Lidice
Fall of the Innocent
The Butcher of Prague
Režie:
Petr NikolaevScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Antonio RiestraHrají:
Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Khek Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař (více)Obsahy(2)
Film o největší tragédii v moderních dějinách naší země – vyhlazení Lidic... Na začátku příběhu jsou Lidice obyčejnou středočeskou obcí, která se snaží přečkat protektorát. Šíma je otcem dvou synů a rozhodně ne špatným otcem. Jeho žena Anežka však před lety ochrnula a Šíma se rozhodl celou situaci řešit pragmaticky – o rodinu se sice stará dál, ale má mimomanželský poměr. Anežka, Šímova milenka i celá vesnice jsou s celou situací – zdá se – smířeni. Jen starší Šímův syn tím trpí, v hospodě vyprovokuje rvačku, při níž ho opilý otec nešťastnou náhodou zabije. Šíma se ocitá ve vězení a snaží se vyrovnat se svojí vinou. S každou návštěvou mladšího syna, s každým balíčkem od Anežky v sobě živí naději, že ještě existuje cesta zpět. Život ve vsi mezitím plyne dál, lidé se rodí, umírají i zamilovávají. Stejně jako Pepík Fiala. Je sice ženatý, ale našel zalíbení v mladičké Aničce. Celou romanci maskuje jako ilegální odboj. Jeden z jeho dopisů se však dostane v nesprávnou chvíli do nesprávných rukou a události po atentátu na Heydricha dostávají spád – všichni muži nad šestnáct let jsou zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů, sedm dětí posláno do Německa na převýchovu, ostatní hromadně popraveny v náklaďácích kdesi v Polsku. Vesnice je do základu vypálena. Šíma nic z toho netuší. Že ustaly návštěvy mladšího syna i posílání balíčků od Anežky, si vykládá po svém. O to větší šok prožívá na prahu osvobození, když se dozví pravdu. Po propuštění mu nikdo jeho vinu nepřipomíná, ale také mu ji nikdo nedokáže odpustit. Nepohodlným "hrdinou" - jediným, kdo dokázal přežít vypálení Lidic - se stává i pro poválečné úřady. Stává se nikým? (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (1 247)
Film pracuje se silnými motivy - vlastními, i těmi historicky podloženými. O to více zamrzí, že v celé své okázalosti nevyždímá téměř žádné emoce. Tvůrci mohli méně spoléhat na melodramatickou hudbu (která mi nepřišla zase tolik triviální, jak jsem dříve slyšel) a malebné záběry čehokoliv a v odpovídajících chvílích více přitlačit (samotný masakr je odbytý doslova za několik sekund, což k patřičnému efektu hrůznosti tak úplně nestačí). Proč tam hopsají bílí králíci - nevím. Zásadní předěl v osudu titulního hrdiny proběhne navzdory stopáži dosti rychle: děj ho jednoduše krátce po TÉ události vyžene z vězení přímo na místo činu, přičemž ten stihne akorát zabrblat něco tom, že nikdo nepíše a všichni na něj kašlou (vůbec bych se nedivil, kdyby se zahraniční divák divil, proč se Šíma rochní ve sněhu na poli a nepokračuje k troskám Lidic - jistě, detail, který dobře známe, avšak mám dojem, že ve filmu není o úplném srovnání Lidic se zemí ani zmínka). Největším kladem pro mě zůstávají fantastické herecké výkony Karla Rodena a Zuzany Bydžovské, kteří také účinkují v titulní a jediné silnější dějové linii. Vše ostatní zůstává v rámci hezky natočených šablon a kýčových momentek. ()
,,SBALTE SI CENNOSTI A OBLEČENÍ NA DVA DNY. A DEKU. MÁTE NA TO 5 MINUT A PAK VEN PŘED DŮM“....... /// Rozumnej příběh, normální dialogy, perfektní prostředí, neprofláklý hercký tváře a Roden s Bydžovskou. Tohle všechno není zase (u českýho filmu) takovou samozřejmostí. Zajímavý je i tempo vyprávění – nikdo nikam (filmově) nechvátá a fakt pomalu je přisypávaný veškerý filmový koření. Nejsem naivka, přiznávám, že třeba moje děcka to nudilo (překvapivě i toho adolescenta) a všichni, kteří čekají NĚCO VÍC než dokonalou filmařinu a příběh, ke kterýmu prostě ,,chycení se za ruku“ v jistý chvíli patří, asi neocení ani ten humor, kterej mi připomíná to, že ČEŠI JSOU SMĚJÍCÍ SE BESTIE! