Gomora

Nudné? Možná pro milovníky mafiánských pohádek. Pokud máte rádi syrový a nepřikrášlený styl a zajímá vás, jak se to má s novodobými Kmotry, máte naději na podobný emoční ústřel, který Gomora přivodila mně. Na plný kotel nejdu jen proto, že film je skutečně příliš dlouhý a Garrone (jakkoli odvedl skvostnou práci!) prostě místy nestíhá. Gomora patří z mého pohledu k nejpůsobivějším filmům posledních měsíců. Ale vřele doporučuju si alespoň rámcově přečíst, na co jdete. Zbloudilých duší, které se přišly juknout na další Skrytou identitu, sedělo v kině celkem dost. (13.03.2009)

Syrová, skoro dokumentární sonda do životů lidí pod taktovkou neapolské mafie. Film s absencí příběhu popisuje několik epizod různorodých postav (mladej klučina co se chce stát mafiánem, módní návrhář který přejde od Italů k Číňanům, dva mladí pouliční gangsteři, šéfík řídící obchod s odpadem…) které spojují témata násilní, beznaděje a všeprostupující Camorry. Oproti jiným filmům o mafii neuvidíte moudré a spravedlivé dony jezdící v luxusních autech, ale pouliční gangstery na skútrech a pupkaté cápa v laciných šusťákovkách, kteří nejdřív střílejí a až potom myslí. Film sice není geniálním počinem, ale nechává diváka nahlédnout do praktik současného Neapolského organizovaného zločinu a prezentuje neuvěřitelnou dusivou atmosféru, kdy nevíte komu kdo kdy prostřelí hlavu. Stylově podobné Městu bohů… (02.11.2008)

Já v Neapoli párkrát byla, Je to jedno z nejkrásnějších a zároveň nejpříšernějších měst. Absolutní nádhera a absolutní bída ve scenérii přírody, až se tají dech. Luxusní budova banky, před ní zahrádka, v ní u stolku luxusně oblečený chlápek s noťasem, pět metrů od barikáda z odpadů a za rohem hořící kontejnery, z kterých se valí dým,Nikoho to nevzrušuje. Hořelo ve spoustě ulic, válka o odpady vrcholila. Hlavně se nesmíte křivě kouknout na karabiníka, končí všechna legrace. Asi týden po návratu se v Neapoli vystřílelo asi osm lidí ze dvou rodin. Kvůli obchodu s odpady. Karabiníci přihlíželi a čekali, až to skončí. i to je nádherná Itálie., A tenhle film, to byla realita. A ne pěkná. (08.07.2014)

Autenticita je svatým grálem současné postmoderní kinematografie a Matteo Garrone je jejím veleknězem. Gomorra není ani tak film, jako spíš syrové a absolutně uvěřitelné dokudrama o životě v podzemí neapolské společnosti. Tahle podívaná je tak autentická, že má člověk občas pocit, že Garrone točil skrytou kamerou opravdové mafiány. City of Gods proti ní vypadá jako kašírovaná ochotničina. Nebude to rozhodně vyhovovat všem, není tu žádný příběh, děj, či zápletka, která by stála za řeč, Garrone se v adaptaci slavného Savianova románu zaměřil čistě na vizuál bez nějaké větší snahy o narativ....skoro by pod filmem mohl běžet titulek "Bez komentáře", jako u těch "tichých" pětiminutovek na ČT24. Tahle volně poslepovaná mozaika historek z italského podsvětí je ale pro mě osobně působivá velmi a z hlavy ji hned tak nedostanu. (06.12.2008)

Dospievanie chlapcov v hnusnom talianskom gete má svoje zákony, a tamojšiemu životu sa musia „prispôsobiť“, ako vedia. Zo začiatku sa mi zdalo, že sa vo filme bude iba drogovať a prepočítavať prachy. Niekedy sme v mafiánskych filmoch boli zvyknutí na doláre, teraz je to trochu zvláštny pocti, keď mafiáni prepočítavajú rovnaké peniaze, aké mám v peňaženke, len nie v takej hrúbke a také špinavé. Okrem prachov došlo aj na zbrane, streľbu a toxický odpad, ktorý by som označil ako najvážnejšie posolstvo filmu. Príbeh bol dosť rozkúskovaný bez uvedenia do situácie a tak som možno nie všetko správne pochopil, napríklad aj vložku s módnou zákazkou pre čínsku štvrť. –––– Tak a teď jsi chlap. Bravó. –––– Buď jsi s námi nebo proti nám. Vyber si. Když jsi proti nám, tak odsud neodejdeš, protože ti nevěříme. (09.11.2013)