Zažít Woodstock

Na film jsem šla víceméně s odporem, připravena na nudu. Proto jsem byla příjemně překvapena. Nuda se dostavila jen občas a film byl úplně jiný než jsem čekala. O Woodstocku bez Woodstocku a bez kapel, s hudbou jen z dálky. O svobodě a závislostech (různých). Dala bych tři, ale za Emile Hirsche a Lieva Schreibera a taky krásně happy Mika jednu přidám a taky za to, že měl vůbec někdo odvahu takový film v dnešní době natočit. (31.08.2009)

Tak mám za sebou tři dokumenty o Woodstocku. Dva o Woodstocku 99 a jeden o původním a jedinečným Woodstocku 69. A tak jsem si řekl, že to zakončím filmem o Woodstocku. No a když to trochu přeženu tak tohle je tak trochu film o Woodstocku bez Woodstocku. Spíš je to film o jeho vzniku, přípravách, atd. Woodstocku a jeho atmosféry jako takové si divák moc neužije. Zklamanej bude jistě i ten kdo by čekal nějakou třeskutou komedii plnou humoru. Podívat se na to určitě dá to zas né že né ale popravdě nechápu čím si tenhle snímek vysloužil tak vysoký hodnocení. Já už ho třeba víckrát vidět nemusím. Slabší 3hvězdy. (27.06.2023)

Počáteční obavy z toho, že hlavní hrdina je dement a Emile Hirsch veterán z Vietnamu, naštěstí rychle zahnala ona pohodová atmosféra a všichni ti sluníčkoví lidé. Koukalo se mi na to moc dobře a 15 minut jsem tam dokonce i "byl". Jen bych příště radši víc Woodstocku a víc hudby, než nezajímavou vztahovku otec - syn - matka. Ta nejenže nefungovala, ale navíc i nehezky vytrhávala z kontextu. 3,5* a drogy jsou dobré. (07.12.2009)

Kdyby to točil neznámý režisér a ještě k tomu jako prvotinu, zvedal bych oba palce k nebesům a provolával slávu LSD, trávě a éře dětí květin. S vědomím, že za touhle bohapustou prázdnotou stojí Ang Lee, jsem ale na rozpacích. Figurky jsou na šachovnici rozestavěny skvěle, do půlky filmu (než začne samotný Woodstock) se dá říct, že to o něčem je, ale co následuje poté je jen hrstka samoúčelných poetických scének, které mají zakrýt skutečnost, že se pod nánosem woodstockého bahne skrývá pouze zidealizovaná oddychovka bez výraznější chuti a zápachu, v níž se žádná z figurek nepohne ani o píď. P.S.: Schreiber na hrad! (27.08.2009)

Väčšiu oslavu a adekvátnejšiu poklonu tomuto neopakovateľnému momentu už asi nešlo natočiť. Umocnené záverečnou pozvánkou na "akciu s Rolling Stones"... Woodstock bol a zostane jediným, nech už sa v jeho zákulisí (a v tesnom predzákulisí) hralo na akúkoľvek strunu. Tú trhlinu v čase a priestore, ten dar, šťastnú zhodu okolností a náhod, to si skrátka nevybájiš, to sa raz za tisíc rokov stane. Jedna z akcií, ktorej som sa vždy túžil zúčastniť, jediný film, ktorý mi to supluje viac, než by som od filmu čakal. P.S.: Na druhýkrát ešte zábavnejšie, je čas si všímať vyhrávky.. a že ich tam je! [90%] (29.09.2010)