Gomora

Kvůli konkrétním údajům o aktivitách mafiánských špiček od roku 2006 musí žít hrdinas pod policejní ochranou. Gomora svého režiséra nejspíš dostane jen do palby fotografů. Garrone totiž natočil především velmi dobrý snímek, což mu právem vyneslo Velkou cenu v Cannes i Evropské filmové ceny. Před výpovědí o konkrétní činnosti ale dává přednost vyprávění o obecnějších mechanismech fungování mafie. Gomora postrádá klasicky pojatý příběh i hlavního hrdinu: sledujeme paralelně několik protagonistů, kteří se vlastně nikdy nepotkají. Film se tak vyhraňuje i proti módním "uměleckým" mozaikám typu Babelu a zvýrazňuje bezmoc a osamělost postav uvězněných uvnitř izolovaných osudů. (13.06.2020)

Tohle je jiný snímek než "Kmotr". Není to o to, jak je být gangsterem cool, jak to vypadá dobře a jak epické to dovede být. Tohle je snímek o tom, jak je to hnusné, jak je to krvavé a jak se to může dotknout každého, a to z různých důvodů. No, vlastně jsem rád, že nemusím žít v Itálii. Dobře natočený jiný pohled na mafii. (11.04.2016)

Dospievanie chlapcov v hnusnom talianskom gete má svoje zákony, a tamojšiemu životu sa musia „prispôsobiť“, ako vedia. Zo začiatku sa mi zdalo, že sa vo filme bude iba drogovať a prepočítavať prachy. Niekedy sme v mafiánskych filmoch boli zvyknutí na doláre, teraz je to trochu zvláštny pocti, keď mafiáni prepočítavajú rovnaké peniaze, aké mám v peňaženke, len nie v takej hrúbke a také špinavé. Okrem prachov došlo aj na zbrane, streľbu a toxický odpad, ktorý by som označil ako najvážnejšie posolstvo filmu. Príbeh bol dosť rozkúskovaný bez uvedenia do situácie a tak som možno nie všetko správne pochopil, napríklad aj vložku s módnou zákazkou pre čínsku štvrť. –––– Tak a teď jsi chlap. Bravó. –––– Buď jsi s námi nebo proti nám. Vyber si. Když jsi proti nám, tak odsud neodejdeš, protože ti nevěříme. (09.11.2013)

Velmi kontroverzní film hned z několika aspektů - od kontroverze tematické, která ovšem sama o sobě hraničí s občanskou statečností a je patrně nejcennější devizou snímku, po kontroverzní vyznění zvolené formy, jejíž pseudodokumentární charakter v kombinaci s relativně značnou stopáží a výrazným poměrem popisných pasáží jsou velmi náročné na divákovu pozornost. Italský režisér Matteo Garrone natočil filmovou adaptaci známé stejnojmenné knihy italského novináře Roberto Saviana, který je v mých očích hrdinou a měl by dostat přinejmenším nejvyšší státní vyznamenání Italské republiky, neřku-li Evropské unie (má-li nějaké), neboť jeho autentické svědectví o praktikách neapolské mafie (aby popsal tyto pletichy očitě, sám se nechal zaměstnat jako námezdní síla v textilní manufaktuře vedené Číňany, pracoval jako stavební dělník i jako číšník v restauraci provozované Gomorrou atd.) morálně drásá a poukazuje na slabé stránky demokracie, které instituce jako mafie adaptivně využije ve svůj prospěch, nemluvě o tom, že Saviano může za své svědectví kdykoliv zaplatit životem. Film, který konečně bourá mýty o atraktivním životě mafiána a který ukazuje skutečnost takovou, jaká je - nudnou, hnusnou a šedivou. Žádná naděje, no future... Faktické svědectví o zobrazovaném řadím vysoko nad uměleckou úroveň snímku... (22.03.2011)

Co všechno se skrývá pod slovem camorra? Vraždy, vytváření tajných skládek či kopírování módních šatů, ale především lidé, kteří se chovají jako zvěř, fascinace zbraněmi, neustálá potřeba dalších peněz. Dnešní "gangsteři" mají zkrátka daleko k uhlazenosti Dona Corleoneho... Režie je na vysoké úrovni, scénář si trochu zbytečně libuje v tom, že diváka nechává mírně tápat, než ukáže, co se vlastně děje, ale to není výtka. (21.01.2012)