Lidice

Podle slov uživatele Tetsuo byla moje poslední kino zastávka určena národnímu velkokýči, který pravděpodobně v našich dějinách nemá ani obdoby. Pojďte prosím pane uživateli říct tohle ještě jedno...a do očí, lidem, jejichž rodiny Lidice prožili a nemastěte si ego na komentáři, který si zde může přečíst každý. Já tady nehodlám tvrdit, jak jsou Lidice dokonalým filmem, naopak zde chci říct, že je obrovskou poctou pro ty, kteří Lidice mají dodnes v hlavě. A to jak osobně, tak neosobně. Lidice si zaslouží pozornost nejen u nás, ale především ve světě. Mělo by se vědět, proč se taková věc za druhé světové války udála, ale taky by nás měla ponaučit s tím, že vše je dílo především nejenom režimu, ale hlavně lidí samotných, což nám film i nádherně ukázal. Petr Nikolaev byl podle mě dobrá volba. Škoda jen, že plno scén vypadá pitomě a nejhůř na tom všem je samotný atentát na Heydricha. Já vím, že ho dotáčeli na poslední chvíli, ale když už to chtěli dotočit, tak to měli natočit pořádně a dát si nad tím vším alespoň trochu záležet. Tady to vypadá jak kdyby to byla scéna do nějakého němého filmu. Atentátník hodí granát, ten někde mimo auto bouchne, autu se nic nestane a Heydrich zničehonic lehne. Vypadá to hrozně levně na úkor samotnému filmu. Co ale určitě nevypadá levně je samotný příběh. Jsem rád, že tvůrci se drželi, co největšího množství pravdy, o kterém v současnosti stále plno lidí neví. I Karel Roden samotný se v příběhu neuvěřitelným způsobem vyjímal. Na to, jak se film dlouho připravoval, je dobré vědět, že výsledek samotný za to stojí. A ten, kdo si ho dovolí okomentovat, či ohodnotit negativně, tak buď absolutně nerespektuje tehdejší dobu a nebo české dějiny jako celek. Chtěl bych právě Vás, negativní kritiky, vidět, jak byste se zachovali Vy, kdyby jste v takové době žili. Radši si ani nechci představit, jak by takový kapitán Vlček dopadl zrovna ve VAŠEM podání. Nejspíš ne jinak... (30.06.2011)

Strašná sračka, které se obstojně daří vylíčit snad jen dobové poměry. Jinak absolutní selhání scenáristy (Cena Sazky? Za ty prázdné, schématické postavičky? Vážně?), režiséra (zlomové momenty, včetně poprav, jsou svojí uchcaností na smích a zároveň na facku) a dramaturgů, kteří si nebyli schopní pohlídat ani to, aby se film nestal přesně tím, proti čemu v závěru brojí. Prázdným monumentem, jenž se k ničemu není schopný vyjádřit a jen podněcuje k bezpředmětnému oplakávání zesnulých. DOKONALÝ PRODUKČNÍ KALKUL a smutná ukázka stádovitosti českého diváka. (14.11.2011)

Lidice jsou hodne prijemny prekvapeni. Na cesky pomery totiz naprosto profesionalne natoceny drama, ktery navic dobre vypada. Obsazeni se taky povedlo, krome nekolika malo proverenejch xichtu v cele s tradicne skvelym Rodenem tu je totiz pro me vicemene neznama sestava, coz je jedine dobre, jednak hrajou docela prirozene a hlavne nejsou provareny ze vsech tech sracek typu Ulice, Ordinace a dalsich. Jedinej vyraznejsi problem je tak v samotnym pribehu. Nevim, jestli je nestastnejsi se zamerit na postavu, ktera v Lidicich behem nejzasadnejsich okamziku vubec neni a zaroven je dej casto vyplnovanej zbytecnostma, ktery jen natahujou stopaz a slouzi obcas jen k samoucelnymu zdimani emoci. Navic tu jsou dva, tri hodne dobry konce, ktery ale jako konec neslouzi a kdyz uz si rikate, ze to je vrchol filmu, za okamzik se pokracuje dal a cely je to lehce natahovany. Nicmene film ma po celou dobu slusnej spad, je tu par opravdu pusobivejch a syrovejch scen a na cesky pomery si proste nemuzu stezovat. (07.12.2011)

Nuže, nablijme si čistého vína: už jsou tady zase - rozpaky. Přepadnou mě skoro pokaždé, když se někdo pokusí zfilmovat tragické události lidské historie. Obvykle se to přežene s patosem (hlavně u émerických spektáklů), ale to není případ "Lidic", naopak, čekala jsem, jak budu bulit, smrkat, mráz mi bude běhat po zádech a bezprostředně po skončení filmu vyhlásím Německu válku (prvním válečným aktem bude přestat nakupovat v Kauflandu!). Veškeré tyhle emoce se dostavily pouze v ultralight verzi, což znamená, že jsem v druhé půli posmutněla a může za to víc má vlastní představivost, než film samotný. Tvůrci se toho pokusili do snímku narvat strašně moč a ve výsledku nic nedotáhli pořádně, většina scén mi přišla povrchní jak myšlení puberťačky a plochá jak curlingová dráha. Leckterý smyšlený film mě dokáže dojmout víc a to je pro pietní snímek průser. Tragédie Lidic si zasloužila z diváků vyždímat mnohem víc emocí - to se do určité míry povedlo až dokumentu, který běžel v TV hned potom. Nebylo to vyloženě špatné, jen slabší proti mému očekávání a představám o tomhle nepochopitelném nacistickém zločinu. 61% (11.06.2012)