Alois Nebel

Překvapení co se týká Českého filmu. Upřímě Český filmy nesnáším protože když je to komedie není nijak vtipná a když je to drama tak je to o vztazích který jsou ale strašně nudný. Proto jsem byl na Nebela dost skeptickej ale tak nakonec jsem se bavil dobře. Animace je parádní a dost scén se mi dost líbily, Krobot působí dost dobře a celej film dobře uteče, prostě příjemné překvapení. (17.05.2012)

Po všech stránkách mlhavý film. Zatímco v oblasti atmosféry a vykreslení prostředí "normalizačního zlomu" je tahle mlha ku prospěchu, v oblasti vyprávění a charakterizace postav je jí víc než zdrávo. Chybí tu jasnější motivace, návaznost, chybí tu vlastně příběh. Je mi jasné, že Jaromírem 99 propagované "mlha šuká les" je zábavné někde nad lahváčem piva z hor, ale 87 minut filmu z toho neuvaříte. Navíc v rotoskopii tváří herců je něco udělané špatně, protože vypadají každou chvíli jinak - jednou jim to komiksově sluší, jindy vypadají jak ošklivě namalované ksichty na kartónu. Cítím s Nebelem jistou sympatii, protože se snaží být odlišným českým filmem (nemluvným, náznakovým, založeným na pocitu z místa), ale těžko mu můžu odpustit, že vedle snahy už toho moc nenabízí. (28.09.2011)

Alois Nebel je nádherný film. Animace, která v naší zemi nemá obdoby se spojila s originalitou autorů, kteří si za onou krásou filmu šli tak pevně, až zapoměli na samotný příběh. Ten jediný mě ve filmu opravdu mrzel, protože všecko ostatní je zvládnuto na jedničku. Ale co na jedničku. Tohle je film, kterému by i samotná jednička třikrát podtržená nestačila. Atmosféra je naprosto dokonalá, animace zajímavá a originální, postavy jsou svoje a bylo hezké sledovat známé tváře trošku jinak. Co ale film vyvyšuje ještě daleko víš, než samotná atmosféra? Hudba! Kapela Umakart dokázala neskutečné věci! Nejdřív je to Václav Neckář se skladbou Půlnoční, která mi při poslechu dokázala, že česká hudba má co nabídnout, jen se to musí opravdu dělat s láskou. A o kom jiném bych to také mohl říct, než o Václavu Neckářovi, který před pár lety měl mrtvici a učil se znovu a postupně mluvit. Klobouk dolů pane Neckář. Vaše Půlnoční je pro mě ta nejkrásnější vánoční skladba, která tu kdy vznikla a já doufám, že jí veřejnost a rádia nezavrhnou, tak jak to rádi v rámci kvality dělají. Soundtrack tohoto filmu ale nenabídl jenom jednu naprosto dokonalou hudební práci, která tu přeskakuje tak dvacet let tvůřčích schopností všech, kteří se chtěli na českém poli vyjádřit. Druhá skladba, která odkopla dvacetiletou práci všech muzikantů a producentů je skladba Stínohry, kterou pro změnu nazpívala odcházející zpěvačka Marie Rottrová. Vysvětlete mi prosím, jak je možné, že od devadesátých let tu vzniká hudba, která je hezká, libivá, ale okamžitě zapadne a pak zničehonic se na jednom soundtracku objeví dvě skladby, které jako kdyby přišli ze samotného hudebního nebe. Ale nechci komentář vychvalovat jen v rámci hudby. Samozřejmě je tam i plno instrumentálních kousků, které by bez filmu byly jako Karkulka bez košíku. Když to tedy spojím v jedno, Alois Nebel se takřka povedl na 120%, což u nás nedokáže žádný film. Takhle se budu muset spokojit se 100% úspěchem, který vlastně dokazuje, že každý film, ať je tvořený se sebevětší láskou, vždycky se najde něco, co trošku zklame. Nic není dokonalé. (15.10.2011)

Zahořel jsem k paní Květě! Tu postavu si lze vyložit mnohočetně; její zemitost obdivuju, duševní zmatek kvituji s povděkem a samotu chápu více, než dobře. Ta její posmutnělá energie trhá na kusy onu tíživou atmosféru filmu a touha po lidském kontaktu mě přiměla obdiv zmnohonásobit. Miluju složitý charaktery a ona jím byla. (09.10.2011)

Je to hlavně o pocitech. Kdo má rád vlaky, nádražíčka, všechny ty banány, brejlovce, bardotky, zamračené.... ten ve filmu najde i možná další příchuť čehosi co ocení jen ajznboňáci. Na mne z té stanice v Jeseníkách, strážním domku i starého Hlavního dýchla neuvěřitelná nostalgie. Cítil jsem vůni smrků i rozteklého asfaltu vypečeného sluncem z pražců, slyšel bzukot much narážejícíh do oken nádražní restaurace i cítil smrad z cigaret a zkyslého piva z pohozených povoskovaných kelímků na podlaze Fantovy kavárny.... Děj zde za vizuálem zlehka pokulhává a v podstatě je velmi jednoduchý a snadno předvídatelný. Krobot mi ale velmi sedl jako hlavní hrdina... Samo zpracování si zaslouží pochvalu už jen za ten nápad něco udělat jinak ( u nás), samozřejmě jinde už mají dávno své Balšíry... Převedení do kreslené podoby se velmi podařilo u přírody, strojů a objektů...U lidí to na mně někdy působilo hodně uměle, zejména u sekvencí točených za šera, kdy světlem bíle ohraničené postavy ostře a nepřirozeně kontrastovaly s tmou... A čím mně teda osobně tvůrci naštvali, že Terce Voříškové odpreparovali její pihu z obočí ! Pánové to byla chyba! Snímek doprovází velmi podbízivý soundtrack včetně dnes už zlidovělého šlágru Půlnoční.... U mně je to za čtyři hvězdičky * * * * (12.10.2011)