Černej Dynamit

Neskutečná sranda. Dokonalá parodie, která skoro celá vypadá, jako by ji natočili opravdu v těch 70. letech. Smál jsem se od začátku do konce. Pár slabších míst tam je, ale víc těch dobrejch. A nejlepší je samozřejmě scéna, kdy drsní černoši zjistí, co se děje, přičemž od vaflí a lentilek plynule přejdou na řecký báje a odtud až k Little Richardovi. Michael Jai White je borec. (13.12.2010)

Dosti bylo Samotářů a Rocky Horror. Black Dynamite je pártyfilmem pro nové tisíciletí. Chápu, že si to asi neužijí úplně všichni, ale i pokud máte méně než půl promile v krvi, musíte ocenit, že Sandersovi se podařilo výjmečné: natočit parodii a upřímnou poctu v jednom. Nejlepší na Černým Dynamitovi bylo to, že zachovává z původních blaxplotation amatérské kouzlo nechtěného. Finální záběry jednotlivých akčních sekvencí jakoby náhodou končí asi dvě-tři vteřiny poté, co dosáhnou svého vrcholu a přehoupnou se tak z macho-ultra-khůl pózy do jemné trapnosti. Právě tyhle vychytávky způsobují, že jsem ze Sandersova filmu tak nadšenej. Tyhle a závěrečný souboj s Nixonem :) (06.07.2010)

"Blaxploitation" vždy nabaží moju b-čkovú bokovku rokov sedemdesiatich. Kde sú tie časy keď sa Pam Grier oháňala so žiletkami vo vlasoch alebo s luparou v ruke klopala na dvere priekupníkov heroinu? Poviem Vám, v masovom zatratení, avšak mojich brakových memoárov sa to netýka. Exemplárov sú desiatky a každý kto mi vracia tento "black pack" cirkus do pozoru čo by len v pár žánrových segmentoch má u mňa bezvýznamné plus a priviera moje malé utopické okienko. Scot Sanders si látku naštudoval ako spoľahlivý jedničkár, ale byť za katedrou, tak si naňho posvietim. "Black Dynamite" sa totiž z časti riadi vetou "mnoho kriku pre nič" a tým pádom je len prázdnou poštovou obálkou s fešným nostalgickým výzorom. Je to viac KARIKATÚRA než POCTA a to dusí môj otáčkomer. A aj keď nadšené ohlasy boli len omylným predbiehaním, pripomeňme si toto. "Kung-fu ass kicker" je muskulatúrnym černošským hybridom, ktorého nemotorne rúcajúce renomé a bratské "PIMP" konexie sú argumentom silného kalibru, zborovo si preto zakričme: "Dynamite, Dynamite". (09.02.2010)

Trošku ošoupané čtyři hvězdy, ke kterým mě nakonec přiměla nadupaná poslední půlhodinka. První dvě třetiny filmu si jen tak plynou a ukazujou, jakej je BD bourák - semtam vázne tempo, semtam dojde k pěkný bitce, ale stále tomu něco chybí. Až opravdu ta poslední třetina filmu je to, co jsem čekal od začátku do konce. Ale to nevadí, bavil jsem se i tak skoro celou dobu, takže nakonec ty 4 dám. PS: Jak už zde někdo napsal přede mnou, pointa je megalol. (23.11.2009)

44. MFF KV .. Scénář: Michael Jai White, Byron Minns, Scott Sanders .. Tahle sedmdesátková nálož mne skutečně pobavila. Ve Varech jsem byl tou dobou jen prvních pár hodin, takže proslulá (před)půlnoční nálada přítomna nebyla. To jen aby se vše nesvádělo jen na ni. I tak ale vše fungovalo a bavilo, jak se patří (včetně stylového předfilmového úvodu). Snímek sám je pak neskutečná jízda, nemá výrazně slabé a tempem povadlé místo. Černá parodie, která rozděluje publikum. (07.07.2009)