Černý pásek

Tagline k filmu hovori: REAL JAPAN, REAL KARATE. A presne o tom film je. Pribehom zasadene v 30.rokoch min. storocia v predvojnovom Japonsku, kde armadne zlozky postupne obsadzovali jedno vycvikove dojo za druhym. Kto niekedy co i len trocha praktikoval karate (jedno aky styl - od Goju-ryu cez Shotokan, Kenpo az po Kyokunshikai), musi mu udriet do oci krystalicka cistota toho, co hlavni akteri (v realnom zivote majstri 5. a 6. danu) predvadzaju. Kazdy pohyb, kazda technika je bezchybne presna , razantna, nekompromisna, vychadzajuca zvnutra, v tele a v duchu prezita. S majstrovskou perfekciou je spojena aj cistota v prezentacii filozofie tohto umenia. Kuro-obi sice jednoduchym pribehom, ale jasnou recou a prostriedkami ukazuje o com karate naozaj je a aj nie je. Tymto zaroven podzravujem vsetkych z Okinawa dojo (mnozstvo spomienok na hodiny a hodiny drilu a potu :) ) a osobne vyslovujem velku vdaku tvorcom filmu ze popri "vnutornych - dychovych" katach (ustaleny subor pohybov) Sanchin a Tensho, hlavni akteri zacvicia aj moje dve najoblubenejsie "vonkajsie" katy - Shisochin a hlavne Seipai. (23.06.2008)

Pro někoho, kdo vyznává nebo se mu líbí filosofie bojových umění, potažmo přímo karate to musí být naprostá bomba, protože tahle část tu je dotažená k dokonalosti, stejně jako souboje, který možná nejsou choreograficky ani dynamicky na úrovni Tonyho Jaa a dalších dnešních martial arts masérů, za což samozřejmě může i styl karate, kterej je tady praktikovanej, ale za to se to může pochlubit dokonale realistickým pojetím a neskutečnou tvrdostí, najedná se jen o napodobeniny úderů, ale o opravdový ničení soupeřů. Nicméně pro někoho, kdo se přímo o bojový praktiky potažmo jejich filosofii nezajímá, jako sem třeba já, tomu přece jenom ještě něco málo chybí, jelikož filosofie tu je upřednostněna před dějem (14.07.2009)

Tato karatistická naivní pohádka měla vzniknout o 30 let dříve, kdy herci (dovedu si představit v hlavní roli Sonnyho Chibu) a režiséři měli dostatek nadšení a odvahy k natočení takto slabounkého scénáře a dodali by tomu chybějící dravost, dramatičnost a krvavost. Tvůrci prokázali, že naprosto nechápou bojové umění, jinak si nedovedu vysvětlit, proč by se někdo měl honit za nějakým pitomým kusem černého hadru, jemuž se připisuje nesmyslná symbolika. Skoro se mi to nechce ani psát, ale plný počet tomu může dát jen člověk, co ví o bojovém umění, potažmo karate kulové. Bojové scény byly relativně ucházející, ale o realitě značně pochybuji… K Adrianově výčtu sestav přidám ještě katu Niseishi (svého času mou velmi oblíbenou, ačkoliv v jiném, tradičnějším provedení), kterou na konci na samém konci cvičí Taikan. Karate tak na svůj film ještě čeká. Na film, který se bude odehrávat v zemi svého vzniku, Okinawa, a ne v Mandžusku (okupovaná severní Čína), a kde bude hlavním hrdinou některá z legend, jako byl bijec Anko Itosu nebo Sokon Matsumura, si budeme muset ještě počkat. 30 % P. S. Anglické titulky byly skutečný zážitek, už dlouho jsem se nespoléhal tolik na své chatrné znalosti japonštiny jako u tohoto filmu. :-) (09.01.2009)

vynikajuci... pre kazdeho vyznavaca vychodnych filozofii alebo bojovych umeni povinnost... cistota prevedenia subojov a hlavne ich pravdive zobrazenie? to sa vo filmoch casto nevidi... + k tomu pomerne minimalisticke spracovanie s prijemnou hudbou a nie prilis zlozitym dejom... ale to k takemuto filmu ani nepatri, je to zbytocne... 9/10 (07.03.2011)

Vynikající film, kde jde o klasický střet dvou rozdílných přístupů - využít bojové umění k získání bohatství a moci, nebo pro dosažení vnitřního souladu a jenom na obranu? Souboje jsou realistické (žádné rychlé střihy tu nečekejte), hlavní představitelé více než uvěřitelní. I přes krátkou stopáž bohužel ke konci už trochu natahované. (13.01.2012)