Alois Nebel

Zahořel jsem k paní Květě! Tu postavu si lze vyložit mnohočetně; její zemitost obdivuju, duševní zmatek kvituji s povděkem a samotu chápu více, než dobře. Ta její posmutnělá energie trhá na kusy onu tíživou atmosféru filmu a touha po lidském kontaktu mě přiměla obdiv zmnohonásobit. Miluju složitý charaktery a ona jím byla. (09.10.2011)

Velmi zvláštní film. Animace nebyla špatná, byla zajímavá. Příběh to snad ani nemá. Spíš se nad tím musí člověk zamyslet a právě to mě nebaví. Poetika ? Próza ? Nebo něco jiného ? Na tohle já stavěnej nejsem. Určitý nápad se ve filmu najde, nějaké scény a tak, ale to je asi všechno. Stopáž 81 minut je málo, ale mě film přišel tak na dvě hodiny táhlej. Film hodnotím jen na 34% = ** (23.10.2012)

Česká Renesance natož Sin City se nekoná. Ty postavy uměly mlčet opravdu ukázkově. Kdyby byly podpořeny hutným příběhem a atmosférou, možná by to nemuselo vyznívat jako negativum. Herci (...aneb tolik tváří z Dejvického divadla nehrálo ani v Karamazových...) většinou nepůsobí moc věrohodně. Což je chyba spíše samotných postav, jejichž motivace a většinou i charaktery jsou těžce rozluštitelné. Jako debut to sice působí neokoukaně a v kontextu naší kinematografie se Nebel skutečně jeví jako unikátní projekt. Ale výsledek mě asi minul víc, než jsem chtěl. (03.10.2011)

Je až příliš jednoduché připlácnout pozornost na banální povrch struktury děje a prohlásit ho za plytký. Taková lampa v noci. Viď, moucho. Sledujte se mnou, a sledujte pozorně. Forma tu totiž nosí děj často mlčky a komplexní sdělení, respektive množství nabízeného, vyžaduje aktivní spoluúčast diváka. Pasivní příjemce potravy se v té přímočarostí nabízené nudě těžko zasytí. Síla v asociacích. Důkaz, jak moc je důležité pokládat si správné otázky. Vedou po pěšině, kterou prozradí jen podrážky bot otisknuté v bahně než mrazem ztuhlo a překryl ho nános sněhu. To je ale potřeba počkat, než sníh zase sleze, žejo. __ Máme tu okamžik, kdy je cesta násilně rozštěpena v rozcestí. Vzniknuvší pěšinky se někdy překrývají, někdy jedna druhou na míle míjí. Obě pocházejí ze stejné minulosti, obě chromé. Cesty pro ztracené duše. Prvá pro ty, kteří pouze přežívají a rezignovaně hledají klid, prosti revolty. Pohár přetekl se smutným uvědoměním, že jeho okraj může být svlažován i nekonečné roky. Druhá, neméně zahalena mlhou pro ty, které setrvačnost žene kupředu. Sestávající z fanatického odhodlání a bolestné prázdnoty. Přežitek starého utrpení, které nikdy nenalezne klidu a stává se nepatřičným pro dobu, kam ho ta neutuchající vytrvalost zavedla. Okupují stejné mezidobí, směřují v čase do stejného okamžiku. Optikou celku jsou podivnou a nedílnou součástí ducha doby, která má ve výsledku stejné kořeny, stejné body zlomu. Jen pod drobnohledem zjistíme z jakých jednotlivostí je celek tvořen. Koukáte na roztomilý obrázek Mickey Mouse, který je složen z válečných fotek. __ Tak provázáni a přesto se míjejí. K sobě spoutáni, ale odděleni zdí. Každý svou cestou, za cílem předurčeným dnem dávno minulým. A vlaky stále jezdí laskavě neměnné trasy, a vlaky stále mají zpoždění. (Škoda toho narativního skřípání) (03.11.2011)

KINO-Premiéra za účasti tvůrců/// Obsazení 8/10 Děj 2/10 Hudba 4/10 Animace 10/10/// +technická stránka je nová, neokoukaná a na české poměry dokonalá, účast herců je obrovská a pro diváky lákavá, především zaujme Alois Švehlík a Miroslav Krobot, v menší roli potěší Tereza Voříšková -atmosféra ještě není nejhorší, ale téměř žádná hudba celkový dojem sráží hodně dolů, dějově je to pak prázdné, nudné nic, které i na prostoru 87 minut se zdá být nekonečně dlouhé, bylo chybou že tvůrci pustili Miroslava Krobota ke scénáři, načež on spoustu dialogů vyškrtal a ve výsledku nezbylo nic než jen dokonalý obraz bez příběhu/// Přiznám se, nalákala mě ta přislíbená účast tvůrců na premiéře tohoto filmu v Brněnském kině. Naivně jsem si myslel, že by se tam mohl objevit i některý z herců. No a nakonec i to půlhodinové povídání s tvůrci bylo zajímavější než celý samotný film. Občas to bylo i zábavné a to nejen proto, že při rozhovoru bylo patrné, že pan scénárista a pan režisér ještě nemají tolik "namluveno" a nebylo jim dáno tolik pozornosti aby rozhovorem propluli hladce. Působilo to jakoby jste ve škole dostali za úkol o něčem něco říct a stáli jste takto před tabulí poprvé. Díky animaci jsem nabyl dojmu, že film určitě nebyl levný a hádal jsem cenu kolem 30 miliónů. Výsledná částka 80 miliónů mi ale mírně zmrazila úsměv na tváři a říkal jsem si jestli to není škoda, tolika peněz. Pokud z práce grafiků a animátorů vzejde někdy v budoucnu něco dalšího, bude to určitě stát za to, ale obrazová stránka filmu není všechno a pokud se divák nudí není to vůbec dobře. Takže aby bylo v mém hodnocení jasno. Za tu účast dám tvůrcům třetí hvězdičku, ale jsou to vůbec tři nejslabší jaké mohu dát. Samotný film si zaslouží dvě./// Celkem 51%/// (17.10.2011)