Černá sanitka

Zatím jsem viděla dva díly v internetovém archivu ČT a nemůžu si pomoct, mám pocit, že ty pověsti převedením na obrazovku něco důležitého ztrácejí. Minimálně pointa není už tak překvapivá jako když se příběh vypráví a snad by seriálu slušel i civilnější háv. - Někdy méně (efektů), znamená více (strachu). (24.01.2011)

Zachovy komentare byly dobre a vtipne. Bohuzel, dialogy a rozbory jednotlivych temat, zbytecne zabiraji polovinu casu jednotlivych dilu. Asi po ctyrech dilech jsem sledoval pouze hranou cast. Namet je vyborny, jednotlive epizody jsou vsak dost nevyrovnane. Cekal jsem vice, ale na pobaveni se to da doporucit. (07.03.2015)

Mozna za me hodnoceni mluvi fakt, ze mam rada horory a fascinuje me vzezreni Romana Zacha, ale mne se tyhle kratke minipribehy libily a z nekterych sel fakt strach (obesenec nad autem). Jine byly slabsi (zaseknuty rovnatka). Na ceske pomery ale dost dobre a originalni. A hru Cerne historky hrajeme taky radi :) (01.05.2011)

Zajímavý projekt, zpracování dost pajdá. Skvělá znělka, někdy debilní scénáře (ovšem debilní v rámci debility původního příběhu, který je upřímně řečeno debilní dost často) , zajímavý způsob kombinace dokumentu a hraného filmu (možná ty dokumentární pasáže mohly být trochu profesionálněji natočené). Vizuálně taky hezké. Příjemně mě překvapilo, jak se motivy jednotlivých příběhů kombinují do jednoho celku. Dal bych tři, ale čtvrtá je za úžasný díl o revizorovi - IMUO je to jedna z nejlepších věcí, co kdy byly v ČR natočené v thrillerovém žánru. (17.09.2008)

Černá sanitka sama patří mezi nejznámější městské legendy, a tak si jistě řada z vás vzpomene, jak v osmdesátých letech kolovala Československem fáma o tajuplné černé sanitce, která unášela děti a teenagery, aby jejich orgány prodávala zkaženému západu, proto si také folklorista Petr Janeček vybral pro své velmi dobře zpracované publikace zabývající se právě fenoménem městských legend tento název, který nese i tento pořad coby potenciálně velmi nosný experiment České televize.. Jistě je třeba vnímat podobný hokuspokus veskrze s povděkem, jeho formu a koncept však už nikoliv, když za jeden z mála jeho pozitivních prvků lze vnímat snad jen Romana Zacha, charismatického herce s kvalitní dikcí i výraznou mimikou i gestikulací plnou nadhledu, coby průvodce projektem.. Jinak totiž Černá sanitka platí za nesmírně promrhanou příležitost přijít s něčím opravdu zajímavým a kvalitním a především za až obludně režijně a dramaturgicky (ne)zvládnutou kvazidokumentaristiku bez point dělenou mizerně zahranými krátkometrážními filmovými útvary, navíc bakalářsky banálními a paradoxně nadšeně a diletantsky přecpanými nápady.. (01.10.2015)