014)

Kdybych měl stroj času, jedním z prvních období které bych navštívil by byly 60.léta v USA. Pár týdnu bych si prožít v komunitě, navštívil Learyho, se kterým bych si vyjel na pár výletů a všechno zakončil na půl-milionovém Woodstocků s kytarou Jimmiho Hendrixe. Jo jo, to by bylo... Stroj času ale bohužel nemám (zatím), přesto mi každý den umožňuje cestovat filmová páska (a proto ji tak miluju). Na Zažít Woodstock jsem se tedy těšil jako na nějaký free-hippie-lsd úlet avšak samotný Woodstock si člověk nakonec moc nezažijete. Vše je totiž podáváno z pohledu člověka, který s hippies komunitou nemá moc společného a jelikož se festival pořádá na jeho popud, řeší spíše jiné, technické věci. Tady se dá snímek rozdělit. Pokud ho člověk bude brát jen jako obrázky, které vidí, moc velké hodnocení mu, pravda, asi nedá. Z tohodle pohledu bych to možná nazval i nudou. Druhou věcí je pohled Anga Leeho - emigrant z Tchaj-wanu, jež se vyjadřuje k historickému (a tak klíčovému) dění v USA a nabízí jeho pohled. Ang v této nezaujaté postavě a jeho rodině řeší přístup ostatních lidí k hippies, vývoj mladého jedince, kterého to všechno prostě muselo sebrat, maloměšťácký život 60.let no a některé pravdy ohledně samotného festivalu. Tenhle svůj názor, nebo chcete-li někteří moralizování však dávkuje pouze v určitých momentech, které právě dobře doplňují ona ty hluchá příběhová místa, o kterých pak někteří mohou říct, že jsou pouze nudou. Na plné hodnocení to není určitě, popravdě mám trochu problém i s těmi 4 hvězdičkama, protože celou dobu jsem se těšil, že alespoň trochu mám Ang Lee dá ze samotného festivalu, ale nakonec je dám... Everyone with their little perspective. Perspective shuts out the universe, it keeps the love out. (06.12.2009)