Mlčení Lorny

Hodně zajímavý film, na Albánku je ale Lorna až moc vyjjímečná a schopná, i ta super francouzština není rozhodně obvyklá. Ale ten divný konec, nejradši bych si "dala" na závěr happy end, ale i realistické tragické zakončení by mi bylo milejší, než nejistota v chatrči (chvilková než dorazí policie se psy...) (02.04.2009)

Film je sociálna dráma, ako si ju predstavujem. Lorna je mladé dievča, ktoré kvôli získaniu občianstva podstúpi fingovaný sobáš. Takéto veci sa určite vo svete dejú, toľko k faktografii. Ďalším aspektom filmu (okrem obviňujúceho tónu voči spoločnosti, umožňujúcej takéto praktiky), je tu citová stránka príbehu. A tá bola zvládnutá bravúrne – obidvaja herci v hlavných úlohách sú autentickí. Lorna nerozpráva veľa. Často ide o gestá, mimiku a Lornina postava umožňuje divákovi stotožňovať sa alebo naopak konfrontovať s jej počínaním. Autori nám v tomto smere nechali dostatok priestoru na premýšľanie, aj otvorený koniec k tomuto pocitu prispieva. (17.02.2024)

Od této bratrské režisérské dvojice jsem doposud viděl pouze snímek L' Enfant. Le Silence de Lorna je pak dalším snímkem, který se velmi emotivně dotýká sociálních témat. Jedinou výtkou z mé strany je snad závěr, který mi přišel o něco víc protahovaný, než by bylo záhodno, přesto - pokud nemáte problém s evropskou tvorbou - mohu jen doporučit. (09.02.2010)

Prostě vyprávěný zlomek nevyslovitelného příběhu ženy, která se jako většina lidí teprve na osudové hraně života a smrti učí rozumět ostatním i sobě samé. A to ostří je jako vždy předlouhé a nestejnoměrně naostřené. Banální obrazy, vyprázdněné scény, neporozumivé pokusy o stejně zbytečný dialog, končící canettiovskou „ejakulací, jež bídně živoří v gramatice,“ listují životem s neobvyklou (anebo až příliš běžnou) lhostejností, až se nakonec zdá, že se nic neodehrává. Nekonečné stopování chůze, nakládání s věcmi, oblékání a svlékání, všech všedních, cyklicky se opakujících úkonů, těch neduživých přírodnin lidské kultury, ale konečně vrcholí záhadným – a jediným skutečným, ryzím – dialogem, hovorem odevzdávajících se těl, nad nimiž snad i duše jenom žasnou. Mlčení, které ženu obklopuje, skličuje jako plíce, které se nedokáží naplno nadechnout, a zastavuje jakýkoliv pohyb přinejlepším v půli. Její cesta se tak ani nerozeběhne: otáčí se, jako by chtěla najít a pohltit svůj počátek. Vše se mění až s vírou v těhotenství, které vyváží spoluúčast na zločinu. Když žena počíná ke svému dítěti promlouvat, začíná její hlas konečně ožívat životem, a rodí se vedle nové bytosti také mateřština, dosud nejistý, nejvýš podvědomý led, přes nějž lze uniknout vsugerovaným vlkům. (09.12.2017)

Novodobá forma prostituce, děvčata z chudých zemí se neprodávají na ulici, prodávají se jako nevěsty. V podstatě jde o to stejné. Pasák určuje, co bude vhodné, na soukromí je málo prostoru. Proč Mlčení? Lorna přece mluví a je i dost výmluvná. Mlčí, když by měla mluvit? Je uzavřená? Prakticky nic se nedovíme o jejích motivech. Ano, má chlapce, chtějí spolu podnikat, chybí jim peníze, ale proč právě takto? Co jí vedlo, aby překročila danou hranici? Pro mě jedná naprosto iracionálně a nezodpovědně, ale její tklivá neotřelá krása je působivá. (27.02.2020)