Symptom Pandorum

Keď som dávnejšie videla trailer, zdal sa mi chaotický a veľmi pozérsky. Film ma príjemne prekvapil, nakoniec som bola spokojná. Aj keď musím uznať, že hlavne v prvej polovici filmu ma riadne iritovali scény, ktoré boli také tmavé, že som nevidela nič, do toho blikala baterka a akčné scény boli pre mňa už načisto neprehľadné. Ale zaujímavé rozuzlenie to nakoniec oveľa vylepšilo :-) (02.01.2010)

Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, to praví staré přísloví. Já jsem ale hrozný blbec a tak se do horrorových kaskád chodím koupat týden co týden, i přesto že si většinou nehorázně namelu tlamu o scénáristickou a režijní debilitu. Pandorum mne pouze utvrzuje v přesvědčení, že tyhle "slasher" filmy s (ne)šokující pointou zkrátka nejsou můj šálek kávy. (27.11.2009)

Prvotní idea byla bezpochyby vynikající, její vhnětení do scénáře je ale nedomrlé a provedení drhne s výjimkou úvodu a závěrečné desetiminutovky způsobem, za který se vyhazuje z filmové školy. Nevadí mi jalové dialogy, ani laciné masky, za nimiž vidím namaskované lidi (anebo liliputy), nepřekousnu ale mizernou režii, která 20 minut buduje napětí, aby ho posléze utopila ve změti nudné, zmatené a povětšinou stupidně zrychlené akce jak ze třetího Kurýra (kdy tvůrci pochopí, že tohle NENÍ cool?), jejíž střihová skladba jde navíc často proti zdravému rozumu. Sakra, vždyť v tom filmu prokazatelně chybí záběry, a to i v klidnějších pasážích! Aspoň že Foster s Quaidem hrají svůj (nad)standard. Což vyniká o to víc, čím častěji je v obraze modýlek Gigandet, jehož svalstvo je nepřímo úměrné hereckému talentu. 5/10 (22.01.2010)

To že to je trošku vykrádačka Vetřelců a Horizontu událostí, to mi opravdu koule netrhá, protože to je jinak zpracovaný znamenitě. Atmosféra je správně temná, příběh záhadnej a postupně se odhalující, dynamika filmu je taky velká a souboje, ač si tu někdo stěžuje, že jsou moc střihovitý, tak mě to osobně vyhovovalo. Skvělý hororvý scifi, který určitě neni nijak geniální a inovující,i když příběh je dobře vystavěnej a vypointovanej, ale to tomu ani trochu neubírá a určitě to je jedno z nejlepších sci-fi letošního roku (14.11.2009)

Začalo to Heinleinovými Sirotky Oblohy, pro mě osobně vrcholilo Aldissovým Nonstopem, ale kvalitně žilo dál, třebas v podobě Harrisonova Zajatého vesmíru. Řeč je o kosmické lodi vyslané za účelem osídlení vesmírných dálav, jejíž posádka tak docela neví, co se to nyní s lodí děje. V Pandoru nejsou příčinnou neznalostí řady generací, ale amnézie způsobená dlouhodobou hibernací. Rozdíl je to podstatný jen v tom, že v Pandoru všichni vědí, že jsou na kosmické lodi. Jaký nečekaný faktor však může vyhodit z kolejí největší triumf technického umu všeho lidstva? Je to trapné, ale jsou to zombíci. Sice nejenom oni, ale právě technonemrtví jsou mlýnským kamenem, který Alvart svému filmu přivázal ke krku a ten pak zpola utonul v šestákových vodách. Škoda, první minuty filmu si uzurpovala opuštěná, skřípotem naříkající, blikáním o pozornost žadonící a temná loď, v které se není koho zeptat, co se stalo, natož jak. Uzurpovala je a očarovala. Vidím, pravda, že tu loď navrhovali filmaři spíše než inženýři, ale může mi to vadit, když jako inkubátor strachu a paranoie svůj úkol plnila na sto procent? Nemohla by mít taková loď lepší obyvatele než paranoidní sexy Němku s doktorátem v bojové gymnastice, Vietnamce cvičeného v boji s čímsi na způsob naginaty, kůsy či čeho (jenže zubatější, poněvadž zubaté zbraně jsou filmovější), negroidního gangsta šamana a dva pány piloty? A samozřejmě ty zombíky... Také bych velmi ocenil, kdyby šokující závěrečná odhalení byla šokující i pro ty, kdo již něco o generačních a podobných lodích četli a nějaký ten film viděli. Ale máš kliku, Pandorum, Elysium, ta loď milá, ta ti tu třetí Subjektivovu hvězdu vybojovala. (08.03.2010)