Hodinu nevíš...

Je to úplně to samé jako v případě Kajínka - široká veřejnost zná tento případ výhradně prostřednictvím médií. Jak to ale bylo přesně ve skutečnosti, to ví jen pramálo lidí. Pouze sám pachatel, jeho blízcí spolupracovníci a vyšetřovatelé. Šlo tedy jen o to, jakou formou tento případ dostat na filmový pás. A já si myslím, že na naše poměry je to film povedený a v podstatě také emotivní. Já uděluji 4 hvězdičky. Možná jsem ovlivněný tím, že sám pracuji ve zdravotnictví. Proto si troufám tvrdit, že to není jen o selhání jedince, ale celého zařízení. (14.12.2010)

Celkový dojem, který si divák odnese je spíš povrchnost, než skutečný zážitek. Herecky jednostrunné, obrazově lehce hysterické, režijně těžkopádné a hudba jak z Kladiva na čarodejnice. Zkrátka ve všech ohledech stejné jako T.M.A. od J. Herze. Hlavní hrdina není žádný opravdu zajímavý sériový vrah, jen divnej brouk, co běhá po špitále a dává injekce na počkání skoro každýmu. Pokud někdo viděl levné americké filmy o sériových vrazích, tak tohle je přibližně na obdobné úrovni. Jen s tím rozdílem, že Hodinu nevíš má opravdu debilní konec, který vypadá, jak kdyby ho někdo vymyslel za deset vteřin. Tenhle námět měl zkrátka na víc. Nemůžu tedy říct, že bych se těch 90 minut nudil, ale opravdu si nedokážu představit člověka, který by si po shlédnutí řekl, FAKT DOBREJ FILM. PS: Kterej kokot tomu dal v Cinemě 100%? Dneska se dá fakt koupit úplně všechno... (26.01.2010)

Podle mě porevolučně nejnáročnější filmová látka zpracovaná tím nejodpudivějším způsobem. V otázce optiky naprosto souhlasím s AngelAngie, zelenomodré a černé bylo trochu příliš. Na druhou stranu, při "proklikávání" filmu jsem se natolik odradil atmosférou a očekávaným scénářem, že jsem pak Svátkův počin víc jak dva měsíce neustále odkládal.____Prvních několik minut je depresivních a toho pocitu se až do konce nezbavíte, i když "příchodem" Stanislava Zindulky se film zbaví své úvodní rozpačitosti.____ Hodnotím tenhle film vysoko, a přesto ho už nikdy nechci vidět. Výběr postav, kamera, hudba, výprava, střih a hlavně neuvěřitelně citlivé lavírování režiséra (a snad i scénáristy) s divákovými sympatiemi a antipatiemi k hlavní postavě zaslouží plné uznání. Zpočátku je před nás naservírován "klaďas" Hynek a "záporák" Jarda, přičemž v průběhu si (logikou svých pozic, ale nikoliv nutně všech činů) své póly vyměni, aniž by se ovšem dostali do stejně silného kontrastu. V podobných případech hrozí nebezpečí, že režisér se příliš "ztotožní" s takto negativní postavou (v tomto případě vraha) a svůj film vystaví jako jeho nechtěnou a absurdní obranu. Tohohle jsem se bál, ale ono se to nestalo (dost tomu pomohl i osud Jardova bratrance Petra). Přidal bych tam ještě víc erotiky, svedení krásné slovenské sestričky z Kramárov a viděl bych to jako silný, obtížně uchopitelný a stravitelný film. (14.04.2010)

Po zhlédnutí tohoto nevšedního snímku se dostavily smíšené pocity. Tématem je to originální a výhodou je, že je to inspirováno (i když bych tak moc nepřeháněl) skutečnou událostí, na což se vždy rád kouknu. Atmosféra nemocnice je opravdu ponurá a trýznivá, stejně jako některé pasáže filmu. Herecky je to celkem vyvážené (amatéři se vyrovnávají s profíky). Stopáž je snesitelná, ale o dvacet minut méně ... byl bych spokojený stejně. Z počátku jsem chtěl dát 2* (kdyby zde byl rozsah 1-10* bylo by to jednodušší), ale jelikož to ve mně chvílemi vyvolávalo tísnivé pocity (a to nejspíše mělo) a byly zde záběry míst, po kterých jsem nejednou kráčel, tak si přidám (55% - nečisté, ale pořád 3*). (07.03.2010)

Uspokojivá žánrovka, která má několik nesporných deviz - především opravdu skvěle vytypovanou nemocnici, připomínající spíše dům hrůzy, výborné navození temně klaustrofobní atmosféry a vyrovnané herecké výkony dokonce i v nejmenších epizodách. Navíc Jiráček předvedl první herecký výkon, který mě určitým způsobem oslovil, i když někdy je stále trochu bezradný. Film navíc zpočátku zaujme i svou psychologickou stránkou, ta se ale v průběhu děje zcela vytratí a nahradí ji čistokrevná "vyvražďovačka". Některé scény a samoúčelné obrazy vypadají dost křečovitě (samotný začátek, sny z pitevny) a Bauerova hudba spíše po většinu děje působí trochu nahodile a odloučeně od obrazového dění, ale v závěru příjemně přispívá zvládnuté gradaci. Po šokantním konci jsem byl opravdu vděčný, že se můžu jít nadechnout na čerstvý vzduch. Pokud by se hodnotila síla filmu vzbudit v divákovi depresi, tak by si HN u mě vysloužilo plný počet. (29.08.2009)