Reklama

Reklama

V dubnu roku 1945, kdy Rusové vpochodovali do zruinovaného Berlína, započalo trápení civilního obyvatelstva. Masové znásilňování žen různých věkových kategorií je na denním pořádku. Zde začíná drama fotografky Anonymy, která hledá pomoc a lásku u jednoho z ruských důstojníků. Znásilňování německých žen ruskými vojáky bylo dosud tabu. Autor přináší zdrcující pohled do zákulisí těchto událostí. (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (101)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Natočit dnes něčím překvapující film o druhé světové válce, podívat se na tuto etapu dějin nějak jinak, nově, překvapivě, to je téměř nemožný úkol. Vše již bylo pojmenováno, vyřčeno, zdokumentováno... Přesto se čas od času někomu podaří vytvořit mimořádné dílo, které vyráží divákovi dech objevností tématu. Německý režisér Max Färberböck to svou adaptací kontroverzních pamětí ,,Žena v Berlíně" záměrně anonymní autorky ovšem dokázal. Pohled na válku z perspektivy ženy (je v podstatě jedno, jaké je národnosti, i přímo ve filmu zaznívají sugestivní pasáže dokumentující fakt, že pohled například ruské ženy by byl ještě mnohem drastičtější, proto odsuzovat slepě jen ruské vojáky a ruskou stranu je tragický omyl...) je skutečné novum a při jeho percepci mrazí. Válka a o to paradoxněji její konec není synonymem radosti a pozitivních nálad, ale jen a pouze strachu, potupy, pohany, znásilňování...(oč paradoxněji by popisované události vyzněli posunuty k skutečně vnímanému osvobození, kupříkladu do prostředí polského či pobaltského, eventuálně i našeho), neboť slovo válka je ve všech jazycích v podstatě jen eufemismem...její skutečné hrůzy se do žádného slova nevměstnají... ,,Válka změnila význam slov." ()

Fr 

všechny recenze uživatele

První vydání knihy Anonyma ,,Žena v Berlíně“ vzbudilo velké pohoršení. Byla nazývána hanbou německých žen. Autorka byla tak šokována opovržením součastníků, že až do své smrti zakázala další vydání. A i poté mělo zůstat její jméno anonymní.... Zprvu to vypadá na horor plný nadržených ,,zvířat“. Rudá armáda taková zřejmě byla. Scény znásilnění, mladá či stará – válka si nevybírá. VŽDYŤ JDE JEN O PÁR MINUT. Film má pomoci pochopit PROČ některé německé ženy dělaly to, co dělaly. Příběh si zachovává korektnost (odsuzovat sovětské vojáky?.... co myslíte, že dělali Němci?). Místo pozdravu – KOLIKRÁT? Každý se snaží přežít jak umí. Kurva? Možná ano. Jíst se ale musí. Může však také dojít ke sblížení kultur. Nepochopitelné? Ale válka ještě neskončila! Ženy si to sami před sebou dokáží obhájit. Ale co vracející se němečtí muži? Silný příběh nutící k zamyšlení. Někdo to pochopí, někdo ne. A nejde ani o to, jak tento film skončí. Jde o to, o čem vyprávěl. Německá kinematografie zažívá nádherné časy! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Suchá věcnost je hlavním rysem poněud nevýrazného snímku. 1) Jedna rozbitá polská ulice kupodivu stačila vyvolat autentický dojem zničeného Berlína. 2) Stále se mi dralo na mysl, že si to Němci způsobili sami. Ach ta prokletá generalizace. Jak píše mm13, jediným víťazom je vojna sama. 3) Výstižný koment: mm13, Big Bear. ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Žena v Berlíně nabízí vskutku originální pohled na zvěrstva odehrávající se ke konci druhé světové války v Německu. Velmi věrohodně a nezaujatě ukazuje, co prožívaly německé ženy, když do Berlína vtrhli ruští vojáci. Bolestný příběh, který čerpá ze zápisků jedné anonymní Berlíňanky, na mě nesmírně zapůsobil. Po zhlédnutí filmu jsem přemýšlela o tom, co vlastně pro oběti brutálního znásilňování znamenal konec války. V mnoha případech určitě nedocházelo k okamžitému výbuchu radosti a zřejmě se postiženým ženám hodně dlouho nedařilo uspokojivě začlenit do společnosti. Byla to doba, v níž by si asi nikdo z nás nepřál žít. (85%) ()

emma53 

všechny recenze uživatele

"Jak máme teď žít?" Strašně smutné drama o ženě v době, kterou si většina z nás už nedovede představit, natož pochopit její velmi bolestný vnitřní boj s jejími rozporuplnými pocity. Jsou věci o kterých se špatně mluví, píše a už vůbec těžké je zrealizovat do filmové podoby. Fakta, které by mnozí nejraději zamlčeli, ale nejdou jen tak vygumovat z dějin, jakoby se nic nestalo. A já jsem ráda, že jsem mohla vidět události ke kterým ve velkém docházelo nejen na konci války v Německu, ale ve více státech a co já vím tak u nás také. Tento snímek byl pro mě i jistým zdokumentováním událostí, které mám možnost číst v archivních rodinných dopisech z rajchu. Byla jsem překvapená, kolik situací odpovídalo událostem ve filmovém zpracování. A nedivím se, když jsem tam četla, že nejen ženy při bombardování vybíhaly z krytů pro dobrovolnou smrt. Je jisté, že nejde jen o jednostrannou záležitost, ale to nic nemění na tom, že to byl velmi věrohodný válečný film. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (9)

  • Rusové si nevybírali, obětem znásilnění bylo mezi 8 a 90 lety. Mnoho žen za to zaplatilo životem. (Petulka88)
  • Kniha „Žena v Berlíně“ vyšla poprvé v angličtině v USA v roce 1954, v němčině ji poprvé publikovali až o 5 let později ve Švýcarsku. Dílo se setkalo s vlnou kritiky, pročež se nedočkalo další publikace až do roku 2003, kdy se dokonce stalo bestsellerem. V Rusku však soud knihu zakázal jako extremistickou. (Candice)
  • Vědci se domnívají, že autorkou knižní předlohy byla německá novinářka Marta Hillers (1911–2001). Vzhledem ke kontroverzi se však všechna vydání publikovala anonymně. (Candice)

Reklama

Reklama