Ve městě

Nepříliš zajímavý film. Jednoduché postavy skotačí po New Yorku a občas divákovi zazpívají a zatančí.  Obsahově je to však celé bezpředmětné a hudební čísla fakt nejsou okouzlující. Zdaleka to není tak kvalitní jako Kellyho a Donenovo o tři roky mladší Zpívání v Dešti. ___Vlastně se mi líbily jen dva momenty: Ten, kdy se ti tři šašci vylodí a komicky provolávají slávu New Yorku. Dále pak hudební číslo v muzeu - nikoli však toliko kvůli krásné Ann Miller, nýbrž pro obsah textu písně její postavy, antropoložky, která pěje ódy na primitivního muže a načež si všichni ti Hollywoodští bělásci začnou oblékat Indiánské čelenky a tlouci do bubnů, což by dnes již bylo odstřeleno jako necitlivá kulturní apropriace nebo pokrytecký výsměch jiným kulturám. Metaironika mého formátu to však právě pro tyto důvody velmi rozesmálo a považuji tuto pasáž za nejpozoruhodnější moment filmu, který je jinak poměrně debilní a nezáživný. (25.10.2023)

Poněkud opomíjený kousek, patrně i zásluhou vesměs zapomenutelných písní, který ovšem v Kellyho portfoliu těsně předchází jeho vrcholné kousky z let 51-52 - a jeho kvalita tomu odpovídá. Dnes zaujme asi hlavně svou uvolněnou (a to především morálně - vzhledem k datu vzniku místy téměř až šokující) atmosférou a využitím lokací (údajně první muzikál, který takto "vylezl ze studií"): zase o jeden kinematografický důvod navíc, proč prostě musím Velké jablko jednou navštívit - a pokud možno, dát si s někým schůzku na vrcholu Empire State Building (i když mám tušení, že ve skutečnosti člověk tak snadno a lehce jako v tomto filmu k půvabné newyorčance nepřijde...) P.S. A jelikož ze souboru dat n=3 už lze cosi (velmi opatrně) vyvozovat, troufnu si postulovat hypotézu, že film, ve kterém se zřítí pracně zrekonstruovaná kostra dinosaura, má něco do sebe... :) (07.11.2011)

Film vzdialenejší realite si snáď ani nedokážeme predstaviť. Lásky na prvý pohľad, bláznivé naháňačky, jednoduché myslenie všetkých postáv. Ale tu ide skutočne o starú svätú pravdu, že ak chcete žiť plnohodnotný život, treba žiť každý deň, ako by bol posledný. Donen s Kellym točia/tancujú/spievajú s takým entuziazmom, že ich filmy nedokážem považovať za pásové výrobky továrne na sny, i keď špeciálne film On the town je jeden veľký sen. Nemôže to byť taká pecka, ako Singing in the rain, pretože tá mala geniálny námet, On the town ho má na prvý pohľad naivný, ale vyvažuje to všemožnými nápadmi. Nakoniec sa ale ukáže, že tento námet je naopak výborný, pretože má v sebe temnejší tón. Ukazuje námorníkov, ktorí si môžu užiť iba jeden deň plný zábavy, ale čo potom? Vyhľadá Gabe Ivy? (31.10.2015)

Ale jo, je to krásně barevné, za což zase může Technicolor, navíc je to docela zábavné a některé ty písničky jsou chytlavé, anebo alespoň docela chytré. Frank Sinatra zpívá úchvatně, ale o tom se asi moc nedalo pochybovat. Jen je to místy až tak moc radostné, že vás to může přestat bavit. Snaha námořníků si vrznout je ale v tomhle ohledu zábavná. (17.10.2014)

S klasickými poválečnými muzikály mám zkušenosti minimální (ano,stydím se), ale okamžitě to začnu napravovat. Omamně rozhýbané, se skvělou choreografií a klukovsky rošťáckou trojicí námořníků v extrémně sympatickém podání, kde ani ten "třetí vzadu"- neznámý Jules Munshin - nezaostává ani o píď. Nástup je famózní a pravěké číslo "Prehistoric Man" mě vyloženě zvedlo z křesla. První polovina je stoprocentně našláplá, ve druhé už se tolik netančí a nezpívá a hraje se spíše na melodramatickou notu, takže nejvyšší hodnocení uniklo. (11.01.2008)