Pekelná kuchyně

Gordon Ramsay je hovado a jeho způsob komunikace s lidmi je šílený, nesnesitelný a zcela nepřijatelný. Na druhou stranu je ve všech svých projevech neuvěřitelně přesvědčivý a autentický, proto je nejúspěšnější v tom, co dělá. Podstatně více si cením jeho mentora, jímž byl Marco Pierre White. Ten si ve stejnojmenném pořadu dokázal zjednat respekt pouhým pohledem, zpravidla bez řvaní a ponižování. Ostatně je to jediný člověk, který Gordona rozbrečel. Respektive — jak říká Marco — já jsem ho nerozplakal, Gordon Ramsay se rozplakal sám, byla to jeho volba. Hell’s Kitchen ukazuje to nejhorší z restauračního podnikání, navíc to dělá veřejně a v honbě za sledovaností. Jenže já věřím, že když jídlo připravují frustrovaní kuchaři v toxickém prostředí, nikdy nebude mít takovou kvalitu, jako když vychází z kuchyně, kde panuje dobrá a pokud možno přátelské atmosféra. Až si Gordon jednou vytáhne hlavu z prdele a začne konečně moderovat více pořadů, kde ukáže svou lidskou tvář (namátkou Gordon Ramsay’s Home Cooking, kde se mazlí s Tilly, nebo MasterChef Junior, kde se snaží děti podržet), vezmu ho možná na milost. Do té doby je pro mě Ramsay pouhý idiot sandwich a jeho Hell’s Kitchen symbolem velmi ubohé televizní „zábavy“. (02.09.2024)

Celou jsem viděl pouze 12. sérii. Ale i tak - chápu, že se soutěžilo o místo šéfkuchaře dané restaurace, ale rychle mě znudilo, že se celou sérii vařilo jediné menu, různé a vlastní pokrmy jen při úkolech. Protože to bylo moje první setkání s Ramsayem, jeho hrubost mě nejdříve znechutila, ale pak jsem se s ní smířil, protože mi bylo dost nesoutěžících hodně nesympatických už tou typicky americkou velkohubostí. Hned v první epizodě bylo ostatně zřejmé, že nejméně polovina z nich neměla na to, aby kuchyni vedla. A samozřejmě Ramsay jako budoucí zaměstnavatel a majitel restaurace, kde bude vítěz pracovat, má právo na vysoké nároky tím spíš, že školení kuchaři dělali i školácké chyby. Ale neptejte se mě, jak teda mohli prolézt konkursem. Fandil jsem dvěma ženskejm, ale jedna si to pokazila chováním a druhá nedostatkem nápadů. Takže s vítězem celkem spokojenost. 59% (za 1 sérii) (To už jsem navíc věděl o lepších Ramsayho talentovkách.) (09.04.2021)

Kdo je Ramsay? Neúspěšný fotbalista, úspěšný hrubián a kuchař, v podstatě spíš asi hrubián, než kuchař. Neberu mu to, že vaří skvěle, ale to kde je, má zásluhu hlavně v jeho chování jako z fotbalového stadionu, je schopný hostovy ve své restauraci říct ať jde do hajzlu, když příjde se stížností, že na jídlo čeká již 45 minut a ještě urážet jeho fyzickou schránku(ženě nadává, že by měla spíš jít na liposukci než chtít jíst v jeho restauraci). Lidé se tímto způsobem zábavy baví, já čekám kdy někomu třeba natáhne pěstí, to je taky přece zábavné. oproti Kitchen Nightmares, jde v tomto pořadu už jen o americký způsob reality show, vytratila se edukativnost, vytratil se evropský styl dokumentární zábavy, Ramsey tu na stříbrném podnose servíruje lapidárium lidských odřezků ve formě neúspěšných a po úspěchu toužících lidí, kteří si nechávají nadávat do shnilých šlupek z lejn, jen proto aby byli v televizi s tímhle hrubiánem. (22.06.2010)

Pekelná kuchyně spojuje dvě mé záliby – reality show a jídelní kulturu. Na začátku přijde dvanáct lidí (kuchaři, ale i matky z domácností), kteří pod vedení Gordona Ramseyho (jaj!) soutěží o místo šéfkuchaře v luxusní restauraci. Jsou nuceni spolu bydlet, vycházet i intrikovat, ale přesto se důraz klade na to, co se děje v kuchyni a jak rychle a přesně se lidé za plotnou dokáží otáčet. Po výborné první sérii (která ovšem trochu trpěla nevyrovnanými soutěžícími) jako kdyby se ovšem tvůrci zasekli a nepřišli už s žádnou inovací – stejné úkoly, takřka stejné odměny, stejné „podpásovky“. Což je škoda, protože tenhle koncept je zatraceně silný a je jen škoda, že se více nevyužívá. Takto se mění pouze lidé a jako v každé reality show i na nich to tak nějak stojí a padá. Viděla jsem pouze čtyři série a čtvrtá byla rozhodně nejslabší – malé změny a také ne zrovna zajímaví soutěžící. Tentokrát zde nebyli žádné silné osobnosti (třeba jako úžasná Heather West ze série druhé) a dokonce ani moc dobří kuchaři. Těžko se někomu fandí, když nevěříte ve schopnosti zúčasněných. Pátá série vypadá zajímavěji, co se účastníků týče, ale změn se asi opět nedočkáme. První tři série běžely na TV Barrandov a musím pochválit i „dabing“. Dabéři skvěle přehrávali a někdo se na překladu asi hodně vyblbnul, takže je to snad zábavnější než v originále (navíc je někdy obtížné rozumět všem těm kuchařským pojmům v angličtině). Jinak samozřejmě je to formát nepřenositelný do českého prostředí. Mimochodem... Je to queer! (14.08.2010)

Klobouk dolů před nápadem, že Gordon Ramsay vydělává nejen v restauracích, ale i na přijímacích pohovorech do nich. HK není nic jiného než hledání nových kuchařů do jeho nových restaurací. Jako personalista, ale stojí za hovno, protože si neuvědomuje, že jedná s člověkem. Nutí lidi dělat, co nechtějí, způsobem jakým nechtějí. Jsou mu ukradení. A ještě to rád dává na odiv. Kdyby byl opravdu tak zapálený do kuchyně, nechoval by se jako neandrtálec. (09.04.2016)