Město zločinu

Jackie Chan tentokrát poněkud nezvykle. Zapomeňte na jeho vtipy, na jeho akrobatické bojové umění. Neuvidíte z toho vůbec nic. Ani jeden škleb. Ani si neuprdne! Ba dokonce i bojů se zbraní či beze zbraně je tu na Hongkongský film poskrovnu. Město zločinu je čistokrevné (a dobře natočené) mafiánské drama ze zapadlých japonských čtvrtí ovládaných gangy. (20.01.2013)

Tady hodnocení bude časem klesat, pro Evropana, který se dívá na Jackieho Chana hlavně kvůli jeho ztřeštěným kouskům je tohle těžko poživatelná strava. Jackie se vrhnul na pravé asijské drama a musím řict že tohle mi opravdu nesedí. Film je po celou svou stopáž dosti složitý a kupí na sebe jednu dějovou kličku za druhou až z toho jde hlava kolem. Chvílemi mi vytanuly na mysl Gangy New Yorku anebo nějaké gangsterky. Je to ovšem všechno takové zvláštní a přitom příliš ambiciózní. Rozhodně film, který už netoužím vidět znovu. Jackie si urval větší sousto než by bylo záhodno. Navíc mi vadí že podobně jako Steven Seagal si odmítá přiznat pokročilejší věk. Bohužel je to tak. (10.09.2010)

Pětapadesátiletý Chan hraje asi o 20 let mladšího emigranta. Jackie Chan, který neudělá žádný kaskadérský kousek, žádný vtip a ani nezazpívá. Až na to zpívání mi to první polovinu filmu hodně chybělo. Tu první polovinu, kdy jsem se vzpamatovával ze všech těch jmen, národností a stejně vypadajících obličejů. A potom se to rozjelo. Jackie Chan jako nájemný vrah. Mafiánské vztahy jak v Kmotrovi. Dokonce mnohem složitější a některé scény mi přišly i působivější než v podobných amerických filmech. Jasný důkaz, že na Chana se bude dát dívat, i když už nebude mít jedinou nepovedenou scénu k ukázání při závěrečných titulcích. (14.10.2010)

Štylisticky trochu nesúrodé, no na druhú stranu treba uznať, že dobre vyzerá každá z polôh od pseudo-doku po vysoko štylizované HK krimi. Postupné zbiehanie polôh a línií vyvrcholilo v tak jednotnom finále, že zrazu akoby úplne iný film človek sledoval. Priznávam, nedoriešila som ešte dilemu, či a nakoľko oná "stratenosť" v cudzom meste bola zámerná a nakoľko sám Yee nebol doma. //Čo ma prvotne prekvapilo, bola "prevratnosť" toho, že film ukazuje, ako ľudia utekajú z Číny do Japonska - ale tak ono sa to časom utriaslo a všetko dopovedal záverečný titulok o tom, že bolo zle, ale už je lepšie. Podobne ako už pri viacerých čínskych - mainland a aj Hong Kong - mainstreamoch, do popredia prešlo myšlienka jednoty národa, jeho tradícií vrátane pokory a túžby žiť v súlade so zákonom a pokojne kdekoľvek, kam prídu, pretože ich cestou je cesta mieru a spoločného blahobytu. Z filmu sa prúdom valia ideály "bratov", ktorí držia pri sebe, pomáhajú si a sú skromne vďační za novú šancu (Steelhead), medzi-ázijská xenofóbia na strane Japoncov tlmená postavou inšpektora Kitana, resp. u ambiciózneho Eguchiho ako dvojsečný rešpekt, kedy v Číňanoch vidí svoj nástroj na ceste k moci v klane. Kitano je zároveň "povinne" dobrým Japoncom v čínskom filme. V rámci tohto kontextu sú tu zaujímaví zlí Tajwanci, ktorí nerešpektujú snáď nikoho, ale aj zdôraznenie prijatia Hong Kongu ako súčasti čínskej (mainland) identity cez pomenovanie jednej z postáv Hong Kong Boy - // (08.07.2009)

Je to úžasný film. Nikdy bych nevěřil, že by mohl Jackie hrát nějakou vážnou roli, ale tahle se mu fakt povedla. Celé je to paradox, jediný kdo mohl natočit tenhle film, byli gaijinové. Ale já Japonce chápu, oni by nedovedli přiznat události, které se stali. Nesnášejí nezametenou příjezdovou cestu do jejich paláce. Je to jejich malé japonské šílenství. Filmy jako tenhle ve mě vyvolávají hluboký pocit nenávisti a přání všeho nejhoršího tomuhle malému ostrovnímu císařství. Naštěstí to hned zvrátí pravidelná návštěva hodin japonštiny. Oceněníhodné už je třeba jen to, že je film dvojjazyčný, krásně ukazuje jak jsou si Japonština a Čínština nepodobné. Jo a ještě konec mě překvapil, nejsem na to sice hrdý, ale málem jsem uronil slzu hořkosti. No uvidíme, co budoucnost přinese Zemi zapadajícího slunce, nemůžu se dočkat. (26.04.2014)