Vejdi do prázdna

Už úvodní titulky věstily, že si toho Gaspar Noé vzal buď moc a nebo málo... a pořád nevím, možná měl vsadit na kvalitnější matroš a svůj rauš pak přeměnit v nápaditější improvizaci, protože, ač by se tenhle bezútěšný posmrtný pohled na pozůstalé z neokoukané duší perspektivy mohl zpočátku zdát revolučním, postupně zreinkarnoval do nudy k posrání... (24.03.2014)

Nedejchám. Existenciální otázky sou na hovno. Život je laciný porno, který sjíždíme na tripu. Láska, která se kurví s neonem. Září. Upjatě a lacině. Děvka. Chceš vejlet, frajere? Tak chcípni. Chcípni a užívej si to peklo bludiště. Ty králíkárny. Ten nesmyslnej kruh, ze kterýho se, frajere, nedostaneš. Pořádně nasaj upřímně romantickou krásu. Slízej z chodníku ten sekret. Lízej, píchej, střílej si do žíly. Máš přece patřičnej nadhled, no ne? Jsi divák. Pan Nezúčastněný. __ Mám chuť si dát pořádnou ženskou, peří a prostřelit hlavu. Dám si cígo, sprchu a půjdu spát. (10.02.2011)

Michael Gira: "this is a great film, and apparently a disaster for all concerned (except the lucky ones who have seen it). i met Gaspar Noe in paris recently. we hung out and drank a bit. i started talking about God, and i think i either scared him or repelled him or disgusted him. anyway, it was nice to meet such a true genius..." Neonové Tokio z perspektivy vznášející se duše. Ta je nucena beze slova přihlížet světu, který musela nečekaně opustit. Truchlivý astrální trip a Bach na konci tunelu. Nikdy jsem se během filmu necítil tak po smrti jako když jsem sledoval Enter the Void. (15.04.2014)

Film by se mi byl býval asi líbil, kdyby nebyl tak nabobtnalý a doslovný. Opravdu mě dostalo, že režisér nechá na začátku jednu z postav převyprávět celý děj filmu, to asi kdyby to nějaký blbeček nepochopil, pro jistotu. A dál to pokračuje v podobném duchu (chichi, slovní hříčka). Divák nemusí opravdu nikde zapojovat mozek, nezbylo žádné místo na hádanky. Kupříkladu ten potrat. Normální člověk si kvůli té scéně na film a režiséra asi ukáže prstem a řekne: "To je úchyl!", což je přesně to, co Noé chce slyšet, a záměr byl tím pádem naplněn, ale já normální nejsem a mě to prostě nudilo, chyběla tomu hravost, cokoli, tajemno, něco. Režisér po mně chce (podle rozhovoru, který jsem před promítáním slyšela) pouze to, abych si připadala, jako že jsem na drogách. Což jsem si nepřipadala, protože jsem nikdy žádnej trip nezkoušela a na intenzivní vjem pro mě bylo plátno moc daleko a události na něm moc inscenované. Jedna z dalších věcí, co mě dost iritovaly, byl ten princip, že duch byl vždycky ve správnou chvíli na správném místě. Flashbacky se dají za sebe poskládat, aby ukázaly přesně to, co ukázat chtějí, ale že by ten poletovač tak přesně věděl, kam má zrovna letět... Lindin sen, taky pěkně ošemetná věc, člověka přechod do takové "reality" na chvíli opravdu překvapí (ačkoliv I want to live/die se mi líbilo), ale do vypravěčského konceptu, který je tak důsledný, že simuluje mrkání, se mi nehodí, protože jinak jsem nezískala dojem, že by Oskar viděl do hlav ostatních. No a ta stopáž... nejde mi o to, že bych se nevydržela koukat na dlouhý film, jde mi o to, že mě nebaví koukat na film, kde už při prvním sledování cítím, které scény jsou pro mě zbytečné a které bych vystřihla. Ačkoliv chápu, že pro toho, koho film pohltil, byl ještě moc krátký. (19.10.2010)

Bál som sa filmu, kde bude hrať prím jeho nekontrolovateľná zahľadenosť do seba. Niežeby nebola dôležitá, ale keďže je film pomalý, dokázal ma vtiahnuť svojou hypnotickou atmosférou do seba. Poletuje nám tu od cca 20 minúte nad Tokyom duch, takže v ňom nevidím žiadnu tripovú jazdu, v čom asi väčšina mládeže chápe coolovosť filmu. Explicitné sexuálne scény dostanú na konci zmysel a našiel som ho vo filme aj ja, pre mňa je totiž o tom, ako si dokážu idioti zničiť sebe aj navzájom život a že možno po smrti ešte nemusí byť neskoro. Oskar asi po celý svoj prelet rozmýšľa, ako s danou situáciou naložiť a vyriešil ju k mojej spokojnosti. Prečo však musí film obsahovať tých pár doslovných záverečných záberov, keď je tu jeden geniálny, ktorý by film logicky uzavrel, snáď nechápe ani sám režisér. (01.04.2015)