Zažít Woodstock

Niekde som počul, že najlepšie filmy o Američanoch točia cudzinci a čínsky pôvod režiséra A. Leeho by ste podľa obsahu, témy i kvality tipovali naozaj ťažko. Hlavnú postavu dobre stvárnil pre mňa neznámy D. Martin, ale film sa rozbehol až príchodom veterána E. Hirscha. Tak ako naoko nevinná akcia naberá na obrátkach a všetkým prerastá cez hlavu, tak sa i divák postupne nalaďuje na "hipies vlnu" a na vlastnej koži zažívame bohovský nával ľudí, hudby a drog. Festival Woodstok vošiel do dejín a A. Lee ho dokázal krásne oživiť a aspoň čiastočne sprostredkovať zážitok dnešným divákom. Už dlho si nepamätám film, ktorý by tak nevinne propagoval drogy. Koľký ste po filme dostali chuť naplniť si nozdry koksom?? 80%. (23.09.2014)

Tenhle snímek se mohl stát ultimátní jízlivou satirou a zároveň skvělou komedií. Námět si přímo říkal o ironické zpracování, protože legenda o Woodstocku jako o jednom ze spouštěčů hnutí hippies vznikla jako kouzlo nezamýšleného. Prakticky všichni organizátoři a místní obyvatelé viděli v koncertu jedinečnou příležitost, jak se pořádně po americku za minimálních nákladů napakovat a jakékoliv ideály jim byly bytostně cizí. Díky neuvěřitelné neschopnosti a podcenění situace došlo k jednomu z největších selhání logistiky v lidských dějinách. Jen šťastnou náhodou a taky proto, že podstatná část účastníků byla v útlumu po předchozích pařbách a kuřbě marihuany, nedošlo k podobné tragédii jako o 3 měsíce později v Altamontu. Ang Lee sice začínal dobře, ale záhy se odchýlí k takové té neškodné oslavě woodstocké legendy a květinových ideálů, takže humor, natož pak jízlivý, se brzy vytrácí a režisér hladí hippiesáckou legendu po hlavičce a moje očekávání na začátku naladěné hodně vysoko bohužel nebylo naplněno. Jestli něco film ukazuje opravdu dobře, pak je to uvolnění sexuální prudérie v 2. polovině 60. let. Spousta ideálů hippies šla do ztracena, ale tahle generace byla mnohem svobodomyslnější a přinesla větší svobodu ženám, homosexuálům a vlastně všem. Tři hvězdičky jen s odřenýma ušima, protože téma se dalo využít nepoměrně účinněji. Celkový dojem: 50 %. (30.12.2012)

drahý pane lee, tohle se vám (opět!) povedlo! vážení, nemusíte ani mít zvlášť vřelý vztah k hippíkům, ani nevadí, že slovo smažka vám asi taky nic neříká.. dokonce i to opovržení bobry bych vám odpustila.. tady stačí, když budete mít rádi film, což o mnohých z vás evidentně neplatí.. je mi vás tak trochu líto.. (29.04.2010)

Prvá hodinka zahrňujúca prípravy z pohľadu dosť suchopárneho hlavného hrdiny v konzervatívnom zapadákove, ktoré nie je práve nadšené z očakávaného prívalu pol milióna hipíkov tak akosi zaniká a pôsobí trošku zdĺhavým a nadbytočným dojmom v odlesku atmosferického tripu, kedy film konečne zaplaví naozaj pohlcujúca atmosféra sedemdesiatych rokov. Síce zamrzí, že napriek tomu, že šlo o hudobný festival, tak z nejakého koncertu neuvidíte ani minutku, no mne k tomu, aby ma tá festivalová pohoda pohltila stačilo, že vďaka tým pár výpravne naozaj vierohodným záberom pri predieraní sa davom hipisákov na policajnej motorke, či pri rochnení sa v blate, som si aspoň trošku pričuchol k atmosfére Woodstocku. (27.01.2010)

Kdybych měl stroj času, jedním z prvních období které bych navštívil by byly 60.léta v USA. Pár týdnu bych si prožít v komunitě, navštívil Learyho, se kterým bych si vyjel na pár výletů a všechno zakončil na půl-milionovém Woodstocků s kytarou Jimmiho Hendrixe. Jo jo, to by bylo... Stroj času ale bohužel nemám (zatím), přesto mi každý den umožňuje cestovat filmová páska (a proto ji tak miluju). Na Zažít Woodstock jsem se tedy těšil jako na nějaký free-hippie-lsd úlet avšak samotný Woodstock si člověk nakonec moc nezažijete. Vše je totiž podáváno z pohledu člověka, který s hippies komunitou nemá moc společného a jelikož se festival pořádá na jeho popud, řeší spíše jiné, technické věci. Tady se dá snímek rozdělit. Pokud ho člověk bude brát jen jako obrázky, které vidí, moc velké hodnocení mu, pravda, asi nedá. Z tohodle pohledu bych to možná nazval i nudou. Druhou věcí je pohled Anga Leeho - emigrant z Tchaj-wanu, jež se vyjadřuje k historickému (a tak klíčovému) dění v USA a nabízí jeho pohled. Ang v této nezaujaté postavě a jeho rodině řeší přístup ostatních lidí k hippies, vývoj mladého jedince, kterého to všechno prostě muselo sebrat, maloměšťácký život 60.let no a některé pravdy ohledně samotného festivalu. Tenhle svůj názor, nebo chcete-li někteří moralizování však dávkuje pouze v určitých momentech, které právě dobře doplňují ona ty hluchá příběhová místa, o kterých pak někteří mohou říct, že jsou pouze nudou. Na plné hodnocení to není určitě, popravdě mám trochu problém i s těmi 4 hvězdičkama, protože celou dobu jsem se těšil, že alespoň trochu mám Ang Lee dá ze samotného festivalu, ale nakonec je dám... Everyone with their little perspective. Perspective shuts out the universe, it keeps the love out. (06.12.2009)