Na Zlatém jezeře

To jezero je nejspíš Winnipesaukee v Nové Anglii, jako bych poznával i některé zálivy, motorovým člunem je to všude blízko, plaváním hrozně daleko. Vícegenerační romantický film postavený na vztahu otce a dcery, do kterého jsou zapleteni všichni (rodinní) účastníci. Komorní pojetí poskytuje prostor pro herce i přírodu, úvahy i řešení. Tak jak režiséři a herci stárnou, bude počet filmů se seniorskou tématikou narůstat... (16.04.2014)

Film stejně sentimentální a křehký, jako jeho hlavní představitel. Upřímně by mě zajímalo, kolik let jsem okolo tohohle kroužil, než jsem se k tomu dokopal. Těžko říct, jestli to bylo dvanáct let, nebo devět. Ale myslím si, že kdybych čekal i dalších 15-30, nic moc by to nezměnilo, na některé filmy se vyplatí počkat. Okázalá teatrálnost Hepburnové mě zpočátku otravovala, ač to její rozvrklané stařecké postavě s postupem času dodalo ten potřebný náboj, který podtrhl Fondův výkon (geniální a přitom se vlastně ani nemusel příliš "snažit"), který mi hodně připomněl Rourkeova 'Wrestlera' v rámci, že se do tohohle představitel musel fyzicky prožít svým vlastním skutečným životem, aby mohl podat výkon, jaký ve filmu podal. Zároveň u mě tímto filmem Hepburnová debutovala (po čtyřech tisících snímcích, je úspěch konečně zavadit o možná největší herečku všech dob a zrovna když sekunduje Fondovi v jeho opus magnum, Oscarové i osobní roli). Chci se na tohle podívat znovu, až budu mnohem mnohem starší, abych zachytil všechno to nevyřčené v těch dialozích, hlavně mezi Henrym Fondou a Jane Fondovou, jejichž vztah a postavy byly v paralele k tomuhle filmu. A taky stařecké chování, které mnohdy není snadné pro mladé lidi dešifrovat, co se za čím skrývá atd. Nesmírně zajímavý film pro mnohé maličkosti a 'mezi řádky' mezilidských vztahů a samozřejmě hereckému koncertu, zároveň poněkud smutné, přičteme li fakt, že Fonda byl už před natáčením nemocný a jeho dcera Jane film zamýšlela jako rozloučení a smíření se s otcem (jeden z důvodů natočení filmu). Čtyři a půl. Váhal jsem nad pátou. (04.04.2018)

Podzim života kdysi mladého páru. Jejich život je najednou u konce a přesto mají ještě tolik energie. Chtějí žít a vychutnávají si poslední doušky čaje svého života. Letní pobyt u jezera vrací vzpomínky a krásné chvíle, které spolu prožili. Je to nádherné stáří, které je jako letní pobyt na chatě, když jste byli malí. V takovém věku už netrpí touhou po dokonalosti nebo po přesném výsledku. Jsou tolerantnější, ale v něčem i tvrdohlavější. Majetek již není důležitý a žijí ze vzpomínek nebo jen z krásného dne. Je to sice smutné, ale zároveň krásné svým klidem. Mladá generace je vůči nim k smíchu, protože oni "už ví to svoje" a jsou tolerantní. Bylí také takoví, byli mladí. Ale zdá se jim to jako ve čtvrtek, kdy se poprvé naučili plavat. Kde jsou všechny ty dny, které jsem promarnil, proč jsem nežil více naplno ? Nemyslet na smrt ! Co tam bude? Budu ještě schopen uvědomit si sebe sama? Budu sám? Hlavně na to nemyslet. Hrdina je ten, kdo v tom věku překoná tu vkrádavou myšlenku a užívá se na plný plyn bez paralizování sebe sama. Nádherné herecké výkony starého páru. Katharine Hepburnová byla tak neskutečně milá, vyrovnaná, citlivá, chápavá a energická. Starala se o svého manžela a snažila se mu být oporou i partnerkou. Táhla za jeden provaz a Henry Fonda se ho držel zatrpkle a skrývající svůj strach za nesnášenlivost a slovní rýpání. Staré křivdy se snažit urovnat a mít v duši klid. Rodina je nejdůležitější a svým řetězem vás váže k ostatním členům. Dostat se někdy do tak požehnaného věku a udržet si takovou pozitivní úroveň do poslední chvilky svého zbytečného života, byl bych za to rád! (28.02.2012)

"Aké je to prekročiť osemdesiatku?" - "Dvakrát horšie ako prekročiť štyridsiatku." Nechápal som, prečo všetci hovoria, že ten film je krásny. Nič viac. Teraz už chápem. Ten film je KRÁSNY. Nič viac sa o ňom povedať ani nedá. Najkrajšie na tom je, že ten film je vlastne o ničom, a pritom toho toľko hovorí. Proste nádhera. A Henry Fonda - najkrajšia labutia pieseň, ocenená Oscarom. Presne tak, ako si to grand jeho formátu zaslúžil. (22.06.2013)

Ono pokud uděláte film o proměně starého bručouna v nejlidštější bytost na světě, tak pokud film nebude vyloženě dementní, tak téměř nemůžete neuspět. Asi první hodinku jsem prožíval obrovskou nudu a reálně zvažoval odpad. Možná to ani hodinka nebyla, ale subjektivně se to tak táhlo. Jakmile se dostavila návštěva, tak film začala ovládat kouzelná a pohodová atmosféra, která jej až do závěrečných titulků neopustila. Samozřejmě došlo na totální převýchovu nevychovaného spratka. A rodinné spřátelení na sklonku života. Nakonec se z toho vyklubal tedy celkem milý film o teple rodinného krbu a lásce až za hrob. Navíc došlo k symbolickému rozloučení s jedním úžasným hercem. S ohledem na to, že taky budu jednou starý, hloupý a ošklivý filmu malinko přidám. 3* (08.07.2013)