Hugo a jeho velký objev

(3D) /// ,,TEĎ...MOJI PŘÁTELÉ, SE VRACÍM K VÁM,...DO NAŠÍ SKUTEČNOSTI. MAGIE. SIRÉNY, CESTOVATELÉ, DOBRODRUZI...KOUZELNÍCI. POJĎTE SE MNOU SNÍT“..... /// Jsem trochu zklamanej, že po tom veškerým dobrodružství a tajnůstkářství se to zvrtne ,,JEN“ v cestu k srdci akademiků a milovníků filmu. Hlavně oni patrně půjdou s hodnocením vysoko. Trošku se s nima svezu, ale nechte si vysvětlit od synátora, proč přes super 3D nemá moc vo čem vyprávět... Přiznejme si to – nebude von ten Hugo, nakonec pohádka pro cinefily? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knížku ,,Velký objev Huga Cabreta“ kterou napsal Brian Selznick (v r.2007) číst nebudu. 2.) Jsem fascinován tímto snímkem.... nebo možná ještě víc tímto. 3.) Zjistím, že 3D má smysl. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (14.02.2012)

Dosti nevyrovnaný film, který v si v první půlce hraje skoro až na rozverný rodinný film a v té druhé se zase změní v nejdražší film pro cinefily všech dob. A v celku neuspokojí ani jednu z těchto skupin, protože budou muset protrpět tu jednu polovinu. Ta druhá polovina ale funguje fakt parádně a jako pocta Meliésovi to opravdu funguje. Řemeslně je to jak jinak také vynikající. Jen ten titulní hrdina mohl být vybrán lépe.70% (19.03.2012)

Příjemná, ale poněkud nedovařená kombinace mých dvou oblíbených žánrů a sice filmů o dětech a filmů o filmařích. Na jedné straně jsem si říkal, že je tam toho až moc (knihy, filmy, nádraží, hodiny, automaton), na straně druhé panoptikum nádražních postaviček mohlo být výrazně prokreslenější a nápaditých a vtipných scén jako sen o lokomotivě mnohem víc. Navíc Asa Butterfield kabonící se v titulní roli je z celého jinak vydařeného castingu (Cohen je moc fajn) zdaleka nejmíň sympatický. A chvíli mi i trvalo než jsem si zvykl na tu otravnou jakože francouzskou hudbu. (16.01.2014)

Splněný sen studentů filmových oborů a milovníků počátků kinematografie. Jako debut by to byl velký úspěch, od Scorseseho jsem však čekala více. První hodina je jen naivním příběhem opuštěné sirotka, který nechce být sám. Charaktery jsou poměrně ploché a 3D nadbytečné, byť technicky velice zdařilé. Nahlížet do soukolí hodin podvacátépáté je zkrátka nuda. Potenciál nádražního mikrosvěta je nevyužit a Cohen přehrává, Moretz je nečekaně nevýrazná. 70 %. [3D v originálním znění s titulky, kino] (18.01.2012)

splněný sen salónního intelektuála s lehkou obeznámeností s počátky kinematografie a právě tak noční můra filmového historika. bez mála v každém koutě mizanscény, skrze kterou se nezadržitelně dere až nabubřele okázalá kamera, vanou chuchvalce páry. jen s minimem výjimek zahlcuje každý obraz barevnými filtry výstředně zabarvené světlo, prýštící často odkudsi z tajemných zdrojů zpoza záběru. obojí přiléhavě odpovídá podobné obskurnosti, která halí počátky kinematografu a Scorsese se rozhodl neusilovat, neobjevovat, netvořit. přijal mýtizovaný obraz o pionýrech raného filmu takový, jaký byl, včetně těch nejhanebnějších báchorek vysněných filmovými nadšenci, smíchal jej s fakty a nad to přidal další, ještě tužší vrstvu temné mlhy, která vzešla ze základního dějového soukolí románové adaptace. vlastně i použitá metafora s hodinovým strojem je nesmírně přiléhavá. Hugo vskutku je stvořen metodou hodináře. přesně to zdůvodňuje jeho neživotnost a nevěrohodnost a přesně proto také selhává ve svém vůbec největším přiznaném cíli - v uctění Mélièsova díla. jelikož Hugo nemá co společného s uměním spřádat sny z látky kinematografie, se schopností uhranout duše a zprostředkovat téměř metafyzický dotyk mezi člověkem a ... čímsi. rozdíl mezi uměním a kýčem je rozdíl mezi přirozenou oduševnělostí a mechanickou vypočítavostí. a tak se přiznám, že přes nejlepší diváckou snahu, na kterou se zmohu, se mi Hugo nelíbil, ač je to v jistém smyslu vynikající film. precizní. sterilně precizní. (23.06.2012)