Dům loutek

Pět let čekání na nový Jossův opus se vyplatilo, přestože jsem k němu zpočátku přistupoval veskrze kriticky. Dollhouse je na poli seriálů mimořádným zjevením a dosavadním Whedonovým nejambicioznějším, nejrafinovanějším, nejchladnějším a bezesporu nejvyzrálejším počinem. Pro běžného diváka však bude Dollhouse nejspíše těžce stravitelnou pochutinou. Seriál jde proti všem zaběhnutým klišé a seriálovým konceptům (hlavní hrdinka nemá po většinu seriálu vlastní osobnost atd.). Dollhouse je v těchto ohledech jedinečný a nemá konkurenci. Whedon stvořil auru takového tajemna, za které by se nemusel stydět ani Lost, servíruje nám šokující dějové zvraty (které by záviděl i Alias) a všechno je tu chladné a "nedořečené" (a zároveň neustále chytré). K prvním epizodám jsem sice přistupoval skepticky a "missions of the week" (stand- alone epizody) mě nechávaly chladnými, nicméně druhá polovina série vrcholící vynikajícím finále mi vytřela zrak (epilog Epitaph One z budoucnosti snad ještě víc). O poznání temnější a filozofičtější druhá série nabere od páté epizody neuvěřitelné tempo, děj až do konci za přibývající anarchie a chaosu, jež neodvratně směřují k apokalyptickému konci graduje. Dochází tak na precizní lámání charakterů (z nichž má většina svou psychologickou hloubku) rukou v ruce se zajímavou dějovou linií o postupném zneužívání technologie Rossumem. Bohužel nám z důvodů ukončení seriálu studiem Fox nebylo umožněno se dozvědět za jakých okolností vlastně k apokalypse došlo (mnoho vedlejších dějových linií uspokojivě uzavřeno nebylo, osudy mnoha postav neznáme), nicméně Jossem vynucené vynikající finále působí uzavřeně a nesmírně emotivně (poslední scéna je symbolickou tečkou za celým seriálem). (07.02.2010)

Jak poznamenali jiný, Dollhouse potenciál má, ale působí na mě, jako by si Whedon nebyl jistý, jak jej uchopit - příkladem budiž postavy, které mi zezačátku přišly vesměs nezajímavé a archetypální, až později se v tomto směru mé dojmy zlepšily (vcelku výrazně - tedy až na hlavní postavu). K tomu je tu ale spousta klišé, co opravdu nemusím, ať už se jedná o vedlejší zápletky (když tu navíc vezmu v úvahu, že v případě Firefly platilo, že co epizoda, to v podstatě originál, achjo...) anebo ono "Kdo se vyjeví jako loutka příště?". Nejlepší díl, Epitaph One, byl k tomu vydán jen tak bokem a přitom teprve na něm lze vidět, jak dobrý by seriál mohl být a jaký vzhledem k jeho zrušení nikdy nebude. 6/10 (15.10.2009)

Neřekla bych, že první půlka je nuda. Spíš naopak - rozpracovává to, co bylo vidět v nultém dílu. Ovšem druhá půlka, to už je Joss Whedon v plné síle a ukazuje, že jeho specialitou je akce, překvapení a napětí. Skvělé herecké obsazení, dobrá myšlenka a hlavně pak ty nápady na využití loutek a postupné odhalování, že svět nemusí bý takový, jak ho agent Ballard vnímá... Supr. Nebýt toho epitafu, dala bych ještě o hvězdu víc. Uvidíme, kam se bude seriál ubírat ve druhé sérii. (27.05.2012)

Pilot Dollhousu slibuje velké věci, ač sám o sobě rozhodně není žádné terno. Tu a tam se válí něco povědomého a do ideálního whedonovského mixu chybí kapka humoru, jenže rozestavení figurek zvládl Joss na jedničku a opět si dokázal vytvořit prostředí, ve kterém může rozjet svoje boření klišé a posouvání hranic. (15.02.2009)

Někdy si říkám, jaká hlava může něco takového vymyslet? Divákovi je pravda odhalována postupně, ale co autor, který zná příběh celý a s nemálo detaily navíc? Jestliže je pro diváka tento seriál složitý (a že teda je - vynechat jeden díl je absolutně nemyslitelné) tak autor v tom musí mít guláš ještě desetkrát takový! Nechápu. Ale jsem rád, že něco takového může vzniknout - je to jeden z mála případů, kdy jsem se nechal pohlit naprosto šílenou fantasmagorií. A jsem za to jedině rád. (25.06.2011)