Ten kluk

Plakátovitý kýč, který donutí k zamyšlení. Na detaily zaměřená kamera navozuje pocit intimního prožívání. Soucítíme s hlavním hrdinou, který se po letech ve vězení začíná učit žít a vůbec poznávat život. ______Jenomže scénář působí jako železná tyč, která má z diváka vymlátit soucit a pochopení. Už jenom tím, že hlavního hrdinu představuje sympaťák, v dospělosti jemný, křehký a trápený výčitkami svědomí/ v dětství opomíjený a nešťastný.______ KOUSEK DĚJE: Hlavního hrdinu nikdy nevidíme v negativním světle, vše zlé je jenom naznačeno, neukázáno. Scénáristický mus přímo trčí v černobílé kombinaci dvou osudových okamžiků: zabije dívku/zachrání dívku (stejným nožem na papír!). A ještě jedna dvojkombinace: zlý, ztracený syn se stane dobrým a syn vlastní se stane zlým a tím se ztratí. Fantazijní loučení s přítelkyní na mole by se dalo čekat spíš v nějaké harlekýnce. _____ Nedivím se, že film získal cenu ekumenické poroty, protože přímo překypuje vzýváním k odpuštění. Jde na to ale nebezpečnou cestou, protože hrdina je jednoznačně suprkladný, takže odpustit mu je lehké. Přidat mu sem tam nějakou tu zápornou vlastnost (aby byl aspoň trochu reálný), už by to odpouštění šlo hůř. Proto znovu říkám: Tohle je kýč. /12. 9. 11. / (12.09.2011)

Velmi zajímavý britský počin. Film začíná z pohledu hlavního hrdiny téměř až pohádkově, ale nakonec stejně poukazuje na fakt, že minulost dostihne každého a bláboly o tom, že se člověk nemá dívat zpátky, nýbrž jen vpřed a nechat to co bylo za sebou, jsou jen báchorkami pro chytráky. Herecký výkon Andrewa Garfielda byl pro mě trochu zvláštní a chvílemi jsem si nebyl úplně jistý, jestli mu danou emoci opravdu věřím, každopádně s jeho hrdinou jsem plně sympatizoval a ve výsledku se mi tedy provedení jeho role zamlouvalo. Jen mně nesedl až moc idylický nástup, nepřišel mi zrovna uvěřitelný (na druhou stranu, se samotným koncem, přestože mohl vyznít sentimetálně a zkusit civotě tlačit na diváka, jsem neměl nejmenší problém). Boy A si podle mě zaslouží silné 4* a odnáším si z něho mnoho pohnutek k zamyšlení. (08.10.2011)

Dokáže se člověk zbavit své nálepky z dob dávno uplynulých, nebo je jejich trvanlivost nekonečná? Mám-li se ptát sama sebe, zda-li věřím, že se člověk dokáže změnit, že dokáže přijmout své provinění a nést následky, že v sobě dokáže najít tu sílu a postavit hranici mezi tím, co bylo a tím, co je, pak musím odpovědět, že nevím. Nevím, jestli člověk dokáže být tak silný. Nicméně John Crowley a Mark O´Rowe zadaptovali novelu Jonathana Trigella a ukázali mi obraz onoho silného jedince, který se snažil začít znova. Eric Wilson už neexistuje, jeho tělesné schránky se zmocnil Jack Burridge - mladý milý hoch, který si našel práci, přátele, dívku. Vypadá to, že našel klid a štěstí ve svém novém začátku, ale stín minulosti zatemnil pokojnou budoucnost... Příběh "napraveného mladíka" je natočen velmi citlivým způsobem. Nevíme, co Eric/Jack provedl, epizody z dětství se postupně prokládají s dějem současným, čímž je utvářen prostor k tomu, abychom na Jacka pohlíželi jako na Jacka, tedy bez předsudků, neovlivněni vědomím toho, kým "byl". Andrew Garfield se své role zhostil dokonale, věřila jsem mu každý nervózní úšklebek i každou slzu. A v napětí jsem očekávala, kterým směrem se příběh bude ubírat... a závěr mě dostal. Byl to sen? Nebo realita? Byl to film, samozřejmě. Ale výborný. Boy A mě tak vtáhl do své atmosféry, jako už dlouho nic. Nijak mi nehrál na city, nijak ve mně nevzbuzoval lítost... oslovil mě svou lidskostí. A to hlasitě. Tohle se mi vážně moc líbilo... nezapomenutelně. (20.11.2008)

,,MINULOST NIKDY NEDOBĚHNE BUDOUCNOST…“ /// Pro Jacka by měla bejt minulost mrtvá. Jenže to všechno jsou jen kecy, páč všichni víme, že minulost si vás dřív nebo později najde. A pak je jen na vás, jak se s ní dokážete vyrovnat. O tom je tenhle film. O druhý šanci. O ponaučení. Bohužel ti, co si chyby uvědomujou a litujou svých činů, jsou na tom hůř než ti nepolepšitelní. I o tom je tenhle film. Ne, nefilozofuje se tady. Jen vypráví. Příběh, kterej se může stát i ve vašem okolí a kterej vede k zamyšlení. Mělo to bejt kratší. Některý pasáže k ničemu nevedli a jen ubrali na dramatičnosti. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) V osmnácti vo mně psali v novinách (ĎÁBEL DOVRŠIL PLNOLETOST!). 2.) Jsem kurátor. 3.) Thx za titule ,,larelay“; ,,alsy“ a ,,Matt“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (25.11.2013)

Skvele zahraná a natočená dráma o chalanovi s veľkým bremenom z minulosti, ktorého sa pokúša zbaviť a začať nový život. Jedna z drám s veľkou filozofickou úvahou. Je vôbec možné začať od znova a svoju hroznú minulosť hodiť za hlavu? Väčšinou to žiaľ nejde a tento film krásne rozoberá všetky dôvody prečo je tomu tak. Hlavná postava celý čas žije s jednou veľkou dilemou, ktorá ho tlačí ako 100 kilové závažie. Priznať sa milovanej osobe, alebo to celý život pred ňou dusiť? Na jednej strane je túžba po priznaní a úľave, na strane druhej je strach z odhalenia. Pekne rozpracovaný vnútorný nepokoj úprimne polepšeného chalana a tiež aj výborne zahraný. Snímok ma preto veľmi navnadil a až do samotného konca som bol nadšený. Škoda len toho záveru, ja by som ešte aspoň 5 minút potiahol a pár vecí bližšie vysvetlil. Ono je celkom pekné, že autori nechali priestor na divákovu vlastnú úvahu, ale občas sa žiada poznať aj názor autora. 85/100 (12.08.2014)