Černej Dynamit

Humor trochu podobnej jako v Ali G in da House (jen ne tak častou za hranou... vkusu nebo čeho), akorát že je to celý mnohem dotaženější, fakt. Navíc dokonalá parodie a současně pocta praštěnej akčňákům a detektivním komediím 70. a 80. let, se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Možná né na stoprocent, ale rozhodně je to stoprocentní prdel. Loved it, mistrrr Dajnemájt. (12.03.2010)

Je to tmavější než cikánský baron, má to větší kolt než Dirty Harry, má to zbrojní pas na všechny končetiny, spolehlivě to uspokojí jakýkoli počet žen najednou přítomných v náhodně vybrané posteli a jeho brilantní mozkové dedukce musí ohromit nejednoho teoretického fyzika. Co to je? No přeci Blek dajnamaaajt! Poklonit se žánru, zároveň ho zesměšnit a vyslat do boje neporazitelnou armádu jednoho muže, tak to chce mít koule - nejlépe černé barvy. A Scott Sanders je evidentně má. (01.09.2011)

černej dynamit je prostě nejlepší, kam se na něj hrabe nějakej Chuck Norris. Ale teď vážně, Černej dynamit je docela zajímavej kousek. Prvních 15 minut jsem přemýšlel jestli to myslejí všechno vážně a má to být akční film nebo pouze komedie. Herci hrají tak špatně, až je to geniální. Příběh je poměrně dost předvídatelnej, ale to vůbec nevadí. Černej dynamit je od začátku do konce propletenej úžasnýma hláškama a nekončícíma akčníma scénama při kterých se člověk popadá za břicho smíchy, i se nestačí divit co se to vlastně děje. Scéna kdy parta černochů došla od toho že se lentilky rozpouštějí na jazyku až k tomu že sladový likér Anaconda zmenšuje pánská přirození byla geniální. Sice mi od začátku do konce připadalo že 90% světové populace tvoří černoši, 9% asiati a 1% běloši tak jsem se celkem dobře bavil. (12.04.2010)

Smála jsem se. Ale asi tak desetkrát méně než zbytek karlovarského Thermalu. Málo koukám na béčka, neujíždím na háčku a nedá se o mně říct, že bych blaxploitation žánr znala od A do Zet. Připadalo mi to jako černé Komando, ve kterém se míň melou protivníci a víc mele pantem. Ale za mimořádně encyklopedické rozluštění pointy palec mírně hore. 50 (08.07.2009)

Black Dynamite byl prvním nočním nedělním filmem, který jsem v letošních Varech viděl a projekci odstartoval sám Scott Sanders. Film se nese ve znamení BTP. B znamená Blaxploitation, T značí tribute neboli poctu a konečně P má prostý význam parodie. Něco podobného se tu více či méně úspěšně snažil udělat např. Tarantino nebo Rodriguez se snímkem Grindhouse. BD ale dle mého názoru uspěl o něco lépe. V případě, že se spokojíte s našlápnutou komedií se skvěle hláškujícím kung-fu ass-kickerem, nebudete rozhodně zklamáni. Vtip je tu povětšinou jen lehce nadprůměrný a úsměvný, ale kromě několika scén jsem se rozhodně nesmál jako někteří jedinci v Thermalu, kteří museli být při naprosto obyčejných a nevtipných záběrech na plátně i jiných projekcí filmů snad na drogách nebo viděli asi svou první komedii v životě. Tento druh filmů rozhodně nevyhledávám, funky hudba mi také není zrovna blízká a některé scény byly až příliš bizarní, divné či kýčovité. Přesto se mi tento snímek líbil, a i když vlastně o nic nejde, působí to po většinu stopáže docela zábavně. Nakonec jsem rád, že jsme si projekci s přítelkyní nenechali ujít a po všech těch těžkých dramatech, které nás teprve čekaly, byla tahle černá jízda velmi osvěžujícím začátkem festivalu. Pokud se vám tedy líbily komedie ve stylu špióna Austina Powerse, tohle pro vás bude jako stvořené a pokud si k tomu dáte ještě pár Anacond, je to již sázka na jistotu. (7/10) [MFFKV 2009] (06.07.2009)