Svatba za bílé noci

Je to asi jen můj problém, ale nedokáži fandit nesympatickému hlavnímu hrdinovi, který si najde milenku z řad svých studentek zrovna když ho manželka, právě procházející těžkým obdobím, nejvíce potřebuje. Jediný moment, kdy jsem s empatií k této postavě neměl problém bylo vcelku rozumné odmítnutí sňatku s novou milou a následný pokus o sebevraždu (neúspěšný). Hvězdičky jsou taky za nečekaně pesimistický dovětek po "vynucené" svatbě. (01.08.2010)

Škoda jen, že od půlky se film potácí jako by v opilosti a kocovině, podobně jako hlavní hrdina. Jinak bych velice ráda šla s hodnocením na maximum. Takhle zůstává skvělá ponurost, báječné novátorství co se týče golfových hřišť, pachuť z toho, co všechno může lítat vzduchem a ono to nikomu nevadí, já bych dostala infarkt. Takže obdivuji laxnost některých hrdinů a hrabu se z depresivna, které na mne po shlédnutí usedlo. (09.05.2010)

Kormákurovy příběhy jsou pro mě podobným zjevením jako filmy od Kusturici (zajímavý námět, natočeno jako úcta k Islandu, k samotným islanďanům). Herci jsou bez problémů a netřeba si pamatovat jejich jména. Dané téma je spíše drama a jako komedie bych označil pouze pár prvků. Určitě se podívám na další snímky od pana režiséra. V pořadí druhý Kormákurův film, který jsem viděl, jsem si užil o něco méně. (03.05.2013)

Tohle není romantická komedie! Snad nikdo, kdo by chtěl něco takového natočit, by komické scény z posledního dne před svatbou neprokládal scénami z konce předchozího manželství nastávajícího ženicha. Ty jsou totiž několikrát méně k smíchu než Hitchcockovo Psycho. A taky by film uzavřel tou připravovanou svatbou a neukázal nám, co přijde po ní. Takže tu máme spíš severské drama s humorem, který díky těm kontextům poněkud hořkne na rtech.Co to tedy je? Jestli existuje něco jako oddechový film pro přemýšlivější diváky, tak bude vypadat nějak takhle. (31.12.2011)

Svatba za bílé noci je zlomyslný film. Zlomyslný tím, že se jeho příběh odehrává během jednoho roku, kdy se bez jakéhokoli varování prolínají různé časové úrovně a neinformovaný divák se poměrně dlouho a obtížně orientuje v příběhu a postavách. Navíc je snímek chvílemi stejně nerozhodný a protivný jako jeho hlavní hrdina, který se nevyzná sám v sobě a ve svých přáních. Obsahuje ale melancholickou atmosféru syrové severské krajiny a řadu zajímavých postav, které dokážou udržet divákovu pozornost a vytvořit tragikomický příběh, kde i přes absurdní výjevy a chování těm postavám tak nějak jejich emoce a činy věříte, tedy aspoň já mnohem víc než mnoha pohodovým českým současným komediím. Český divák zvyklý na onu pohodovost může mít zároveň tak trochu problém s tragikomickým vyzněním celého filmu a řekl bych ne právě idylickým romantickým závěrem. Jak sám hlavní hrdina říká, šťastný déle než 10 minut může být jenom blbec... Celkový dojem: 60 %. (20.11.2011)