Dům ďábla

Na "The House of the Devil" se zpravidla oceňuje především věrná stylizace do formy osmdesátkových hororů, ale již méně se zdůrazňuje, že tvůrci v čele s režisérem a scenáristou Ti Westem nevytvořili poctu či reminiscenci na styl minulé doby. Jejich práce se stylem a postupy žánru je mnohem konstruktivnější, ostatně jistým důkazem může být fakt, že film vůbec neobsahuje žádné odkazy na starší tituly. Toto není retro, neboť retro ze své podstaty je jen módní osvojení něčeho, co bylo módní dříve. "The House of the Devil" by i v 80. letech byl naprosto originální a strhující film. Zvolený styl zde umožňuje, aby se diváci přijali vyprávění, které je diametrálně odlišné ode všeho, co dnes v hororu vzniká. Namísto dravého tempa, excesivních senzací či prvoplánových lekaček zde přichází až delikátně budované napětí. To de facto stojí na převrácení základního principu hororů – zpravidla totiž cosi neuchopitelného vstupuje do každodenní existence postav, tentokrát ale obyčejná postava vstupuje do neuchopitelného hororového domu. Hrdinka se v domě, kam přišla na základě inzerátu na hlídání dětí, chová naprosto přirozeně (lépe řečeno typicky pro hrdinky filmů 80. let, takže volá kamarádce, kouká na televizi, jí pizzu a tancuje na hudbu z walkmanu), ale právě prostředí, do něhož vstupuje je neuchopitelné. Vyprávění dává divákům více informací než hrdince a tak napětí vyvstává z toho, kde se hrdince něco stane či kdy objeví to, o čem diváci již vědí. Většina záběrů z prostředí titulního domu je kompozičně pojatá tak, že okolo hrdinky je ponechán velký volný prostor, který ji jakoby ohrožuje – to nejen v převládajících větších záběrech, ale i v polodetailech a detailech. Ačkoli film stojí na stylu a většinu času se doslova nic neděje a pouze se buduje napětí, má film i chytrý scénář, jehož poučenost žánrem se projevuje jakoby mimoděk (třebas tím, že se hrdinka nechová jako typický žánrový moula a při vstupu do neznámého prostoru si vždy rozsvítí). Nadšení zámořské kritiky je tentokrát naprosto oprávněné - "The House of the Devil" je nejnápaditější a také řemeslně nejvytříbenější původní americký horor posledních let. (10.11.2009)

Amerika byla v sedmdesátých letech posedlá okultismem a uctíváním satana. Ne že by byl na každém dvorečku vedle psí boudy nakreslený panenskou krví pentagram, ale tak nějak to patřilo do kultury Spojených států amerických. Vzniklo proto hodně béčkových filmů těžících z tohoto fenoménu. A Ti West je měl asi hodně rád, protože před pár lety vzal kameru, pár tisíc dolarů a natočil poctu tomuto subžánru. A jakou. Můžete se těšit na velmi pomalu budované napětí, kdy kamera skoro až fetišisticky projíždí každým koutem starého a děsivého domu a sleduje při tom mladou a nevinnou hrdinku, na kterou se něco chystá. Pokud chcete lekačku každých pět minut, jděte o dům dál (doslova). Tady je to opravdu o té děsivé atmosféře, které budete muset podlehnout. (25.02.2024)

Delikatesa! Čirý zjevení mezi dnešními horrory na jedno brdo. Nečekejte výlet mladejch modelek a hezounů někam do lesů, nečekejte nějakou sklepní řezničinu. Je to parádně a stylově natočenej film (provedení mě úplně odrovnalo), kde se cestou ke krásnýmu finále velice pečlivě, pro někoho možná zdlouhavě, buduje hutná atmosféra. Tohle mě baví, tohle je pro mě to pravý ořechový a chci víc takovejch! (20.10.2013)

Nechci tady hanit horrory 80. let, ale tohle je střela do vákua. Na jednu stranu film sebejiště buduje hned od začátku silnou znepokojující atmosféru a diváka dobře vyladí do nervózního stavu. Jenže! Slovo promarněný čas je pro House of the Devil ještě slabý výraz. Místo nějaké scenáristické invence totiž ubíjí neskutečně dlouhou nudnou pasáží, kde by bylo dějovým zvratem i spláchnutí záchodu. Nekonečné čekání je korunováno nevalným koncem, a tak nad pěknou stylizací převládá negativní dojem. Alternativa: Skeleton Key. (22.05.2011)

Tak tohle byla slušná blbost. Čekal jsem nějakou dobrou atmosféru, zajímavý děj, ale bohužel jsem se nedočkal ani jednoho. Viděl jsem zřejmě nejdelší "hororový rozjezd" vůbec. Celou hodinu jsem čekal na náznak nějaké kvalitní hororové scény a bohužel nic. Dalo se koukat na posledních cca 20 minut, jinak je celkově tento film podprůměrný. (09.09.2013)