Julie a Julia

Jak napsala Kleopatra, je to ten typ filmů, který vás svým kulinářským uměním může motivovat k tomu si něco výjimečného ukuchtit. Tohle nadšení pro vaření sice bude nejspíš chvilkové a většině z nás nevydrží, ale o to víc pak budeme obdivovat Julii Powell, která si zadala nelehký úkol a dotáhla ho až do konce. Film se mi vážně líbil, obzvlášť když vím, že je podle skutečných událostí, což je člověku najednou mnohem bližší. Člověk by pak sáhl v knihkupectví po kuchařce Julie Child nebo by si, pokud to ještě jako já neudělal, přečetl původní knihu Julie Powell. Je zkrátka fajn sledovat takové obyčejně neobyčejné příběhy dvou žen, které skutečně žily, navíc ztvárněné dvěma výtečnými herečkami. ~(4,2★)~ (30.09.2010)

J&J je film ve kterém opět exceluje Meryl Streep výborným výkonem a jež tak obohacuje svou postavu. Ač se jedná o dva příběhy, které se odehrávají v různém čase a jsou si do jisté míry podobné, tak s MS mě zaujala více. Ovšem nelze to srovnávat, protože film ladí jako celek velmi dobře a proto se mi snímek velmi líbil. (02.01.2010)

Poměrně rád sem tam něco uvařím a ještě radši to pak sním :) a to je možná taky důvod proč se mi Julie a Julia poměrně dost líbila. Samotný nápad - blogovat kuchařku není vubec špatný a kupodivu funguje i na plátně. Meryl Streep totiž ze sebe zase dělá toho šíleného "diblíka" a celou "historickou" rovinu tak hodně zesměšňuje a odlehčuje. Hlavní linka s Amy Adams tak stojí na pevných základech a přidává oné šílené Maryl trochu příběhu, obsahu, no prostě té omáčky. Největší problém jsem měl v právě v tom že Julie a Julia je vyloženě ženský film a několik momentů a problému v roce Amy mě vyloženě iritovalo. Přesto jsem se se svou drahou polovičkou poměrně dobře pobavil a o tom Julie a Julia. Nic vážného, ale odlehčení na jeden večer moc dobré... Bon appetit! (23.11.2009)

Hodnocení je možná nadsazené neboť píši hned po shlédnutí filmu a jak říká klasik: "jsem pln dojmu, ale něco malého by se do mě vešlo". I ta připálená vánočka, kterou jsem u filmu okousávala chutnala jako z kuchyně Julie Child. Osvědčená dvojice z filmu Doubt opět excelovala. Poslední dobou mi přijde, že se filmoví tvůrci snaží dokázat (a celkem úspěšně) že Maryl Streep není krásná jen s pomocí dokonale upravené tváře a vychytaného stylu /Prada/, ale i jako jeptiška /Doubt/ či bývalá státní úřednice a kuchařka z poválečných let s vizáží poplatnou své době - Julia Child. A byť chudák mluvila ve stejné oktávě jako ten nebohý humr snažící se dostat z horké lázně - stále byla dokonalá. Pasáže vyprávějící životní příběh Julie Child byly přeci jen lepší a zajímavější než příběh ze současnosti, ale kombinace obou se měnila v dokonalost (ale, no ale ta současná část mohla být o něco kratší). Je to prostě takový milý příběh o marném boji naučit Američany používat celý příbor a mezi něj vkládat opravdové, chuťově rozmanité a geneticky nemodifikované potraviny. Pozn.: Divím se, že Julia Powell neměla druhý den pod okny demonstranty obhajující humří práva. (10.01.2010)

Velmi zajímavý námět, který je ovšem utopen v nezajímavém podání. Vypadalo to vskutku zajímavě, ale s postupem času se film pořád dokola opakoval, nepřinesl nic extra, spíš naopak. Stálé žvátlání o vaření by nemuselo být špatné, kdyby bylo proloženo něčím jiným. Postupem času film nudil. Divím se, že to ti manželé přežili ve zdraví, já bych to asi nedal. Naštěstí herecky skvělé, ať Meryl Streep či Amy Adams, jen škoda, že příběh nebyl více inovativní. Ale přesto film zabavil, jen si myslím, že to mohlo být o něco lepší....55%. (16.10.2018)