Julie a Julia

Jak napsala Kleopatra, je to ten typ filmů, který vás svým kulinářským uměním může motivovat k tomu si něco výjimečného ukuchtit. Tohle nadšení pro vaření sice bude nejspíš chvilkové a většině z nás nevydrží, ale o to víc pak budeme obdivovat Julii Powell, která si zadala nelehký úkol a dotáhla ho až do konce. Film se mi vážně líbil, obzvlášť když vím, že je podle skutečných událostí, což je člověku najednou mnohem bližší. Člověk by pak sáhl v knihkupectví po kuchařce Julie Child nebo by si, pokud to ještě jako já neudělal, přečetl původní knihu Julie Powell. Je zkrátka fajn sledovat takové obyčejně neobyčejné příběhy dvou žen, které skutečně žily, navíc ztvárněné dvěma výtečnými herečkami. ~(4,2★)~ (30.09.2010)

BAFTA Awards - 1 nominacia: Herecka v hl. ulohe Meryl Streep ________ Kucharcina nie je moja salka kavy, ale divat sa na zabavny herecky koncert Meryl Streep patri medzi moju salku kavy a preto som chcel aj tento film vidiet. Sice ho zaradujem medzi odlahcene priemerne komedie, v ktorom sa nic zavratne v zavere nekona, ale bol zabavny. Meryl Streep si zahrala so Stanleym Tuccim aj v komedii DIABOL NOSI PRADU (2006) alebo s Amy Adams v drame POCHYBY (2008), s ktorou sa postavy v tomto filme osobne stretnut nemohli, kedze sa odohravali v rozdielnych casoch. Meryl Streep bola zasluzene nominovana na Oscara za najl. herecku v hlavnej ulohe avsak Oscara jej vyfukla Sandra Bullock za ulohu v sportovej drame ZROZENI SAMPIONA (2009). ________ Meryl Streep - (Julia Child) +++ Amy Adams - (Julie Powell) +++ Stanley Tucci - (Paul Child) +++ Chris Messina - (Eric Powell) +++ Linda Emond - (Simone Beck) +++ Helen Carey - (Louisette Bertholle) +++ Produkcia: Nora Ephron +++ (26.12.2011)

Jsou krajiny, kde se vaření považuje za umělecký obor a autoři jsou vyznamenáváni řády. Jestli jsou to řády zlaté vařečky nebo zlaté šunky, to nevím, ale kdykoli sleduji nějakého kuchyňského kreativce, který nehraje na kvanta, ale tvoří skvost a dělá to s vášní, zaplaším v sobě letitý postoj k této dobrovolně povinné činnosti - že je to vopruz, a oddám se vizi, že od zítřka si zakuchtím už jen políbena múzou. Vydrží mi to asi den. Julie se zavázala k roku a to nikdy nic nedotáhla, ale fluidum jejího idolu bylo tak silné, že se bobřík z frustrace změnil v životní radost. Kuchyňské Hodiny, tentokrát jen o dvou vzájemně prošpikovaných dějstvích, jsem dobře načasovala, blahořečím si, vždycky se to nepovede, možná i proto mi tahle lehoučká delikateska moc chutnala. (13.03.2010)

Mám rád jídlo. Mám rád Meryl Streep. Mám rád Amy Adams. Takže pro mě ideální film, kterému jsem ochoten odpustit mnohé. I ty dvě odlišné a nesouvisející dějové linie, které spojuje pouze kniha kuchařských receptů a radost z vaření. Streepová opět předvedla svou schopnost být chameleon a současně Meryl a ještě přitom zahrát Julii Childovou lépe než by to zvládla Julia Childová. Amy Adams je milá a okouzlující a i když její Julie zůstává vedle Childové poněkud nevýrazná, zabrala si pro sebe mnohem víc mých sympatií. Možná pro svou všednost a odhodlání vydržet ve více méně nesmyslné sázce, kterou uzavřela sama se sebou. Občas se zadaří vtípek, občas dialog, některé scény jsou výborné a nad některými pokrmy se sliny sbíhají. A celé dohromady to má příjemné pozitivní a optimistické aroma. (02.12.2012)

Parazitismus par excellence, zjemnělý diblíkovitou Madame Cuisine v podání teatrálně praštěné Meryl Streep. Jako celek místy nefunkční, protože propojení přes sporák působí dosti nepřirozeně a nevěrohodně- když dvě dělají totíž, není to totéž a na kopie Mony Lisy se, pokud vím, fronty nestojí. Zatímco biografie americké ambasadorky žabožroutích lahůdek Julie Child jest staromódně příjemná osmdesátka, falešná blogosféra nesympatické hysterky Julie Powell tahá kulinární duet Nory Ephron do průměrných vod. Motivace "učit lidi vařit francouzskou kuchyni a hledat nové cesty" a plán "zvládnout x receptů za x dnů a dokonale je okopírovat" mi připadá i jako roztomilá metafora na starý a nový Hollywood:) (04.10.2009)