Dům ďábla

Najprv sa ospravedlňujem fanúšikom hororových muvies za toto hodnotenie ( beztak viem , že som krypel a buzík, idiot a čurák.. ) , ale dovoľte mi objasniť " very short and sweet " prečo vlastne tak. 1. Do prvej hodiny a 15tej minúty to bol film Babysitter Wanted ( 2008 ) , pričom i napriek tomu, že som to kukal o 11tej v noci a so slúchadlami na ušiach , tak ani jedna ľakačka nezabrala . To bolo doposiaľ za 2 nádejné hviezdičky . 2. Tak debilný a trápny koniec zmazal i tie dve nádejné hviezdičky. Bohužial , Ti West i napriek tomu, že atmosféra 80. rokov , ktorú vytvoril, je nepopierateľná, nevie točiť filmy, ale iba sračky !!! (20.03.2010)

Tak tohle si jednou za čas nechám líbit velice rád! Skvělá napodobenina atmosférických (okultních) hororů z přelomu 70. a 80. let. Od hudby, přes titulky, až po určité milé scénáristické berličky (Co udělá hrdinka v klíčový moment? Ano, ... - nechci spoilerovat). Pro člověka zvyklého na moderní horory, kdy divákovu pozornost probudí každých pět minut nějaká laciná lekačka, je tenhle film peklem. V příjemném i nepříjemném slova smyslu, záleží, jak se k tomu kdo postaví. Atmosféra se buduje v dlouhých záběrech, v nichž hrdinka velice pomalu prochází prázdnou barabiznou, nikde nic, jen tísnivá hudba a sem tam nějaký prapodivný zvuk. A ne a ne něco vybafnout. Někdo u toho usne (imho většina diváctva), někdo naopak bude napjatý jak struna. Podle hodnocení je očividné, do které skupina spadám já. Závěrečná divácky vděčnější "akčnější" patnáctiminutovka je poměrně sympatickým způsobem přestřelená, atmosférické inferno z prostřední části však nepřekonává. Horror movie of the year (31.10.2009)

S výjimkou trochu rozporuplného konce, asi nejnapnutější horor, co jsem viděl, za což můžou zejména tři věci - nevíme vůbec, čemu hlavní postava čelí, posloucháme hodně exponovanou hudbu a hlavně, z ostatních hororů jsme zvyklí, že "to něco" (například lekačka) přijde mnohem dřív a jelikož nic nepřichází a pořád cítíme, že to přijít musí, jsme nataženi jako struna (jsme-li pozorní). Očekávání nějakého typického osmdesátkového hororu může způsobit zklamání, nedoporučuji, House of the Devil na mě působilo mnohem seriózněji. Po emoční stránce snímek podpořili i 4 zkurvení diváci v sále kina Aero, co nebyli schopni zavřít hubu na déle než půl sekundy. Omlouvám se za svůj výlev, ale pořád je to přijatelnější než vražda :-) (13.02.2010)

Taková tichá, ale přesto velmi působivá pocta okultním hororům druhé poloviny dvacátého století. Přestože se většinu filmu děj neposouvá a prakticky jsme jen svědky hrdinčiného poflakování nebo prozkoumávání domu, snímek poutá dál a dál až do strhujícího finále. Konec je skvělý, poslední věta mě zvlášť dostala. Místy jen škoda té táhlosti, ale to u podobných hororů bývá časté, takže v rámci žánru okultního háčka určitě film vyhrál na plné čáře. (12.08.2011)

Štylistické cvičenie na tému 70s/80s proto-slasher/satan horror za maximum. Asi najvernejšie retro, aké som kedy videl. Úplne podmanivá atmosféra strašidelných hororov konca sedemdesiatych rokov by sa dala krájať. Štylistická nuda prvých 3/4 filmu ma prekvapivo celkom bavila a koniec to je už klasický strašidelný horor, aký bol v tej dobe bežný, no teraz je to ako blesk z jasného neba. (23.08.2012)