Dvanáct

Kdyby ti Boženko někdo nabídl film, tak vystoupíš i ze strany. Občasné hlášky stály skutečně za to. Ale jinak jen zaujali ještě velmi mladí studenti. Mne nejvíce pan Křiváček a pak paní, vlastně slečna Janžurová, kvůli které jsem na tuto věcičkou koukal. A nudil se. Asi fakt nejsem na umělecké počiny, ale na obyčejné filmy. Dvacítka je pro herce. (06.12.2023)

Netuším, jak vyznívala Kohoutova hra na divadle, ale filmový přepis se moc nepovedl.  Označení jako komedie snad musí být omyl a téměř v polovině 60. let, kdy už se kulturní fronta hodně probouzela - a ve filmu zvlášť - tohle působí ještě jako závan let padesátých: kolektiv sem, kolektiv tam, to muselo trhat divákům uši už tenkrát. Ani se nechce věřit, že během pár let se Kohout naprosto proměnil a stal se z něj jednak výrazný exponent kulturního vzepětí pražského jara a nepochybně i skvělý dramatik. Tady se ze svých svazáckých střevíců však ještě nevymanil. Možná to ale naopak nezvládla režisérka a nepochopila smysl hry, třeba to Kohout pojímal víc ironicky (možná proto "komedie"?), těžko říct.  Smysl filmu však rozhodně nemůže pochopit současný divák, pokud onu dobu nezažil alespoň jako dítě - zkrátka tohle dobu svého vzniku nepřežilo a zajímavé jsou na filmu jen postavy některých později úspěšných herců (pro srovnání s jejich dalším vývojem) a přeci jen docela vystižená atmosféra 60. let alespoň z těch několika nemnoha exteriérových záběrů, například pohledů z okna na Karlovy Vary. (07.06.2023)

Jednoduchý a jednotvárný scénář, ovšem se skvělými hereckými výkony. Kolektivní život jednoho mladého divadelního souboru není jednoduchý, zvlášť v revoluční době 60. let. Pro mě naprosto neznámá režisérka a stará známá atmosféra šedesátek, ve které můžeme nalézt i politické popichování. Každý ze zúčastněných divadelních herců má svojí pravdu, a také své chyby. Neznámý snímek si jistě zaslouží pozornost. (15.09.2011)

Evu Sadkovou znám jako režisérku vtipných televizních inscenací. Zdá se, že komornější kousky spíše v divadelním duchu s kratší stopáží jí sednu víc. Ne každý televizní režisér uhraje i velkou plochu, popasovat se s literární předlohou a osobností autora není snadné. Tady mám pocit, že si mladičká režisérka neuhájila svůj prostor před výraznou osobností nesmlouvaného Pavla Kohouta. Z mého pohledu by příběhu prospělo zhutnění do kratšího časového úseku. Způsob zpracování spíš připomínal divadelní hru. Osobně mi soudružská etapa v díle Pavla Kohouta nesedne. (11.02.2016)

Dle mého názoru film zdaleka nenaplnil svůj možný potenciál, který mu námět dával a vůbec si netroufnu tvrdit, že je to komedie. Některé scény působí až trapně, místy nedotažené, jindy přetáhlé, stopáž 101min je s tímhle dějem ubíjející, herecké výkony různorodé, od výborných, až po ty slabší od herců na které se časem zapomnělo. Ale najdou se i pozitiva, občasný humor, a především M.Drahokoupilová a L.Křiváček. (06.02.2012)