Zemřít pro Japonsko

Film ktorý demytizuje obraz japonska ako národu šialencov ktorý cez vojnu zomieral v samovražedných náletoch, ale ukazuje, že za smrť tisícok letcov mohli (ako história v mnohých prípadoch ukazuje) iba jednotlivci. Film je to tempom pomalý, emóciami hlboký a ikeď akčných scén nieje veľa, sú o to strhujúcejšie a pôsobivejšie. Chyba možno bola, že film sa snažil zahrnúť príliš veľa postáv (letcov). Pôsobivejšie by bolo zamerať sa na osudy menšieho počtu letcov-kamarátov (skvelá dejová linka pilota Tabata, ktorý sa z letov stále vracal). V mojich očiach však stále veľmi pôsobivý (a podhodnotený) vojnový film. (8.5/10) (24.05.2009)

Boží prostoto, to je zas přemoudřelých keců... Pár zcela nechápavých (jistě, tohle je čistokrevná japonská válečná propaganda z r. 2007 - to už není snad ani k smíchu) místních individuí bych docela rád viděl donucených (či v nedospělém věku zmanipulovaných) k podobnému sebevražednému útoku, abych o nich poté s bandou dalších mudrlantů mohl vést takové kecy, jaké se vyskytují zde. Pokud jde o film jako takový, má skutečně své mouchy (trochu plošší postavy, místy přílišná doslovnost..), ale jako celek funguje a má svou sílu; Torihama Tome musela být fascinující žena. Ps: Řitníci se pochlapili - překlad je od Martina Tiraly. (18.08.2010)

Díky zdejším komentářům jsem byla na film zvědavá, i když válečné filmy nejsou zrovna moje parketa. Tohle ale není typický válečný film. Spíš bych k němu přidala psychologický. Válka mi nahání hrůzu jako taková, ale představa, že půjdu do boje a nebudu mít ani špetku naděje na návrat je pro mě naprosto šílená. Snad poprvé jsem si uvědomila podobnost japonského velení s velením ruských vojáků. Pro jednu stranu byli zrádci ti, kteří byli zajati, pro Japonce zase ti, kteří se vrátili... V tomhle ohledu mě film rozhodně nezklamal a světluškový závěr filmu byl úžasný, přesně v duchu japonské mentality. Co stojí za výtku je zbytečně dlouhá stopáž. A stejně jako jiní jsem měla docela problém s identifikací jednotlivých postav. A to jsem nečekala, protože u Japonců s tím problém nemívám. Jenže vyholené hlavy, uniformy a málo detailních záběrů udělaly svoje. (10.10.2011)

S přivřenýma očima to je ještě za 4*, avšak zbytečná rozvláčnost člověka láká k ubrání jedné hvězdičky. Při sledování snímku jsem si po hodině a půl říkal, že příběh mohl s poklidem během následujících deseti minut skončit a dojem by byl výrazně silnější. Přesto se však jedná o zajímavý počin, který diváka zavádí mezi piloty kamikadze. Dostává se mu tak pohled na osudy mladíků, kteří byli z rozkazu nuceni zemřít pro svoji vlast. Někteří s fanatismem, jiní se strachem, mnozí s odevzdaností podmíněnou nevyhnutelností nasedají do svých letounů, aby napáchali nepříteli japonského císařství co největší škody v době, kdy už válka byla prakticky prohraná. Některé pasáže jsou vcelku silné, hudba se tvůrcům povedla a samotné bojové scény mi přišly relativně zdařilé (avšak bylo jich málo), tudíž nemám výraznější problém přimhouřit oko a tu čtvrtou hvězdičku dát. (19.12.2016)

Japonský válečný velkofilm, kterých se jen tak moc nevidí. Škoda jen toho, že se vlastně celé dvě hodiny kecá kecá kecá, a na akci se čeká docela marně, protože na konec filmu přichvátá ale brutálním způsobem zklame. Možná do tohoto filmu japonská armáda dala hodně, ale řekl bych, že to k ničemu nevedlo. Vysvětlit mi fakt, že kamikaze byli takoví magoři není nic složitýho, a tady to pitva nemá moc co smysl. Zemřít pro Japonsko je možná zajímavý a tak trošku velkolepý film, ale natočený nudnou formou, a to je to nejdůležitější, co divák čeká. (23.12.2008)