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Bude mi naznačeno, na jaký kecy za války nebalit holky. 2.) Zjistím, kde je za války jediný bezpečný místo. 3.) Lidice nebo Protektor? (co já vím...) . /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Hudba: Michal Hrůza, James Harries , Karel Heřman; O Lidicíh toho mám vcelku dost načteno, takže jsem rád, že se tvůrci snažili držet historických faktů. Nehodnotil bych to jako vyjímečný filmový zážitek, ale není se za co stydět. Co mě však v kině mrzelo je, že je film natočený pouze v širokoúhém formátu 1.85:1 a ne 2.35:1, který zajišťuje více filmový zažitek a že bylo často v záběrech nepřirozeně doostřováno či dokonce nezaostřeno, což působilo rušivě. Na druhou stranu bych ocenil dobré herecké obsazení, včetně opět skvělé Zuzany Bydžovské . ()
Zasloužilá marnost. Je trochu smutné, že intimní příběh Lidic nedokáže dojmout jinak než Lidicemi jako symbolem genocidy. Ale není se čemu divit. Postavy jsou prázdné, Mahler s nimi hýbe po šachovnici didakticky, Riestrova kamera se nedokáže ustálit mezi teatrální stylizací scény a realismem, film nemá absolutně žádný rytmus a celý působí zoufale nevyrovnaně. Když to nejde přes postavy, tak nějaké to popravování, škrabání nehtíků, dětské ručičky za sklem plynového auta... Patetické, umělé, chtěné. Lidice jsou klasický školní film - dojmout se a nemyslet. Otázky tu chybí, celé je to psané v kostrbatých větách oznamovacích. Kontrapunkt Protektora. Film, který z mého pohledu nemá krom zasloužilosti žádný přínos k pochopení národní minulosti. Jediná opravdu vzrušující scéna: když je Šíma v závěru vyškrtnut z oficiální verze dějin. Je smutné, že i když ho tam Nikolaevův film zase vepsal, nic zásadního se nestalo. ()
Protože o Lidicích jsem se ve školce, škole, v dalších a dalších školách učil pořád a celé dětství a mládí, tak nějak mi to nesedlo. Faktograficky nepřesné a zavádějící, dějově nyvyrovnané a citově ploché. Toto téma by mělo být zpracováno trochu citlivěji a hlavně pečlivěji. Takhle jsem jen čekal, kdy se na obzoru objeví torzo vytunelované poldovky ()
Galerie (69)
Zajímavosti (56)
- Na tiskařském stroji, který je umístěn ve vězeňské tiskárně, je instalován vypínač motoru ze 70. let. (Kroup4)
- Původní myšlenka začala klíčit v hlavě scenáristy Zdeňka Mahlera dobré půlstoletí předtím, než film konečně vznikl: „To je ještě z doby, kdy jsme bydleli s Milošem Formanem na Kampě, což bylo někdy koncem 50. let. Rozhodl jsem se tehdy, že než začnu psát, provedu určité průzkumné práce, ale protože jsem nechtěl přijít do Lidic mezi těch pár vdov, co přežily, a bejt za blbýho, tak jsem nejdřív obešel okolní vesnic. Což se neukázalo příliš šťastným, jednak proto, že vzájemné vztahy nebyly nejlepší, a jednak proto, že když jsem vlezl do Lidic, tak jsem věděl už leccos nejen já o nich, ale i oni o mně. Navíc, já toho chlapa, jedinýho, který přežil Lidice, padl! Bydlel ve vedlejší vsi, jenže se o něm nesmělo mluvit, takže jsem byl okamžitě pozván na ústřední výbor komunistické strany, kde mě soudružka Leflerová velmi důrazně varovala, abych v tomto směru nevyvíjel žádnou další aktivitu.“ (NIRO)
- Britský předseda vlády Winston Churchill bezprostředně po lidickém masakru požadoval, aby jednotky královského letectva RAF vyhladily tři německé vesnice. Po bouřlivé diskusi, kdy si Churchill neoblomně trval na svém, z jeho návrhu na tlak opozičních členů kabinetu sešlo. (majky19)
Související novinky
Zemřel herec Norbert Lichý
Ve věku pouhých 59 let dnes zemřel velký sympaťák, rodák z Ostravy, filmový a divadelní herec Norbert Lichý. Zprávu potvrdila jeho rodina i Divadlo Petra Bezruče, s nímž je herec celý život úzce… (více)
MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)
Brněnská filmová komunita v březnu ožije festivalem CINEMA MUNDI. Ten ve své jedinečné koncepci přinese během osmi dnů kolekci těch nejlepších českých a světových filmů za uplynulý rok. V hlavní… (více)
Reklama